Capote

Stejně jako Kingsley, Mirrenová, Crowe, Cotillardová, Foxx atd., dostal i Philip Seymour Hoffman Oscara za zpracování velké osobnosti předešlých let, a určitě zaslouženě! Dokázal vystihnout jeho narcismus a skoro každý jeho pohled vykazoval obrovským způsobem lásku k sobě samému. Takový herecký výkon jsem hodně dlouho neviděl a myslím, že už zase dlouho neuvídím. Jeho style mjsem byl nadšen ještě několik dní potom a stále si připomínal jeho směšný hlas a vystupování. Celkově je to dílo napínavé, skvěle odtočené a výborně napsané. Líbí se mi taky barvy, ta tmavá tomu dává dost silný říz a emoce jsou skoro v každé scéně. Avšak biografické dílo nevypráví o jeho mládí, šplhání na výsluní a skomírání. Hlavně o období, kdy psal Chladnokrevně, a to byly jeho nejtěžší roky života (kromě mládí). Proto vůbec nechápu tuhle nesmyslnou kritiku. A příběh Snídaně u Tiffanyho je jedním z mých nejoblíbenějších, takže jinak než plným počtem hodnotit nemohu! (13.03.2008)

Kdybych si před shlédnutím snímku nepřečetl jméno režiséra, téměř bych si vsadil na jméno... P. Sorrentino. Hodně podobný rukopis a to včetně pojetí hlavní role P.S. Hoffmanem, které je v dosti ohledech podobné projevu Toniho Servilla. Dva v dosti ohledech podobné lidské příběhy a přitom tak rozdílné osudy. Na jedné straně uznávaný spisovatel, co cítí příležitost napsat knihu, na kterou (a tím pádem i na něj) lidé jentak nezapomenou, na straně druhé, vrah (vězeň) čekající na odsouzení (vykonání trestu) mezi sebou vedou dlouhé dialogy, odkrývají svoje minulosti a dozvídají se o tom druhém (a zároveň sami o sobě) spoustu nových informací. Capote je stále více fascinován osobou jménem Parry Smith, až se jejich osobnosti téměř prolnou a vy si s postupujícím časem říkáte (kladete otázku), kdo z těch dvou je větší zrůda. Zda vrah Parry Smith, či Truman Capote čekající jako sup na Parryho smrt, aby mohl dokončit svou knihu, ale zároveň (tváří v tvář posledním společným okamžikům) si uvědomuje, že mu Parryho osud není zcela lhostejný a zároveň jako by si vše (před sebou samým) snažil ospravedlnit. Byť svědomí je mrška proradná, kterému člověk neporučí. Odpověď (úsudek) nechť si každý vysloví (udělá) sám. Menší výhrady bych měl (zejména mohlo být odkryto (nakouknuto) mnohem více z (do) komplikované osobnosti samotného Capota) a troufám si (zde) tvrdit, již v úvodu mnou zmiňovaný P. Sorrentino, by dokazál z tématu "vyždímat" víc, nicméně zároveň přiznávám, jedná se o debut jako řemen a rád si počkám na další Miller(ův) chystaný snímek Moneyball http://www.csfd.cz/film/255150-moneyball/videa/ . 88,8% p.s. knihu si sebou určitě přibalím na chystanou dovolenou..... (29.08.2011)

Capote je film, který se na jednu stranu snaží zachytit problematiku autorského díla ve vztahu k etické stránce skutečnosti a zároveň ukazuje neskutečně širokou škálu lidských pocitů a motivací, které je vedou k nejrůznějším činům. Z velké části může za úspěch Philip Seymour Hoffman, jehož herecký výkon se rovná dokonalé studii v níž dokáže i díky drobným hereckým nuancím (pohybů, intonace, mimiky...) vždy přesně zachytit a popsat Capoteho charakter. Ale i scénář je podobně dokonalý. V tomto ohledu jde o nanejvýš komplexní film, kde každá postava je přesně popsána a až přímo učebnicově natočena (v dobrém slova smyslu). (12.10.2008)

Mal som tú smolu a Videl Capoteho s dabingom. Neviem, aký prejav mal Truman v skutočnosti, ale keď vidím na plátne homosexuála, ktorého orientácia je jasná pri každom vyslovenom slove a každom geste, pôsobí to trochu tak, ako keď ich niekto paroduje. Tým nechcem znižovať Hoffmanov výkon, určite sa na rolu starostlivo pripravoval. Jeho postavu som však nepochopil, na verejnosti pôsobil trochu bizarne, až nesympaticky a jeho empatia voči vrahom išla mimo moje chápanie. Knihu by som si ale rád prečítal a možno potom film viac docením. Komentár č. 4000. (08.10.2014)

Výkon Philipa Seymoura Hoffmana v mojich očiach osciluje na dvoch protipóloch: geniálny herecký výkon alebo miestami zbytočné prehrávanie..Každopádne v pomyselnom súboji hercov a konkurentov o sošku Oskara u mňa zvíťazil Joaquin Phoenix vo Walk the Line...Capote ako film mi príde nedotiahnutý, najmä vo vykreslení Trumana ako osobnosti. Prakticky je to celé o vzniku knihy In Cold Blood, resp. o vzťahu Trumana a odsúdených vrahov. Na tom by nebolo nič zlé, no pri scénach, ktoré mali byť emocionálne vypäté a mali vyvolávať u diváka emócie, som ostal "chladný", čo platí prakticky o celom deji. Keby som to mal všetko zrhnúť a stručne vystihnúť môj celkový dojem tak poviem, že Capote je dobrý priemer... (14.07.2006)