Rambo: Do pekla a zpět

Transgresivnější než cokoliv od Cronenberga, adrenalinovější než celá bourneovská trilogie. Poslední půlhodinu jsem i kvůli jednoduché, ale o to funkčnější fabuli a práci se zvukovými efekty výskal nadšením. Pro fanouška 80. let splněný sen, který po Rockym Balboovi, filmu o simulacích a simulakrách, dává pocítit realitu v její nejryzejší podobě a tentokrát to není prohra se vztyčenou hlavou, vypořádání se s vnitřními démony, ale freudovské vytěsnění vytěsněného, v nichž RAMBO dá pocítit aktuálnost dané problematiky. A nepotřebuje k tomu ani "montáž". Fuck Yeah!_____ Napodruhé, spolu s předchozími díly, je to ještě výrazně lepší: vyloženě mě baví, jak celá série pracuje s fabulí westernů (jednička: jak psanec přišel do městečka, dvojka: jak kovboj jede zachránit bělochy před zlými Indiány...) a uzpůsobuje ji syžetům akčních, popř. exploatačních podívaných. Tenhle díl RAMBA: DO PEKLA A ZPĚT by se Reaganovi nelíbil (byl by živ), protože neužívá comicsovou nadsázku a nedává tak pocítit pravičákům, že když nevyhráli ve skutečnosti, docílili toho alespoň ve fikci. Přestože se děj odehrává v Barmě-Asii, jedná se o přenesení Vietnamu a vietnamského syndromu z džunglí do města (RAMBO I: PRVNÍ KREV) a zpátky na místo původního dění (RAMBO II a III) do džungle (RAMBO: DO PEKLA A ZPĚT). I když zde nepadne ani jedna narážka na 9/11, teroristické organizace apod., je jasné, že přiběh o navrácení pravých, křesťanských hodnot pomocí rozesračkování východňářů na hnůj komentuje právě tuhle bushovskou politickou rétoriku._____ Rambo tak zažil "regeneraci skrze násilí" a přestože boří pravidla sedmdesátek a osmdesátek (homosexualita mezi naolejovanými muži se zde změnila v homofóbii, protože homosexuální je pouze vedoucí záporáků, žena zde slouží jako základní zdroj konfliktů), závěrečným uzavřením jak jednoho kinematografického období, tak série dává najevo, že se konečně po letech "vrací domů". A s ním i divák. P.S. Nechápu, proč se na poslední díl série kouká nékdo, kdo neviděl předchozí díly a k akčním filmům se staví jako snob. Takoví by zasloužili vytrhnout zaživa ohryzek z krku... Viď, Silásku? P.P.S. Plakal jsem. (06.02.2008)

Zapomeňte na sex, Rambo Vám to v kině udělá takovým způsobem, že i mimozemštan by se z toho dostal do jinýho stavu. Už jen první slova Ramba "Polib mi prdel"či "Seru na svět" u mě vzbuzovali příjemné vzrušující očekávání z následného. Pak si mě John postupně zpracovával a při Barmské osvobozovačce už jsem řval jak smyslů zbavenej jóóó Johne, jóó dělej, dělej, ještě Johne, nepřestávej. Během lesní naháněčky už jsem měl tep asi tak 3000 tepů za sekundu a zorničky v očích rozšířené na maximum. A závěrečná akce ?? To už jsem jen šeptal miluju tě Johne, miluju tě. (27.02.2008)

„Čo tam idete robiť?“ – „Zmeniť svet.“ – „Máte zbrane?“ – „Samozrejme, že nie.“ – „Tak nič nezmeníte. Choďte domov.“ S hnevom na svet a s problémami nezadržateľného starnutia nebojuje len Rambo, ale aj jeho herecký predstaviteľ: režisér, scenárista a producent Stallone. Ak niečo tejto krásne a hladko zrežírovanej snímke zbytočne ubližuje, tak paradoxne krátžka stopáž. Kvôli nej totiž nemajú kedy naplno rozoznieť vojnové zverstvá a rozvinúť sa prekvapivo výrazné postavy (Sarah, plešatý Lewis, odstreľovač), čo je škoda. Paradoxne zároveň ale práve oná skratkovitosť, rázna hláškarská úprimnosť („Nikdy si nezabíjal kvôli krajine. Zabíjal si kvôli sebe.“) a istá forma nedopovedanosti (titulný zlosyn takmer nič nepovie!) ho robia zvláštne mnohoznačným, ba až strhujúcim. Keď som na tom bol v kine, neveril som vlastným očiam, keď som videl, aký bitúnok Slyovi štúdio povolilo natočiť. Diváci boli nadšení, celosvetová tržba 113 miliónov síce nepatrí k najväčším favoritom desaťročia, ale pri skromnom rozpočte 5O miliónov fakt nebola zlá. Kino Považan NMnV 2008 (18.05.2008)

Masakrus maximus. Niečo takéto priamočiare už súčasná gay kinematografia potrebovala. A ja cítim obrovské zadosťučinenie za Slya, ktorý po takmer 15 rokoch odstrkovania a posmeškov teraz dvakrát dokázal, že je veľmi zručným režisérom a akčným bohom. Jediná výhrada: mohlo to byť tak o 15 minút dlhšie, aby bola vychutnávka záverečného (neopísateľného!) masoxu ešte intenzívnejšia. UPDATE: Po druhom zhliadnutí dvíham hodnotenie na maximum. Tá žánrová čistota je na nezaplatenie. (18.03.2008)

Scénář: Art Monterastelli, Sylvester Stallone .. Johne, Johne. Bez jednotky pitomých žoldáků, pumy z Druhé světové a statického vysokorážního kanónu na to už nemáš, co? ;-) Kde je nějaký kontaktní souboj? ___ Film John Rambo (i kino verze nese tento název!) je zajímavý pouze v brutalitě, protože takhle odvážné krvavé amputační scény se často nevidí (za deset let od vylodění na Omaha Beach). Ale je jen a pouze o ní a nakonec je jí překvapivě málo a zatraceně dlouho trvá, než vůbec na plno začne (zkratkovitý konec vzhledem k dlouhé přípravě na něj). Scénář je plytký, vlastně jen klišovitou kopii známého postupu, jen v jiném konfliktu. Větší část dialogů nemá daleko k demenci, i když ta naivita misionářů skutečně pobaví a hubu si v ní vymáchat vlastně zaslouží. Podobně přiblblá je i banda žoldáků, kde zase baví, že John nad jejich rozhovorem s nadhledem veterána mlčí. Rambo má vlažnější spád než jsem čekal, potřebný kvalitní střih/zvuk a na nynější korektní poměry dosti naturalistickou akci, ze které se místy poctivě svíral žaludek. Nebýt ní, nemá vlastně nic, mimo drobet nostalgického podtextu, k nabídnutí a zapamatování. Upozorňuji, že nemám nic proti brutální akci, naopak si jí cením - potěší víc než v kdejakém samoúčelném hororu. Ale šroubovat hodnocení jen za ni? Nebo za pomýlené uzavření série? 70%. _ Black Box Projekce. (17.02.2008)