Metoda

Máte svědomí? Jste příliš stará? Máte nevyhraněné ideály ohledně loajálnosti? Jste sice bez jazykových znalostí, ale zato upřímný? Disponujete empatii a citem? Zastavíte se před mrtvolami? Pokud na všechno odpovíte ne, jste přijati.. Konverzační dramata, v nichž se skupina lidí dusí ve vlastních šťávách ve hranatém hrnci (čti místnosti), musí přijít s chytrým vývojem, nejednoznačností charakterů, podněty k zamyšlení a momentem překvapení. Tohle všechno Piňeyro ve svém preludiu k Margin Call má a názorně předvedl, jak se těží z minima maximum. Když se nad tím do důsledků zamyslíte, podobná metoda výběrového řízení je pro manažerské funkce jakékoliv výše naprosto dokonalá. Princip survivalové reality show, akorát s tím rozdílem, že čím dřív vypadnete, tím více jste člověk, ale to je vítězi jaksi u prdele. Ostatně jak říkal Jackie Cogan v Killing Them Softly, každý v tom jede sám.. (01.12.2014)

Po výborném rozjezdu v první půlce, kde se nám představí jednotliví uchazeči a následná metoda výběru, jsem byl nadšený. Příběh číšil originalitou, úkoly byly zajímavé a psychologický teror se pěkně stupňoval. Problém však přichází s druhou polovinou, kde jakoby scénaristům úplně došly nápady, dlouho se příběh plácá na místě, úkoly už přecházejí do stereotypní nudy a celkově se film sekne na čistě psychologické lince, ale úplně zapomíná na budovanou atmosféru, akci, napětí nebo se bojí jakkoliv přitvrdit. Samotný závěr mě pak už zklamal úplně, protože nám vlastně nic neřekl a jen za filmem zabouchl dveře. Veliká škoda, od podobné španělské tvorby jsem čekal něco více a potenciál tady byl, ale to, jak jej v průběhu filmu zazdili, mě bude mrzet ještě dlouhou dobu... (09.06.2021)

Chce to hodně kuráže, pustit se do intenzivního konverzačního dramatu ve stylu 12 Angry Men. Bezpodmínečně musíte mít silný scénář s mimořádně kvalitními dialogy. --- Tohle je velmi dobré, opravdu. A zajímavé. Ale přece jen, nebyl jsem úplně nasycen. Špetka brilance mi v tom chyběla. Snad že nejméně dva hráči byli evidentně slabí a do závěrečného výběru neměli vůbec postoupit. A některé vítězné argumenty nebylo tak těžké zpochybnit. Zkrátka - dobré, nikoli ohromující. --- A paralelní linka s antiglobalizačními demonstracemi mě vyloženě rozčilovala. (09.05.2014)

Výběrové řízení trochu jinak. Konverzační filmek trochu ve stylu Naprostí cizinci, nebo Bůh masakru, ale na rozdíl od těchto děl se nedostane do hloubky, sociální role jednotlivých účastníků je plytká. Vzniknou zde pouze dvě napínavé scény, které jsou utnuty a bohužel nejsou dále vrstveny. Námět vynikající, ale uchopen velice povrchově - postrádám psychologický rozbor lidí skrze situace. (27.10.2017)

Kvalitní argentinsko-španělský film, odehrávající se v uzavřeném prostoru výběrového řízení v kapitalistické společnosti. Skupina lidí ucházejících se o místo, s nimiž si firma zahrává jak kočka s myší, až z toho člověku mrazí. Toto je obraz (nikoliv nereálný!) zotročených lidí bez Boha, věřících jen samým sobě, svým schopnostem rozumu a svým zásadám pragmatického jednání. Lidé tu jen vypadají jak lidé, ale ve skutečnosti se z nich již stali roboti, kteří jsou testováni jako výrobky. Naprosto vynikající herectví a skvělá gradace, jen ta dekadence začátku 21. století zůstává tak nějak beznadějná... (I když nedávám nejvyšší hodnocení, tento film patří mezi ty, které jsem sledoval se zatajeným dechem, a mohl bych je vidět víckrát, neb španělské a latinoamerické herectví zřejmě patří k absolutní špičce). (03.10.2013)