V zámku a podzámčí

Přijde mi to jako pokus o určitý realistický pohled, avšak s určitým zjednodušeným pohledem na celý problém, a až jistým pohádkovým vyzněním. Jak mám Rážovy filmy rád, tady to vypadá, že se nějak moc nesnažil a téma mu k srdci nepřirostlo - je to takové strojené a chladné, poněkud povrchní, jako by se některé scény jely na první dobrou. Jinak proti onomu sociálnímu vyznění nic nemám, přece jen báchorkám o tom, jak lidé zbohatli jen a jedině svou pílí, věří jen ti samotní zbohatlíci, ostatní vědí, že je to hodně o intuici, dravosti, známých, správných informacích, lobbyingu a mnoha dalších okolnostech, kde už to bývá často na hraně nebo za hranou nějaké morálky. Ale inscenace samotná mi prostě přišla utahaná, nevzrušivě natočená, a i mí oblíbení herci hrají tak nějak na půl plynu. (01.01.2018)

Těžko říct, zda je trapnější Němcové románové citové vydírání poplatné době – který bohužel lid vezdejší stále kvůli komunistům považuje za dokumentaci reálného stavu – se vším tím ryze černo-bílým popisem, v němž ja každá postava jen karikaturou určité, do extrému vyvedené povahy – jak už měla Němcová ve zvyku – anebo provedení, s nímž se do vyobrazení těchto karikatur prorežimní herci pustili až s patologickou zaujatostí. Ale že „lidé byli určeni k obrazu Božímu, ne psi“, rovněž jako „nenajdete klidu, dokud neodpustíte“, to je pregnantní ;) (25.11.2023)

"Doktore, proč jsem tak šťastná? Protože jste dokázala odpustit..." Je to nádherný příběh, víceméně pohádka o aristokratické marnivosti a prozření. Citlivě zobrazené postavy jsou dokonale zahrány a ač se jedná pouze o televizní film, je vidět, jak kvalitní byla knižní předloha. Měl by ho zhlédnout každý politik a manažer... a to nejsem žádný socialista :-) (23.01.2017)

Božena Němcová k mým oblíbeným autorům nikdy nepatřila a kvůli averzi na povinnou školní četbu se k ní ani nikdy nevrátím. Přesto jsem vzal na milost některé filmové adaptace jejích děl. Film V zámku a v podzámčí patří k tomu nejlepšímu, když tedy pominu její pohádkové náměty. Poprvé jsem viděl film jako malý a dodnes si pamatuji tu skvěle vystavěnou depresivní atmosféru chudoby poddaných a morálně pokřivený svět šlechty, kdy více záleží na malém psovi než na lidech. Na podzim si občas říkám, jak by asi chutnal chleba z žaludů… :-) Přesto lze ve filmu najít i víru v dobrého člověka a v lepší zítřky. Navíc film kouzlo neztrácí ani z pohledu dospělého. Za silnou atmosféru a za naději i v nelehké době, dávám čtyři hvězdy. (22.10.2022)

Velmi rád jsem si to včera (7.2.2010) připoměl. Občas přece jen naše tedy česká té vé vytáhne z archivu klenot, aby vystavila na odiv umění dob minulých. Skvělí herci, režie i předloha s mnoha myšlenkami, které možná dnes mohou být pro někoho i závadné. Přitom na výborné dílo je to povýšeno tím, že se dokáže na lidi z různých tříd dívat, inu jako na lidi. Nejde tu o jednoznačné odsouzení bohatých (např. výborný rozhovor herr Springumfelda s doktorem ohledně zvýšení mzdy dělníkům). Dobře napsané, skvěle zahrané a místy i dojemné. (08.02.2010)