Hezké chvilky bez záruky

Komický, tragický, současná problematika, spletitost lidských osudů všech sociálních vrstev, žabomyší války jak se říká o ničem. Dobrý film, film o životě, film o pacientech, film o nás všech..Chvílemi jsem byl na prášky i já:-)! A ta neuroticky pohyblivá kamera? Čert ví jestli to byl jen záměr, udělat film ještě více nepříjemným, ale kamera je přeci jen nástroj a nástroj je vždy v něčích rukách a ty ruce chtěli zřejmě jen vyjádřit nějaký pohled na scénu jako součást vyjádření..Dobrá režijní práce Věry Chytilové, která se tu snaží společně s ostatními autory odhalit nejen ty negativní lidské stránky osobnosti každého z nás. V některých okamžicích filmu to bylo jak se říká až nadoraz nebo natvrdo! (06.04.2008)

Chytilovej musím priznať, že vždy chápala dobu, v ktorej točila film, ktorý ju mal reflektovať. Chvilky už svojou formou evokujú hektickú dobu. Sledovať kameru je rovnako nepríjemné, ako žiť súčasným veľkomestským štýlom, keď v ňom chceme praktikovať tak tradičné zvyky, akými sú v prvom rade rodina. Taktiež zvolená nesúrodá mozaika evokuje dojem roztrieštenosti, len neviem, či to bol zámer, alebo neschopnosť dramaturga udržať film v celku. Keď má divák pocit, že by sa mala znova objaviť jedna z predstavených postáv, prichádza nová. Tá niečo povie, posťažuje sa a už sa možno ani nevráti. Viac by som prijal tradičnejšiu kompaktnú mozaiku menšieho počtu postáv, ktorou by Chytilová určite nasrala menej divákov a zároveň by ani nesklamala svojich skalných fanúšikov. (17.03.2016)

Ten film lety jen získal, já jsem do něho dorostl, Chytilová odešla ve velkym stylu, život je tragikomedie a Chytilová to v Hezkých chvilkách zachytila se vší parádou. Ten film je přehlídkou všech možnejch lidskejch ubohostí, slabostí, neřestí a jiných -stí. Před lety jsem tomu filmu moc nevěřil, ale dnes jsem ho byl schopnej teprve naplno docenit. Chytilová měla neuvěřitelnou odvahu a koule, kerý chyběj většině filmařů, chlapům nebo ženskejm. Chytilová se nebála říct, co si myslela a jak to myslela. Hezké chvilky bez záruky jsou důstojným završením kariéry velký filmařky, jaká nemá obdoby a je mi jedno, jak přehnaně nebo pošetile to může znít, ale VCH byla fakt diabolic woman. (11.03.2016)

Má to situace a dialogy jako ze života? Ovšem, a je to největší klad toho filmu. O to víc mě ale mrzí, jak moc ten film zabíjí sám sebe tou bezdějovitostí, neskutečně mdlými a splývajícími postavami a hlavně otravnou filmařskou stránkou, která jako by vypadla z počátků dogmy 95. Ono taky Chytilové v novém tisíciletí přeskočilo z té digitální kamery a tady je to vidět ještě mnohem víc, než u Vyhnání z ráje, protože tady mě ty úhly kamery přišly ještě víc samoúčelné a nekoukatelné a na pohled vyloženě hnusné. A už jenom to mi dost zkazilo dojmy, protože mě to s každou další scénou iritovalo stále více a od půlky filmu jsem až začínal mít problém to dokoukat. Nehledě na to, že to byl záměr a že to takhle hektické a "šílené" prostě být mělo, ale k čemu mi to je, když z toho filmu vůbec nic nemám? Vlastně ani nevím, co mi tu chtěla Chytilová říct - že život stojí za hovno a manželské vztahy obzvlášť? Hm... no... to je, no... to je hodně "hluboké", to víte že jo. Ale teď bez vtipů - po zhlédnutí Chytilové posledního filmu jsem z toho slabého vyznění tak zklamaný, že až přemýšlím, že Vyhnání z ráje tu třetí hvězdu konečně dám. Tohle je prostě takový sled osudů, nějak propletených, dost svérázně natočených, ale zajímavé a podnětné mi to přišlo jen o maličko víc než Panelstory - takže skoro vůbec. 2* (04.11.2022)

Umění to asi bylo. Akorát mi posleství tohoto příběhu zůstalo ukryto. Že by obžaloba současného životního stylu? Ukázka nezdravých společensko-sexuálně-kulturních vztahů? Nebo jenom výkřik do prázdna? A proč to točil kameraman v pokročilém stádiu parkinsonovy choroby? A co na to Jan Tleskač? To jsou otázky, které mě budou trápit po zbytek ... těch dvou minut, než dopíšu tenhle komentář a pudu dělat něco jinýho. (29.08.2010)