Goyovy přízraky

Jako nesporně mnozí přede mnou jsem se při zprávách o novém filmu Miloše F. duševně připravila na Amadea 2, tentokrát s tváří španělského dvorního malíře, a jako asi nemnozí jsem se na obraz umělce a jeho přízraků předpřipravila s pomocí jiného pana F., Liona Feuchtwangera. Kde bych byla tušila, že se Forman místo pátrání po přízracích, démonech a nejspíš i upírech sužujících nebohou duši zmítanou uměleckými a dalšími vášněmi rozhodl dokazovat starou pravdu, že horší než mor je inkvizitor, že nejprodejnější děvky zpravidla najdete mezi těmi, kdož prodávají vlastní ctnost a neomylnost a že Natálka Portmanová španělskou inkvizici věru nečekala. I tak by, byť se stokrát omletým tématem a Goyou coby nestranným pozorovatelem ztraceného času mohla vzniknout zajímavá a originální malba, jenomže z kontur vystupuje zmatené a neoriginální cosi, v kterém sice vyniknou mnohé detaily, ale celek se rozplývá v šedi a jediný, kdo z plátna vystupuje plasticky a barvitě, je Javier Bardem. (02.07.2009)

Mistrův velký přešlap. Kašovitý a vykalkulovaný scénář, kterému kouká ušlechtilá intelektuální konstrukce z bot jako sláma tomu nejposlednějšímu buranovi, zcela bezduché postavy (jen chabé odlesky Formanovy někdejší brilance v drobnokresbě charakteru), režijní pojetí vyvanulé až zatuchlé (hlavně davové scény evokují laciné televizní inscenace). Goya je tu něco na způsob product placementu – jeho jméno se hezky vyjímá, ale o jakékoli spekulativní psychologii génia, sice prosté, ale záživné (Amadeus!) si můžeme tak leda nechat zdát. Dojení emocí babskou maskou Natalie Portman a satanským mračením Javiera Bardema není hodné jednoho z nejvějších režisérů posledních desetiletí. Opravdu ne, první velký Formanův omyl. (03.03.2010)

Ač je vnázvu jméno Francisca de Goyi, film není životopisem slavného malíře. Je především o Španělsku na přelomu 18. a 19. století. Ale i tato charakterizace je slabá. Miloš Forman se tentokrát nezabývá tématem geniálního jedince versus konzervativní společnost, ale zajímá ho střet náboženského fanatismu a myšlenek demokracie. A v tomhle si Forman bravurně poradil. Poradil si jak ve vynikajícím hereckém obsazení, tak i v technických záležitostech. Skvělá kamera (především v první části), byť je velká škoda, že Forman ji nenabídl Miroslavu Ondříčkovi. A samozřejmě hudba Varhana Orchestroviče Bauera, která dokonale souzní s obrazem. (05.09.2009)

Není to vůbec špatný film, ale nějak mě nezaujal. Příběh je místy dost nudný jindy zase napínavý, ale rozhodně mu chybí nějaké tempo!! Obsazení není vůbec špatné a herci předvádějí slušné výkony. Hodně se mi líbil Javier Bardem. Miloš Forman svou ůlohu zvádl docela dobře, ale každý víme, že natočil mnohem lepší filmy..... (23.11.2007)

Na novej Formanovo film jsem byl dost zvedavej, ale po ne moc dobrejch komentarich jsem necekal nic extra, coz bylo jedine dobre. Problem je, ze se Forman nemuze rozhodnout, o cem ze to chce vypravet. Jesli o inkvizici, Napoleonovi, otci Lorenzovi, Goyovi nebo Ines. Takze skace z jednoho tematu k druhymu, chvily se venuje jednomu, chvily druhymu a film tak krapet ztraci kompaktnost. Dalsi problem je, ze ackoliv se tu najdou mistrovske sceny hodne Formanova formatu, je tu vetsi pocet scen, ktere bud nudi, nejsou nicim zajimave a nebo pusobi lacine. Krapet to zachranujou herci, Portman je uzasna, Skarsgard taky, ale nema moc prostoru a Bardem je v pohode, ale problem je, ze obcas nemaj moc co hrat. A konec byl docela divnej, ale aspon originalni. Moc jsem se nenudil, ale ani me to nijak neuchvatilo, ale na ty 4* to bude. (23.02.2007)