Rozhádaní dědicové

Vcelku příjemná podívaná, přesto jsem však vzhledem k jménům tvůrců čekal mnohem více ztřeštěného humoru. John Cleese jako vraždící maniak opravdu výborný, a to i přestože má tak trestuhodně málo prostoru. Samotný příběh nepatří mezi špičku, ale několik výborných situací (zejména převrácený automobil) činí z toho snímku nezapomenutelnou podívanou. Pokud vezmu v potaz scénář, musím ocenit trefnou narážku na současné telenovely - čert vem, že většinu z nich předběhl časem vzniku. Každopádně jak plyne z většiny komentářů, čekali jsme více. (01.05.2008)

Těch 60 % sedí, ale já dávám 2* , ve srovnání s některým 3hvězdičkovými filmy je to adekvátní. Jednoznačně jsem tento film vyhledal kvůli krásné KZJ. Tady je jí 23 a suší paní suší. Myslím však, že kolem třicítky byla nejkrásnější (nap. Past 1999). Film jak řečeno docela ujde, skrzevá Erica Idlea je tu cítit vliv Monty Pythonů. Tady se to nepíše, ale dle titulků napsal scénář. John Cleese se objeví v roli poněkud šíleného právníka. Děj je víceméně nepodstatný. Stejně jako fakt, že syn (Eric Idle) je o 5 roků starší, než matka (Barbara Hershey) (20.11.2022)

Příběh je docela tuctový, ale stejně jsem se dobře bavila. Eric Idle je legrační a okouzlující v každém věku, Rick "Barney" Moranis je správné trdlo a John Cleese se mi tu líbil mnohem více než v "Rybá zvaná Wanda". Ze scény, kde se autíčko Francouzů převrátilo na cyklistická kola, jsem málem spadla ze židle a Johnovo varování pumě "I'm a lawyer" se asi stalo mou nej hláškou. O to větší zábava, když víte co od ex-pythonovců čekat! (18.10.2006)

Rozhádaní dědicové jsou stejně chytrý, jako vtipný film: Ne moc. Nebýt několika Idleových scén (a "několik" je vzhledem k tomu, že Eric z plátna prakticky nezmizí, fakt málo), jako vždy skvělého Johna Cleese a oceněníhodné snahy, se kterou si scénář střílel ze soap oper, nezaujalo by mě na něm asi nic. Dávám dvě hvězdy a kousek třetí, jenže nahoru je zaokrouhlit opravdu nemůžu. A to jsem přitom nečekal komedii století, ale jen blbinku k dobrému pobavení. Škoda. (13.03.2011)

Představte si spojení zápletek filmů Šlechetné srdce a šlechtické korunky a Král Ralph, kvalitu vydělte dvěma a dostanete Rozhádané dědice. Chápu, že využití amerických peněz k natočení britské komedie je nepohodlně zavazující, ale jsou i tací, kteří z toho vyvázli se ctí. Ať nechodím daleko, Johnu Cleesovi se v Rybě jménem Wanda podařilo americké investory náležitě podojit a ve filmu pak jejich národ zesměšnit výsostně britskými prostředky. ;) Eric Idle bohužel zvolil opačnou cestu - snahu zalíbit se a zavděčit. Každá slibně rozehraná situace proto neomylně skončí u polopatické obscénní pointy. Úplná mizérie to sice není, ale dříve nastavenou laťku zkrátka Idle podlezl s ohnutým hřbetem. 40% (02.05.2008)