Grandmother
Režie:
František ČápKamera:
Karel DeglHudba:
Jiří Julius FialaHrají:
Terezie Brzková, Světla Svozilová, Karel Třešňák, Nataša Tanská, Jiří Papež, Jan Krchňavý, Jitka Dušková, Dagmar Appelová, Marie Glázrová, Nora Cifková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)
(více)Recenze (150)
Babička Terezie Brzkové asi nejvíc souzní s knižní předlohou. Tenhle film mě zastihl, zrovna když jsem měl chřipajznu a jak jsem byl trochu naměko, tak mě to dojalo. Děj je prostý – k rodině Proškovic přijde bydlet jejich stará babička. Babička je laskavá, moudrá a spravedlivá a každý ji má rád. Chodí s dětmi na procházky, vypráví jim o svém životě, občas zajdou na návštěvu do mlýna nebo ke kněžně a pokud se k tomu naskytne příležitost, tak se babička snaží pomáhat potřebným lidem: Viktorce, komtese; jindy zas‘ zachrání mládence od odvedení na vojnu. Pomáhat lidem je pro ni něco, co se rozumí samo sebou, to bylo vidět třeba když potkali šílenou Viktorku. Babička automaticky sáhla do kapsáře a podala jí krajíc chleba. Ubohé děvče.___Babičko, pročpak nemá Viktorka nikdy pěkné šaty, ani v neděli a pročpak nikdy nemluví?___Když je bláznivá.___Babičko a jak je to, když je člověk bláznivý?___Inu, když nemá dobrý rozum. Konec dost smutnej, babička pomalu ztrácí elán a při pohledu na usychající jabloň řekne:Jsem jako ta jabloň, jsme už stejně staré. Pudeme spolu stejně spát. Tenhle film mě přiměl k zamyšlení, jestli náhodou nežijeme v nějaký divný době, kde každej jen na všechno nadává a snaží se toho druhýho přechytračit. Takže já se ptám: kde jsou ty kouzelný vlídný stařenky, jako byla Babička Boženy Němcové, které svým nadhledem a laskavou moudrostí pomáhají napravovat pokřivený svět? ()
"Šťastná to žena!" ()
Opravdová Babička... ()
Atmosféra tehdejšího venkova je vynikající, stejně jako představitelka babičky, Terezie Brzková. Za mě je to ale tak všechno. Druhá polovina o poznání slabší. Jsem velmi zvědavý na srovnání se známější, jednou tak delší verzí z roku 1971. ()
Vadila mi jen strašidelně namalovaná obočí hereček ve venkovských rolích. Ale jinak krásný film. Pozoruju na svých dětech, jak s každou generací mizí spoustu vědomostí o běžném životě starších lidí. Proto tvůrci v r. 1940 měli nesrovnatelně reálnější představu o starém venkovu a zachytili ji pro nás. Ještě dodám, že film je většinou o životě žen, což by mě jinak asi nebavilo, ale toto je nádhera. Tohle dílo vyžaduje úplnou pozornost a diváka za ni odmění. Na konec ještě poznámka k paní Glázrové: její paní kněžna je nadpozemská ve všech ohledech. ()
Ještě dnes vzpomínám, jak jsem v rámci školní návštěvy kina někdy ve druhé třídě základky hltal v bouři pobíhající Viktorku... Nezapomenutelné. Co na tom, že babička asi nebyla zrovna tak úžasně jemná a moudrá ženština, jakou představovala skvělá Terezie Brzková, tohle prostě člověk nemůže hodnotit podle měřítek reálného stavu, literárního zpracování a konečné filmové produkce. Obdivuhodné je už jen to, že film byl natočen v roce 1940, tohle se tedy okupantům přece jen trochu vymklo. ()
,,Ale vždyť není žádný hastrman, tatínek to povídal.“ Babička od doby svého vzniku hodně zestárla. Samotná babička je sympatická, ale totéž nemohu říci o dětech, které vypadají jako malí psychopati, o Viktorce, která by mě uřknula raz dva, nebo o Hortenzii, která hraje jako dřevo. Příběh samotný je průměrný, nic jiného jsem od Babičky ani nečekal. Sem tam se ale objevují kratší či delší úseky nudy. K tomu nepomáhá ani černobílý obraz. Prostě Babička mě příliš nepotěšila. ()
Brzková byla v roli babičky prostě k nakousnutí. 🥰 Jinak kdyby Glázrová měla všude takové přestrojení jako tady, tak bych ji považovala za velice noblesní slečnu a co se týče Štěpničkové, tak ta byla v roli mentálně postižené Viktorky dokonalá. Zahrála to naprosto přirozeně. Akorát se mi moc nelíbí že v knihách a časopisech vyvyšují Natašu Tánskou která kromě toho že nebyla moc pěkná, tak ani neměla pro herectví žádný přínos. ()
Vždycky se na tuto Babičku ráda podívám. Terezie Brzková je ve všech rolích výrazově stejná, přesto vždycky autentická. Všechny role babiček ji velmi sedí. Třeba její Barbora Hlavsová je přímo famózní. Štěpničkovou v roli Viktorky podle mě ovšem předčila Libuše Geprtová ve zpracování z roku 1971. Člověk se neubrání srovnání. ()
Nejlepší filmová podoba Babičky... | 12/2009 ()
Po vystřízlivění z nepřeberné řady braků linoucí se na nás z televize musím doplnit komentář a přehodnotit hvězdičky. Dnes klasické dílo je velmi dobře natočené, Terezie Brzková je zde excelentní, člověk má zase pocit že herci dělají svoji práci. ten film má duši. ()
Postava babičky je ve filmu přesně vystižena tak jak jsem si ji představoval. Klasika od Boženy Němcové kterou by každý měl vidět...zejména v této době. ()
Jakkoliv je z dnešního pohledu zpracování naivní a úsměvné, myslím že je to zpracování, se kterým by i Božena Němcová byla spokojena. Jakkoliv některé herecké výkony působí úsměvně (především Leopold s jeho nabubřelostí poskoka, který má uniformu), jsou zde na druhou stranu výkony dokonalé (babička a Viktorka). Některé věty jsou pak nadčasové (Lidé zpanštěli a staré poctivé české zvyky jim nevoní). Za mne nejlepší zpracováním, kde práci herců, scénáristy a režiséra doplňuje kamera a také černobílé zpracování. Své kouzlo má nepochybně i to, že zpracování ze 40. let jaksi odpovídá mé představě o "tehdy, za časů babičky" více, než zpracování pozdější. ()
Na dobu svého vzniku nepochybně úžasný počin, který posílil národní hrdost českého lidu v kontextu české literatury. Expresivní herecké výrazy už patří k době. Většina filmů z té doby proto dnešnímu divákovi má jenom málo co říci. Babička je nepochybně výjimkou. ()
Nudne zpracovani nudneho ( i kdyz klasickeho ) romanu. ()
Dival sem se na to na stedry den pri baleni darku a byl sem prijemne prekvapen. Mnohem lepsi nez barevna verze. ()
Mě tohle veledílo prostě nic neříká. Babka přijede na venkov a všichni jsou z toho udělaný a to je všechno. Já jsem z toho až zíval a to mám jako jednu z maturitních otázek (Božena Němcová - Babička). :( ()
Babička je lepší, Barunka zase horší, ale toto zpracování se dá trochu věrnější knize. Hodnocení: 65 % ()
Vždy s dojetím. Vždy s pokorou. Vždy s nostalgií. Tak takhle vidím babičku já. A děkuji Františku Čápovi, že se mu podařilo tak překrásné dílo. A děkuji hercům, protože navždy bude černý myslivec Gustavem Nezvalem aViktorka Jiřinkou Štěpničkovou a babička bude Terezií Brzkovou a Marie Glázrová bude hraběnkou..... :-)) ()
Podle mě nejlepší zpracování Babičky. To, že je film černobílý mu dodává jakési starodávné kouzlo, které má celý příběh už v knižním zpracování. ()