Czarny wąwóz
Mark of Cain
Režie:
Janusz MajewskiScénář:
Vladimír KörnerKamera:
Richard ValentaHrají:
Olaf Lubaszenko, Petr Čepek, Adam Ferency, Jiří Kodet, Sabina Laurinová, Jan Přeučil, František Staněk, Daniel Landa, Miriam Kantorková, Andrzej Bielski (více)Obsahy(1)
Podle scénáře Vladimíra Körnera vznikl sice příběh zasazený do konkrétních historických reálií (blížící se prusko-rakouská válka v roce 1866), avšak s výraznými přesahy k podobenství o zneužití lidí, kteří vyznávají revoluční ideály. Polský režisér Janusz Majewski dosti chladně a popisně přiblížil vyzvědačskou aféru, do níž jsou navzdory svému přesvědčení i vůli zavlečeni mladí radikálové. Přesto udavačství, do něhož je vmanipulován jeden z nich, ještě není odsudkem; spíše vzbuzuje soucit, jistě souznějící s poměry v komunistické společnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Prusko-rakouská válka, mladý člověk se svými ideály a nucené udavačství. Zajímavý příběh v neméně zajímavém filmovém přepisu vyobrazený tak trochu v artu a podobenství. Tím se zdá být snímek dosti táhnoucí a nudný, ale silný příběh o těžké době, kdy se nedá věřit naprosto nikomu, dokáže zaujmout hlavně svojí ryzostí. Bohužel je ale také přeci jen znát určitá šeď celého projektu a to může být asi i důvod, proč tento počin upadl v zapomnění, což je vcelku škoda. Za zmínku snad i stojí mladičká Sabina Laurinová se svým typickým naivním dívčím výrazem, která tu ztvárnila jednu z rolí. Její výkon ( i divák nemrava si přijde na své) je působivý a na její začátky velmi dobrý. ()
Zajímavý příběh situovaný do roku 1866, děj filmu byl pro mě celkem nepředvídatelný. Výborné výkony podali mladý Lubaszenko, Jan Přeučil a samozřejmě Petr Čepek. Příběh filmu je nadčasový, viděl jsem paralely s pozdější dobou nacismu či komunismu (útlak, způsob práce tajné policie, konfidenti, agenti). Malá poznámka: příběh se odehrává více než pět let po skončení bachova absolutismu. 75 % ()
Zcela zapomenutý a hůře (alespoň zpočátku) stravitelný film pro nemilovníky historie, navíc se zvláštní režií. Nakonec jsem mu ale stejně propadl, zejména po vstupu Čepka a pana Hraběte. Kafkovský přesah je jedinečný a vzhledem k době vzniku dávám čtyři. ()
Československo-polské historické drama podle námětu V. Körnera zasazené do roku 1866, tedy v předvečer rakousko-pruské váky. Hlavní hrdina student Ludvík Machl, jehož hrál O. Lubaszenko a z jehož výkonu jsem nebyl příliš nadšen, z donucení podepíše pražské policii spolupráci. Neplníc však své povinnosti, byl student převelen do vojenských složek do zapadlé díry někde ve Slezsku k velmi výstřednímu velícímu důstojníkovi. Dominantního kapitána Truxu, denně holdujícímu alkoholu, ztvárnil svým nenapodobitelným způsobem P. Čepek. Bezohlednost a odcizenost tohoto odloženého důstojníka byla zajímavě demonstrována v pijácké scéně s nechutným J. Přeučilem. Snímek polského režiséra Majewského krásně ilustruje sestupnou tendenci nejen kariéry, ale i celkové lidské důstojnosti u jednotlivce, v tomto případě nesoucího jakési Kainovo znamení neboli zatížení člověka vinou a nemožnost se tak začlenit do společnosti. V dramatu můžeme též obdivovat krásu studentovy bohaté snoubenky S. Laurinové či dívky pro všechno Kitty (A. Majcher). Spojení umělců dvou středoevropských zemí není v tomto případě náhodné, neboť ve snímku se často řeší polská otázka v době, kdy existoval pouze polský národ, nikoliv stát. Z tohoto pohledu zaujme postava polského zkrachovalého hraběte Rozinskiho (M. Pawlicki) sloužícího u kapitána Truxy, tedy u muže s diametrálně odlišným charakterem. V další velmi zajímavé roli, pražského policejního vyšetřovatele Lottese se skvěle prezentoval J. Kodet. Po menším váhání, uvědomiv si, že ač z této historické etapy nebylo natočeno mnoho snímků, přesto uděluji spravedlivé průměrné hodnocení. ()
Klasická Körnerovina o člověku převálcovaném dobou. Dějově situováno před Prusko-Rakouskou válku, ale s výraznými existenciálními otázkami přenositelnými do jakékoliv doby. Ostatně jak je u Körnera zvykem. Ludvík se angažuje v tajném revolučním pansalvistickém spolku (zazní i zmínka o Bakuninovi, což potvrzuje perfektní nastudování tématu), který je po vyhození policejní kanceláře pozatýkán tajnou policií. Ludvík je dotlačen k podpisu spolupráce, ale jako tajný agent se příliš neosvědčí. Je tedy převelen do Slezka na pruskorakouské pomezí do dekadentní špionážní skupiny pod vedením kapitána Truxy (Petr Čepek). Tahle druhá část filmu je výrazně lepší než první polovina, snad díky famóznímu Petru Čepkovi a Michalu Pawlichovi jako hraběti von Rosinsky. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že film má spoustu děr a styl natočení mi k tématu také moc nesedl... představoval bych si to neútěšnější a depresivnější. Musím si sehnat Körnerovu novelu Život za podpis, podle níž byl film natočen. Tuším, že bude lepší.... ()
Velmi špatné postsynchrony, oplácaný Lubaszenko nepřesvědčivý, xtá variace Körnerových témat, prostě nudné. ()
Vynikající, ale jak je, bohužel zde časté, hodně nedoceněný film! Výkon Petra Čepka byl rovněž excelentní, stejně jako ten polský hrabě s hlasem Bohumila Švarce! Potěšila velice hezká Kitty a kozičky v rozpuku Sabiny Laurinové! Navíc výborná hudba! ()
Čekal jsem vyšumělý koprodukční film 2 socialistický států a nakonec jsem byl příjemně překvapen. Jedná se příběh naivního mladého vlastence z kterého udělá rakouská císařská mašinérie udavače a informátora a který ze své pozice vlasti pomůže více, než by asi normálně dokázal. Film měl chvílemi dusivou atmosféru a dobře zvládnuté reálie, jako bonus lze uvézt poprsí mladičké Sabiny Laurinové, not bad. ()
Agentů jak nakakáno, do toho se ještě zamíchá hrabě, no děs. Ono se v celém filmu tak moc neděje, ale přesto je svým způsobem zajímavý. Dost věcí jsem nepobral, ale také jsem se o to nesnažil. Takže, mně se líbily obě herečky, ale to je zhruba vše. Mezitím to bylo pořád na jedno brdo. ()
Komunistická blbost , ještě chybí aby soudruzi z Lidového Ploska k tomu dotočili příjezd osvoboditelské Rudá armády a dokonáno jest! ()
Okrem pŕs Sabiny Laurinovej som tam nevidel fakt nič, čo by ma zaujalo a bavilo. Bohužiaľ, aj tie tam boli len 2 minúty. ()
Pro mě osobně rozvleklá nuda, ale kozlenky mladičké Sabiny L. byly exkluzivní... Jinak musím poopravit jednoho z přispěvatelů. Záběry ze skal byly určitě točeny v Českém Ráji. Konkrétně v Hruboskalsku (Adamovo lože) a kolem Valdštejna. ()
Klasická Koernerovská slabota, s rádoby údajnou jinotají na komunistický režim. Jenža třeba na Záchvěv´strachu to nemá ani náhodou. Děj naivní a snadno předvídatelný, realita doby nahozená jenom tak velmi povrchně, bez hlubších znalostí doby a v rozporu s historií - jen tak na okraj, prusko-rakouská válka v roce 1866 byla poslední událostí, kdy se Češi hlásili k Rakousku, ve filmu je to podáno naprosto opačně. Zcela nesmyslné je podání "špionážní" centrály, takže film do odpadu nesráží vizuální kvality filmu stejně jako jeho atmosféra. Ale víc ani ťuk..... ()
Zaujímavý historický film, viacej odzrkadľuje charakter a pocity človeka svojej doby ako reálny rakúsko-pruský konflikt. ()
V pražských kinech se promítal od 5.4.1990 (Lucerna) ()
Nenápadný film má v sobě více, než se zdá. Dobře podaná hlavní role, příjemná doplňující hudba, pěkné exteriérové záběry... 75%, 26.3.2014. ()
Divně natočený film. ()
Kromě zjištění, že Sabina Laurinová byla fakt kdysi hóóóódně sexy mě film nijak zvlášť nezaujal... ()