Dievča z kaviarne
Režie:
David YatesScénář:
Richard CurtisKamera:
Chris SeagerHudba:
Nicholas HooperHrají:
Bill Nighy, Kelly Macdonald, Ken Stott, Penny Downie, Anton Lesser, Marit Velle Kile, Martin McDougall, Corin Redgrave, Max Bollinger (více)Obsahy(2)
Zoznámili sa celkom náhodne v jednej pomerne preplnenej kaviarni. Lawrence, úctivý a slušný štátny úradník a Gina, mladá Škótka, ktorá si svojim časom môže zaobchádzať tak, ako sa jej práve zachce. On pracuje ako vedúci výskumu pre britského ministra financií, ale táto nezávislá žena ho očarila natoľko, že po pár spoločných obedoch ju pozve na spoločný výlet do Reykjavíku, kam odchádza doprevádzať britského ministra na summit krajín G8. Práve na tomto mieste sa vytýčia nové mantinely a pravidlá pre celosvetový boj s chudobou. A práve na tomto mieste Gina pochopí, že má obrovskú príležitosť urobiť niečo dobré pre tento svet... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Nevím kolik dívek sní o tom, že si k nim v kavárně náhodou přisedne roztěkaný a nesmělý starší pán s hlasem a vizáží Billa Nighyho. Ať už je to jakkoli, jsem jedou z nich. Tady Richard Curtis společně s ostatními tvůrci zasáhli s naprostou přesností mé slabé místo. Vztah mezi Lawrencem a Ginou vznikal velmi pomalu, byl křehký a naprosto okouzlující ... až mám pocit, že je hloupé k tomu cokoli psát, raději jen tiše sledovat. ()
Curtisova romantická komedie o kafi a politice s Kelly MacDonald a Billem Nighym. Něco pro mě, huh? No, ne tak rychle ... The Girl in the Café je totiž minidílem s monstrambicema; čili z logiky věci taky snímkem nesmírně rozpačitym. --- Nicméně začnu pozitivy: uznání jistě zaslouží, že čistě (!) romantickou linku doprovází snad nejsložitější, nejhůř čitelnej Curtisův scénář a vskutku zamilováníhodnej charakter svérázný Giny. Tý pokud nepodlehnete v okamžiku, kdy vykládá, co stálo za jejim rozchodem s přítelem, tak jednoduše musíte podlehnout aspoň ve chvíli, kdy tomu ryzímu stydlínovi líčí svuj návod na usnutí. Ťuťuťu! --- Bohužel ta samá Gina zároveň ztělesňuje oslí můstek do politický roviny, kde už film nehezky dře a vrže. V týhle dimenzi se totiž mění ve výsostně naivní kolovrátek se snahou o (i před těmi osmi lety) dávno přežitou naléhavost a kompletní devalvaci umění kompromisu, jakožto atributu pro politickou scénu natolik esenciálního, že ať už se nám nelíbí sebevíc, revolta vůči němu prostě neni na místě. A už vůbec ne taková; vedoucí k takovýmu konci. Sorry, Richarde. --- "Dirty dirty dirty John" ()
Sic je to spíše pohádka, musím říct, že mi The Girl in the Café vyloženě sedlo, včetně toho emocionálního přesahu (nebo chcete-li poselství), a to jsem jinak cynickej cunt. Samozřejmě za to mohla ústřední dvojice, Bill Nighy je největší frajer-herec a Kelly Macdonald zas nejsladší herečka, včetně (hlavně) jejího, vím, opakuju se, skotského přízvuku. To, že to napsal mistr Ian Curtis, jsem se dozvěděl až u úvodních titulků, což byl další příjemný bonus. Navíc se to skoro celé odehrává na Islandu, a přestože mám k této zemi, z osobních důvodů, ryze negativní postoj, země je to nádherná a dechberoucí. Jop, tyhle good feelin' filmy Pítrs může, kafe po ruce a tvářit se blaženě. ()
Možná malinko naivní, avšak dost působivé. Tento krásný milostný příběh s politickým apelem na pomoc rozvojovému světa se vydařil mimořádně. Dvojice Bill Nighy a Kelly Macdonald je skutečně tou nejsympatičtější možnou. Bill Nighy jako upracovaný, svědomitý, nesmělý, bojácný a osamělý úředník. Kelly Macdonald jako naivní, upřímná a také velmi zvláštně osamělá mladá žena. Mezi nimi se postupně rozvijí vztah, který je zpracován skutečně krásně. Neztrácí se pak ani politická část filmu - Ginino vystoupení na slavnostní večeři je rozhodně velmi silnou scénou. ()
Z pera majstra Richarda Curtisa, vzišla tentokrát viac než príjemná romanticko-politická a zaujímavo vypointovaná dráma, v ktorej nakoniec ide o viac, ako sa spočiatku zdá. Príjemná civilná réžia Davida Yatesa a výkon dvojice Bill Nighy a Kelly Macdonald (s ktorými si Yates neskôr zopakoval spoluprácu v Harrym Potterovi a Relikviách Smrti) kvalitatívne prerastajú hranice televízneho filmu a nechávajú zabudnúť na zjavne obmedzené finančné prostriedky, ktoré mali tvorcovia k dispozícii. Aj napriek celkovej spokojnosti mi ale nie je celkom jasné, ako sa niečim ako týmto David Yates kvalifikoval na muža čo má ukočírovať adaptácie jednej z najúspešnejších knižných čarodejníckych ság. Nie že by to v konečnom dôsledku bola zlá voľba. ()
Zajímavosti (1)
- Pri záverečných titulkoch je počuť lúskanie prstami každé tri sekundy. Každé lusknutie predstavuje smrť jedného dieťaťa kvôli extrémnej chudobe. (U_S_O)
Reklama