Režie:
Goran DukičScénář:
Goran DukičKamera:
Vanja CernjulHudba:
Bobby JohnstonHrají:
Patrick Fugit, Abraham Benrubi, Shannyn Sossamon, Shea Whigham, Leslie Bibb, Mark Boone Junior, Clayne Crawford, Tom Waits, Chase Ellison, John Hawkes (více)Obsahy(1)
Zia to má těžké: nechala ho přítelkyně, rodiče mu nerozumějí a – no jo, zrovna spáchal sebevraždu a teď žije „na onom světě“. Je to svět plný podřadné práce, sešlých barů, bývalých přítelkyň a nefungující dopravy. Jen co se v něm Zia octne, získá dva nové přátele: mazaného rockera ruského původu s podivným šarmem a inteligentní sexy naivku, která chce dokázat, že je tady omylem. V rozpadávajícím se oranžovém kombíku, který drží pohromadě pouze díky lepicí pásce, vyrazí společně na cestu, kde potkají neodolatelného Knellera (Tom Waits), který je provede poslední verzí Utopie. Film plný nečekaných zázraků a absurdního humoru ukazuje, jak je lidský život ve skutečnosti vzácný a nepředvídatelný. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Nebýt závěrečné půlhodiny, tak bych sahal v hodnocení i výše. Ale právě tato divně nekonzistentní část mi vůbec neseděla do tripu, který hlavní hrdinové zažívají - a že ten byl podivný již před ní. Chorvatský původ režiséra se nezapře a celý film (nejenom hudbou od Gogol Bordello) zavání mixem Balkánu a amerického indie drobňouska. Pochvala ale ode mne letí hlavně pro vynikající casting, který přivedl skvěle hrající a (hlavně) sympatické herce před kameru. 60 % ()
Hodně příjemná posmrtná romantická road movie, která vás dostane ani pomalu nevíte čím. Jasně nebýt Shannyn Sossamon a mého rozhodnutí sjet celou její filmografii, vůbec bych se k filmu nedostal, ale nakonec jsem strašně rád. Ono to tak příjemně plyne a pak najednou bác, stane se něco, co vás prostě dostane (Eugenova originální sebevražda, černá díra pod sedačkou, probuzení na pláži, nebe bez hvězd, létající sirky...). ()
Nepříliš známý (alespoň já jsem o něm nikdy předtím neslyšela) ale výborný film. Moc se mi líbilo zaměření pohledu na prožívání pocitů postav. V tomto snímku se nedozvíme nic o tom, co dotyčného vedlo k rozhodnutí k sebevraždě, jak se na onen světa dostal, či jak tam začínal. Dozvíme se , co hrdina cítí, co ptožívá. Ne že by se o citech mluvilo (ve spoustě filmů vidíme člověka a slyšíme jeho vnitřní monolog, ale o tom to není), ale přesto je vidět, jak pocity hrdinů přirozeně proplouvají každou scénou, ať už je to při čekání na zázrak, při pohledu na noční oblohu bez hvězd, či při výměně úsměvů v závěru. Ač tento snímek zdaleka není dokonalý, je nesmírně zajímavý a originální. Zajímavé komentáře: Geminia, Davson, hirnlego ()
Víte, z počátku jsem si říkal, jak se vlastně tenhle film z onoho světa sebevrahů liší od filmu, který by se odehrával kdekoli v "normální" Americe. Nějak jsem nechápal ten důvod, ale pak mě ten film nějak dostal. Měl v sobě trochu víc, než se zdálo pod slupkou námětu. Člověk se žene za vzpomínkou, aniž by si uvědomil, že co má teď, je lepší. Stejně tak je důležité mít radost ze života, byť by to byl život ve smrti. A Shannyn Sossamon? Z té vykukoval její jiskra nejenom očima. Velmi hravá, velmi zranitelná, ale taky velmi radostná. ()
Žasnu nad tím jak tohle mohl někdo natočit :) Je to tak unikární nápad, který je tak neskutečně prdlý, že si jen říkám - co my víme, co je opravdu poté, co skončíme "na druhé straně". Dobrovolně či nedobrovolně. Patrick Fugit mě bavil, prostředí bylo tak skvěle morbidní, neobvyklé a sakra - jako co bych dělala asi jako já, kdybych se tam ocitla. Má to pak vůbec nějaký smysl? :D :D D Závěr super - konečně mu to došlo - já bych to udělala asi taky :) Ale už asi trochu dříve. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (5)
- Celý film je doprovázen písněmi skupiny Gogol Bordello. (Aurorka)
- V záverečnej scéne je možné počuť skladbu “Szomorú Vasárnap“ (“Ponurá nedeľa“) od maďarského skladateľa Rezső Seressa. Táto skladba sa po celom svete preslávila ako hymna samovrahov. (Astaroth666)
Reklama