Turecký gambit

Proti knize je to o řád utahanější, zbytečná změna v osobě hlavního padoucha (prý aby čtenáři byli překvapeni) a jak píše Cervenak, občas jako kdyby neodpovídala nálada postav dění ve filmu. Na druhou stranu je to pořád poměrně zábavné a docela dobře natočené s poměrně zajímavými režijními nápady. Ovšem takový Sluga Gosudarev je o řád výše. (28.09.2013)

Mohla z toho byť fajnová ruská zmes bondovky, mayovky a verneovky. O to viac zamrzí, ako je to divoko natočené (pri väčšine scén sú tie bláznivé švenky kamerou úplne zbytočné a rušivé, film kvôli nim celkom stráca atmosféru), nekoncepčne zostrihané, herecky prestrelené (je to o vojnových masakroch, ale všetci sa tvária, akoby hrali v komédii), scenáristicky zbytočne komplikované a navyše preplácané digitálnymi srandičkami, ktoré sa k tomu oldschoolovému príbehu zúfalo nehodia. Z novodobých ruských veľkofilmov (1612, Sluga gosudarev, Mongol...) je tento najviac "mimo misu". Škoda. Tretia hviezdička za snahu a za výpravnosť - tie prachy na tom vážne vidno. (01.06.2008)

Oba filmy o Erastu Petroviči Fandorinovi, které jsem zatím viděla (Azazel a Turecký gambit) mají společné propojení s obrazem - obrázky a velký důraz na výtvarnou stránku, to zaprvé. V obou je znát ruka autora knih na scénářích, to zadruhé (i když tady si s námi pan autor zahrál pěknou kulišárnu). Kniha ani film s tak sympatickým hlavním hrdinou snad ani špatné být nemohou, to zatřetí. (01.06.2011)

Predlohu k tomuto filmu som nečítal, hoci ja viac menej prezentovaná v dobrom svetle. V prvom rade musím spomenúť, že som videl tu skrátenú filmovú verziu a nie tú viac dielnu minisériu alebo čo to vlastne užívatelia v komentároch myslia. Základná kostra príbehu, teda to hľadanie špióna je celkom napínavé, a aj finálne rozuzlenie je celkom prekvapením. Mimo tohto som možno čakal aj viac vojnovej akcie, ale rusko-turecký konflikty tu bol fakt len pozadie onej detektívnej línie. V každom prípade sa však film odohráva v zaujímavom a neokukanom prostredí a ponúka celkom solídny dobrodružný zážitok. Len vizuálny zážitok nie je taký zaujímavý a elegantný ako by mohol byť, naviac občas sa tu využívajú nie tak úplne podarené špeciálne efekty. A ako celok pôsobil film trochu skratkovito, čo je zrejme príčinou, že ide o zostrihanú verziu. V každom prípade to nebolo vôbec zlé. 60%. (07.12.2023)

Knížky o detektivu Fandorinovi jsou údajně oblíbené po celém světě a dokonce i já mám doma jeden výtisk. Dvakrát jsem se do něj pustil, dvakrát jsem jej nedočetl, protože mě prostě „nechytl“. U filmové adaptace jsem však dokázal vydržet do konce a místy jsem se upřímně bavil. Musím ovšem přiznat, že jsem v několik momentech nebyl od vypnutí daleko a kdybych měl načtnout graf kvality (a ostatně i zábavnosti) asi by to byla hodně roztřesená sinusoida. Turecký gambit je sice primárně detektivkou, ale odehrává se na pozadí válečného tažení carského Ruska proti Otomanské říši. Zároveň by ale chtěla obsahovat funkční romantickou zápletku, občas by ráda diváky rozesmála, vyděsila a ohromila svou velkolepostí. Nic proti u režiséru Fayzievovi, ale mám za to, že podobnou žánrovou směsku by nedokázal ukočírovat ani mnohem zkušenější a nadanější tvůrce. Ve výsledku tak jakýs takýs způsobem funguje kriminální příběh a romantická linka (díky u Egoru Boreovi a Olze Krasko, kterou si pamatuji z Četnických humoresek) a jediná válečná scéna, kterou film obsahuje, mi vyrazila dech. To je ale vyváženo řadou režíjních přestřelů a smysl řady scén a dialogů (mnohdy důležitých) jsem úplně nepochopil a většinou mě ještě více zmátly. Existuje sice řešení a to podívat se na film ještě jednou, ale více než dvouhodinová stopáž mě od toho odrazuje. (06.02.2012)