Návštěvníci

Tenhle film se skutečně velmi povedl. Přestože může působit chvílemi trošku trapněji. Nejvtipnější scény jsou pochopitelně uvnitř domu, jako třeba scéna na záchodě, ve vaně, v jídelně a podobně. Nesdílím názor, že by druhý díl za moc nestál. Spíše až ten třetí je jasná nádstavba. Francouzské komedie jsou nám velmi blízké svým hůmorem. Američani by takový typ komedie rozhodně nesvedli. (26.09.2006)

Asi jsem na film nebyla ve správné náladě, nebo fakt nevím, ale pořád jsem hledala ty tolik vychvalované vtipy, humor a výborný příběh...a pořád bez výsledku. Místo nich se mi před očima promenádovali jen dva cvoci, jejichž pokusy rozesmát diváka už kdysi na pár dětech vyčerpali Asterix s Obelixem. Bůhvíproč si dávali všechny dialogy v průběhu snímku tak třikrát minimálně a dost mě deprimovala jakákoliv další nudná postava, se kterou se setkali. Každou scénu by dokázal napsat zajímavěji a neočekávaněji student prvního stupně základky při povinné slohovce, sentimentální konec navíc vrhá pocit trapnosti na jakoukoliv francouzskou komedii, které se film jen z dálky podobá. Třeba mě někdy v autobuse donutí strávit cestu opět s tímto filmem a změním názor. Zatím jen nechápavě hledím na všechna ta slova nadšení svého okolí...:-) (14.07.2011)

„Zaživa ji rozsekáme na kusy a vyrveme jí jazyk z úst. A žaludek ať jí krysy sežerou!“ - „Na mém území se ženy mučit nebudou…upálení zaživa postačí.“ Co naplat, Godefroy byl prostě gentleman…Z filmu jsem v dětství viděl vždy sotva kousek, tak jsem se po letech rozhodl si ho pustit konečně celý. Do „přenosu“ (cca 20 minut) mi téměř nic zábavného nenabídl, ale pak se snímek přece jen těžkopádně rozjede. Ačkoliv je nutno dodat, že Návštěvníci jsou obrovsky nevyrovnaní. Tahle totálně střelená francouzská komedie totiž krom zápletky v cestování časem sází především na hodně jednoduchý humor. Ten sice mnohdy až překvapivě dobře funguje, ale zároveň je tu celá řada spíš hluchých pasáží bez jediného povedeného či vypointovaného vtípku. Prakticky všechny fóry prodá ústřední dvojka, která září (zvlášť Clavier baštící jídlo i s celofánem, umývající se záchodovou vodou, shánějící louči či užívající lék proti hnilobě se do své role krásně položil), ale mnohdy rozpačitost scén nezachrání ani ti dva. Lepší 3*, pokračování si asi nechám ujít. (29.03.2020)

Asi nejbrutálnější humor vůbec. Humor, jemuž je absolutně jedno, že fekálností zcela dýše, rozebíraje nejžumpovatější vulgarity a používaje starou, osvědčenou hrubou sílu, jež naši bránici jednoduše nemůže nechat v klidu. A navíc - tohle je jasný, přehledný odkaz na moji nejmilovanější dobu, na období drsného, krutého, špinavého středověku, kdy páni nakládali se svými poskoky právem jako s hadry a nějaká neurozená holota se k nim nesměla přiblížit. A teď se něco takhle skvělého objeví v té době, v níž musím žít, a vyvolá kontrast z nejkrásnějších. Tihle dva hrdinové se adaptují náramně, když vidí černocha, neohlíží se na nějakoou rasovou rovnost a pádí vyhnat všechny pohanské saracény, jímž nestačila bitva u Poitiers, z Francie. Jen do toho! Nandejte to naší super civilizaci! (25.04.2005)

Výborně zpracované klasické téma o cestování v čase, tentokrát ale na francouzský způsob. Evidentně to Francouzům sedlo jako zadek na hrnec a samozřejmě taky, protože takhle jsem nepobavila už dlouho. Francouzi prostě mají svůj specifický humor a ten se dá jen strašně těžko zapřít. Navíc dvojice Jean Reno a Christian Clavier je perfektní a skvěle se doplňují. (22.07.2011)