Gejša

Memoirs of a Geisha, film, na ktorý sa neuveriteľne tešil a očakával som minimálne jeden z najlepších filmov roka 2005. Moje bezmedzné očakávania boli potom výrazne schladené nie príliš vrúcnymi prvými ohlasmi o filme, ale nádej na mimoriadny filmový zážitok ešte stále žila. Teraz po zhliadnutí filmu musím bohužiaľ konštatovať, že nádej viac-menej vyhasla a naopak, všetky moje obavy sa potvrdili. Z filmu sa vykľula jedna veľká nafúknutá bublina, ktorej príbeh nemá veľmi čo ponúknuť. Oceňovanú knihu Arthura Goldena som (zatiaľ) nečítal, takže neviem posúdiť, nakoľko sa film drží predlohy a nakoľko sa od nej odkláňa, ale čo viem povedať, je, že príbeh pôsobí mimoriadne nekompaktne, neucelene a... chladne - je príliš zahľadený do seba a "nekomunikuje" s divákom. Svet gejš mi nie je oveľa bližší ako bol pred zhliadnutím filmu, nedokázal som sa zžiť s postavami, nejak zvlášť im držať palce. Herci sa snažili sebeviac (tento výkvet čínskeho filmu vie hrať veľmi dobre), oni za to nemohli, ich charaktery boli nedostatočne vykreslené (čo je vzhľadom na štedrú stopáž 144 minút dosť problém), prípadne len načrtnuté alebo veľmi stypizované (naviac tá príšerná angličtina...). Film má vlastne jedno jediné šťastie, a to ultraestetickú formálnu stránku. V porovnaní s príbehom a vykreslením postáv tu vzniká dosť závažný kontrast, lebo sa nebránim povedať, že forma je dokonalá v každom jednom aspekte, o čom svedčí aj 6 oscarových nominácií (z toho 3 právom získané ocenenia). Williamsovou tradične božskou hudbou počnúc, cez geniálne kostýmy a masky, úžasnú kameru, až po prenádhernú dychberúcu výpravu, nad ktorou som žasol počas celého filmu. Čo dodať na záver? Forma to u mňa nakoniec predsa vytiahla na celkom silné 3 hviezdy, ale pocit, ktorý u mňa prevláda, je predovšetkým sklamanie. Film je jednou obrovskou premárnenou šancou, lebo vzhľadom na námet, hercov a Marshallove možnosti mohol Memoirs of a Geisha byť unikátnym filmom. 7/10 s odretými ušami. (09.02.2006)

Je to hezké, s japonskými prvky, ale hollywoodské přikrášlování a přebarvování se mi až tak nelíbilo. Ovšem za stále povedenou vizuální a hudební stránkou kulhá příběh, který natažený na dvě a půl hodiny neudržel moji pozornost a začal jsem se nudit. Herecké výkony slušné, avšak angličtina asijských herců většinou hrozná (díky bohu za titulky), občasná japonština potěší :) (02.03.2006)

Tak a pravda je venku. V minulém životě jsem byla Hacumomo jelikož ta nádherná věčně navátá agresivní kurva, teda gejša, s pedofilními sklony a více než násilnickou povahou mi přirostla k srdci víc než poslední šelest. Na druhou stranu dlouho šikanovaná a pak proti své vůli div ne šikanovaná Sayuri mi sedla taky a jelikož jak Gong tak Zhang jsou pekelný kočky, doufala jsem, že se spolu usmířej nějak ve stylu filmu Komorná. Buddhožel obě jsou cudné na gejšu až hanba a tak neukážou ani bradavku natož celé tělo a když už si to spolu konečně vášnivě rozdaj tak jen v tom smyslu že si daj po hubě. Na druhou stranu spalující vášeň tam byla, dokonce tak spalující že shořel celej barák a kdopak za to mohl? Ukažme si na ní - Hacumomo. Jaké překvapení. Každopádně i když jsem opravdu velmi doufala v lízání lastur a sání nektaru což ve filmu není, tak obě dvě jsou jako gejši magické a okamžitě bych se jim nacpala pod obi. Když Zhangová tančí namol, teda na molu, a dopadá na ní sníh, vypadá tak magicky, že jsem se málem roztekla...no a Gong a její šukající pohledy to už dobrý tři hodiny trénuju před zrcadlem. Zatím vypadám spíš postiženě než šukézně, ale to chce cvik a po čtvrtém šálku saké sem si před zrcadlem přišla taky sexy i když to byla totální katastrofa. (27.07.2017)

Oboznámenie s pojmom Gejša v celej jeho"kráse"!Kultúra a tajomstvá exotického sveta,ktoré nám poodhalil Rob Marshall prostredníctvom pamätníkov!Príbeh lásky,ktorú si pravá Gejša nemôže dovoliť.Vizuálne-hudobno dokonalé dielo,ktorého pomalé tempo ma nenudilo.Sledoval som pozorne a nemohol som sa nabažiť krásnych modrých očí hlavnej postavy!Celkový dojem 4* (07.03.2008)

Nenarodila se jako gejša. Tak, jako ještě mnohokrát v jejím neobyčejném životě, zasáhl osud. Narodila se v roce Kohouta a bylo jí 9 let, když ji rodina prodala. Bylo lepší zapomenout na všechno co bylo, protože se z ní měla stát umělkyně.... . Tanečky, cupitání, zpívání, intriky a krásné barvy – to vše na vás čeká. Ale bohužel bez nějaké větší akce (i když, co by tak asi akčního mohli dělat? Hmmm, ale to by byl asi jinej žánr). Takže nuda. Pokuď se teda zrovna nechystáte vstoupit do kurzu. Jsou však pasáže, které jsou krásné. Třeba Ziyi Zhang. Je to však zoufale málo. Gejša by měla dát víc. A nemusí to být vůbec mizuage. I když.... (13.10.2006)