Štěstí na dosah

Další imigrant pocítil potřebu vyznat se prostřednictvím filmu ze své lásky k té úžasné zemi, která mu poskytla útočiště. Tentokrát je to Ital Gabriele Muccino a ačkoliv neleze Američanům do jistých partií těla s takovou razancí jako třeba Jim Sheridan s In America, jeho vykřikování „Ameriko, Ameriko, děkuji ti“ je poměrně hlasité a, pokud se nenecháte zcela strhnout dojemností a „pravdivostí“ příběhu, také otravné. Já vůl se strhnout nechal, po cca třiceti minutách jsem zcela vyměknul a dále již nebyl schopen posuzovat story o skoro-houmlesákovy, který nikdy neztrácí naději a víru v Boha, s patřičným odstupem. Will Smith hraje výborně, věříte mu slzy i otcovské rady. Právě scény s jeho filmovým i reálným synkem patří k těm nejdojemnějším. Moudra typu „nikdy nikomu nedovol, aby ti říkal že něco nedokážeš“ v jeho podání překvapivě fungují, i když to jsou patetické bláboly vytržené z reality. Jako vytržený z reality působí navzdory větě „Based on Real Events“ celý film. Někdo bude považovat za dostatečně „krutě realistickou“ samotnou sociální, potažmo existenciální krizi, ale když to porovnáme s tématicky spjatými filmy jiných, převážně evropských režisérů, jeví se Štěstí jako káva natolik přeslazená, že by to některé cukrovkáře mohlo i porazit. Ale jak už jsem napsal, nedokázal jsem odolat a pokud hodnotím „jenom“ třemi hvězdičkami, pak hlavně kvůli množství nudnějších pasáží, které činí (ještě) lidštějšími jednotlivé postavy a příběh nijak významným způsobem neposunují. Při mnohých scénách mi naběhla husí kůže, jak byly krásné. Je to sice krása povrchní a pomíjivá, jenže na ní přece Hollywood stojí. 70% Zajímavé komentáře: POMO, Damiel, Smileface, castor, wipeout, shyster (21.08.2007)

Ten správny film, keď človek chce dosiahnuť zážitok z utrpenia z boja so životom, zabudnúť na svoje starosti a dojať sa na niekom inom. Človek až žasne nad niektorými matkami roka, respektíve matkami celého žitia, ktoré sa vyserú na dieťa a už sa neukážu, no ale zároveň treba pri tej ľútosti hlavnej postavy poznamenať: prečo si nenašiel inú robotu, sen je viac ako živobytie či šťastie syna? To bolo asi riziko, ktoré by len málokto podstupoval. V každom prípade výkon Willa Smitha posúva film medzi špičky vo svojom odbore  a poučenie, že tranzimetre netreba predávať. (21.11.2023)

Will Smith hraje slušně, jeho scény se synem jsou výborné a některé momenty jsou, zejména pro táty ve finanční tísni, mimořádně působivé (třeba vystěhování z motelu a noc v metru), přesto jako celek kupodivu zdaleka ne tak silné, jak téma a pověst filmu slibovaly. Místy se "pomalu plynoucí" mění ve "zdlouhavý", některé motivy se zbytečně opakují a spíše než pronášená moudra funguje samotné Garnerovo odhodlání pokračovat navzdory všem ranám osudu. Také on sám zaujme spíše jako otec než snaživý makléřský adept. Pro někoho možná motivační, pro někoho dojímavé, každopádně koukatelné. (23.02.2011)

Již mnohokrát jsem napsal, jaký vztah mám k filmovému citovému vydírání! A to sice takový, že pokud dostanu uvěřitelné postavy, u kterých stojí zato držet jim palce, sežeru všechno i s navijákem a následně pak ještě s nezaschlými slzami v očích nadšeně uděluji pět hvězdiček a v profilu předělávám svůj top! Štěstí na dosah je zářným příkladem toho, co na mě platí! (16.07.2008)

Pravé americké drama (od italského režiséra) o ztrátě výdělku, poté ztrátě manželky a o pádu na sociální dno s výborným Willem Smithem a jeho filmovým i skutečným synem. A pak ta tvrdá cesta za výnosnějším zaměstnáním - v tomto případě rovnou makléře. Jen to porovnejte s českou realitou, žádné zaměstnání znamená v USA žádný příjem - u nás by rodina dostávala ještě řadu měsíců jen mírně menší sociální dávky, půlnoční rekvalifikace prací zdarma je v tuzemsku pro mnohé spoluobčany taky kapitalistická černá můra. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221903-stesti-na-dosah-pursuit-of-happyness-the/videa/ (24.05.2009)