Sedmkrát žena

Sedmkrát žena – sedm anekdotických povídek a jedna skvělá komediální herečka v různých polohách... a samozřejmě zajímaví mužští partnery pokaždé zcela jiné Shirley MacLaineové. Hned na úvod to nejlepší: miniaturní konverzačka během pohřebního průvodu, s brilantně dvořícím se Peterem Sellersem (ten mne dostane snad vždycky, tedy pokud zrovna nehraje jistého ničemu v pozici francouzského inspektora ;o)). Díky vtipným pointám a originálně rozehraným vztahům mezi muži a ženou nezklamou ani další povídky, i když některé ty výjevy ženské rozmarnosti byly občas až přepříliš praštěné (hlavně ta pojašená žena spisovatele). Nicméně hodně zábavná mozaika hříček se slušnou dávkou černého humoru vyvrcholí opět milou povídku. Zde se v pěkných epizodních roličkách objevili mladí Michal Caine a Philippe Noiret, ale pikantní pointu příběhu raději předem prozrazovat nebudu. Vztahoví "veteráni" a milovníci filmů typu Vražda ing. Čerta si hodnocení určitě rádi zaokruhlí na plný počet. ;-) 70% (01.11.2019)

...ale pokaždé Shirley MacLaineová. Scénárista Zavattini a režisér DeSica, druhdy představitelé italského neorealismu, natočili americkou bulvární komedii. Nevím, jestli už při psaní scénáře mysleli na Shirley, ale ta je ve všech sedmi příbězích vážně skvělá. Jednou jako vdova, která naoko truchlí, ale zároveň už má políčeno na rodinného lékaře (Peter Sellers!), podruhé prostitutka, intelektuálka, snobská dáma, která chce zavraždit jinou ženu jen proto, že ji ve společnosti viděla ve stejném modelu, jaký sama nosí a tak dále. Netvrdím, že je to nějaké veledílo, ale proměny Shirley MacLaineové jsou skoro stejně zábavné, jako bývají u Ivy Janžurové. 80% (01.02.2006)

Tak pěkně popořádu. Paulette - krátká vypointovaná skica, Marie Teresa - škoda toho závěru, ale ženy jsou ženy; Linda - šílenost, kterou nechápu; Edith - myšlenkově asi nejslabší, zato krásně hravá Shirley MacLaine a jako vždy asexuální (nebo snad čistě platonický?) Old Shatterhand; Eva - to už jsem se začínal smát; Marie - skvělá povídka hraničící s groteskností. A Jeanne (Sníh), to nejlepší nakonec, čistou bělostí (ač se vlastně jednalo o touhu po nevěře) zářící oči a kvůli této poslední povídce dávám čtyři hvězdičky. (10.09.2012)

Povídkové filmy se hodnotí obtížně. Úroveň jednotlivých částí bývá zpravidla hodně rozdílná, a tak se tříhvězdičkové skóre přímo nabízí. V tomto případě jsou sice povídky zhruba stejně dobré, přesto dávám čisté tři. Co mi totiž opravdu nesedlo, byla hlavní představitelka a její silně předimenzovaný herecký projev. Snímek stojí rozhodně za vidění, jenže ani ne tak kvůli sladké Shirley jako kvůli jejím hereckým partnerům, kteří hrají bez výjimky bezvadně. Nejvíc mě potěšil vytrvalý nápadník Peter Sellers, workoholický spisovatel Lex Barker a tajemný pozorovatel Michael Caine. (14.09.2011)

Komedie, která se skládá ze sedmi příběhů. Navíc, když je dělá Ital, tak je to ještě lepší, bylo jich natočeno nespočet, takřka jistý že něčím upoutá. Našli se i slabší příběhy, ale většinou jsem byl spokojený. Pohřební průvod má famózní poslední záběry, líbil se mi i příběh s dvojicí Gassman/Brando, anebo s Cainem (o tom příběhu je lepší předem nečíst, je to potom zábavnější). Hlavní hrdinkou těch příběhů je Shirley Maclaine a já doufám že ne naposled jsem ji viděl hrát takhle -v komedii- protože ta její hra byla na cenu. 3,5-4/5 (09.01.2015)