Obviněný

Seveřané tyhle „láskyplné optimistické komorní psychologická dramata“ jednoduše mají v krvi. Asi to bude tou dlouhou zimou a nekončící tmou. Nemá cenu cokoliv vyzdvihovat, zásadní přednost snímku tkví ve faktu, že drží pohromadě jako CELEK. Přesto mi to nedá. Anklaget, to je zejména mistrně rozkrytá a vyobrazená psychologie hlavních postav, Troels Lyby a naprosto precizní (volně plynoucí) režie – to jsou základní tři atributy tohoto snímku. J. Thuesen přesně věděl co chce natočit a také toho k jeho (a nutno podotknout i té mé) spokojenosti dosáhnul. Ikdyž mluvit (v případě tohoto snímku) o spokojenosti (v kontextu tématu, kterého se dotýká) se zdá poněkud zvrhlé. Nemluvil bych zde o nějakém překvapivém „šokujícím“ konci (k němu snímek tak nějak směřuje, vše tomu i nasvědčuje a především o něj v prvé řadě nejde). Zásadní rozdíl a „velikost“ snímku oproti svým „bratříčkům“ tkví ve faktu, že režisér zde nevyobrazil Henrika jako nějaké bestiální monstrum, ale psychicky narušeného, (nemocného) ČLOVĚKA. (důkazem budiž věta: „na to musí být dva a ty jsi nikdy neřekla NE“). On tomu skutečně věřil! Režisér pouze předkládá fakta a nechává na samotném divákovi, ať si udělá ú(roz)sudek sám. Vždyť co může být horšího, než se dopustit příkoří na svých dětech?! NIC! Proto ten konec má takovou sílu a dopad na diváka. P.s. to uživ. Caminzind. Velká gratulace k „daru prozřetelnosti“. Pouze s dovětkem, že v tom výčtu tvých geniálních deduktivních (téměř jasnovideckých) vlastností mi schází ta nejpodstanější-Nevyzrálost. Zkus si přečíst svůj komentář za pár let. V lepším případě se hodně zarazíš a (možná) i zastydíš, co jsi to tenkrát vyplodil a unikl ti význam snímku a zásad. myšlenka, kterou režisér nastolil (ne o „prvoplánovém šokujícím konci“ to opravdu nebylo) a nemusíš mít strach, ZNEUŽITEJ jsem se rozhodně necítil! V horším případě Ti to nedojde, v tom případě tě upřímně lituju. (23.09.2011)

Atmosferická dráma, ktorá si zobrala na paškál incest. Vlastne jeho následky, kde sa krásne ukazuje, že samotný incest je rovnako hrozný akt ako obvinenie z neho. Minimálne v tom, že to totálne zmení život človeka. Výborne spravená atmosféra, charaktery postáv a herci, ktoré Dáni jednoducho vedia. Aj keď o tom, či sa akt stal, je známe už v prvej polke filmu, ako čítam z komentárov, niektorí si myslia, že karty sa odkrývajú až v závere filmu. No, nie je to tak. A práve záver s (oficiálnym) priznaním viny som akosi nepobral. Nepoznám človeka, ktorý by sa k takémuto niečomu dobrovoľne priznal. A hlavne, keď je Henrik vykreslený ako vyrovnaný chlapík, ktorý si je plne vedomý následkov. Film má pár logických nejasností, cez ktoré sa ale dá ľahko prekročiť, záver je však úplný logický lapsus, kvôli ktorému musím ísť s hodnotením snímku o čosi nižšie. (02.05.2016)

Potkat Skandinávii, to je pro mě jako když pobožný najde na zemi Bibli. Líbí se mi preciznost psychologie postav, ale i kvalita hereckých výkonů. To vše by tento film měl, s čímž jsem i počítal. Co jsem ale nečekal, že tenhle film bude těžce bez emoční. Vlastně jsem celou hodinu a půl pozoroval problém rodiny, která mi byla vysloveně u prdele. To není úplně v pořádku, ne? (10.11.2015)

Otec, který je svou dcerou obviněn ze sexuálního obtěžování a musí si projít spoustou nepříjemných situací, než se ukáže jaká je pravda. Film by byl průměrem a na podobná témata vzniklo spousta silnějších filmů, ale rozuzlení dává celému filmu úplně jiný rozměr, než by si divák představoval a i díky tomu je v mých očích o něco výše. (23.05.2018)

NEČÍST, POKUD JSTE NEVIDĚLI A CHYSTÁTE SE! Druhý Jagten? Ani náhodou. Anklaget je chladný zrovna tak jako zde zasněžené Dánsko. Každopádně je to od tvůrců docela mazaný mind blowing, kdy si od začátku myslíte, že víte kdo je ten špatný a ten dobrý (čtěte ta špatná a ten dobrý); strašně se mi líbí, že příběh nabízí zamyšlení nad předsudky, které má snad každý z nás - holka lhářka musí lhát vždycky a chudák vydeptaný manžílek bude určitě nevinný (mluvím mimochodem o pohledu diváka na postavy). Dost mě zmátlo i to, že se postavy chovají jinak, než by se od nich v téhle situaci očekávalo, na jednu stranu palec nahoru, na druhou mi připadalo, že někdy jednají opravdu podivně (ale to může být tou dánskou mentalitou). Lidé prostě mají zakódované v DNA být ovcemi a dělat soudy na základě zjevného či dokonce ničeho(u Čechů to platí trojnásob mimochodem), ačkoliv zrovna v takové situaci je být soudcem opravdu těžké. Všechno ale nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá. "Nikdy jsi neřekla ne". Ta věta by mě zcela jistě smetla, kdybych si dopředu někde nepřečetla, co a jak. Škoda. Každopádně to nemění nic na tom, že emocí bylo poskrovnu. (09.01.2014)