Opilí slávou

Zajímavý příběh jednoho bezdomovce, paparazziho (vlastně ne, jen fotografa) a zpěvačky. Je krásné slyšet, že všichni jsme jenom lidi, nikdo nadřazený ani podřazený. Potěšilo mě množství Nikonů (Canon jsme všehovšudy zahlédla jen jednou a to v tlapách velmi nepříjemně vypadajícího člověka, takže je vše v pořádku...). Lehký nadprůměr. (24.01.2013)

Mohlo to být takové převrácené Pretty woman, ale naštěstí to měl v pácu Tom DiCillo a je z toho bezvadný film o homelessáckém hezounovi a profesionálním paparazzi fotografovi. Kdybych to uměl a chtěl si rýpnout do soudobé "západní" komerční společnosti a do novodobého kastovního systému, udělám to takhle. (30.11.2008)

Trošku zdlouhavě se film dává do tempa. Steve jako paparazzi, který nesnese když ho přeroste jeho "učeň a kamarád", kterému jako homelessovi pomohl k lepšímu živobytí a nabídl mu přístřeší svého bytu. To vše ale bohatě vynahradí tak uvěřitelný a čistý konec na který jen tak nezapomenete. Buscemi jako paparazzi a Michael Pitt jako homeless a filmová hvězda byli výborní. Hudba Anton Sanko. (13.03.2008)

Aneb co s člověkem může, ale nemusí udělat sláva a popularita. Steve Buscemi je můj oblíbenec a nemůžu si pomoct – tady je prostě boží. Jeho typický a nezaměnitelný hlas, nejrůznější obličejové kreace a energické herectví jsou zkrátka nenapodobitelné. Delirious je velmi příjemný film, který vážnou i zábavnou formou ukazuje každodenní tvrdý chléb práce profesionálního „paparazzi“ fotografa, a který na konci upřímně dojme. (26.03.2008)

Klasika. Úchylný Buscemi s černými vlasy zase rozjíždí svoje ksichty. Bavil jsem se docela dobře. Pěkný pohled do myšlení lidí v top šoubyznysu. Hereček, zpěvaček, herců a veškeré špíny okolo, kteří se na nich živí. Herecky dobře zvládnuto, hlavně můj oblíbený Buscemi pod DiCilliem šlape. Každopádně film pro Nikonisty :) (24.08.2009)