Úhel pohledu

Velmi dobré obsazení vedle dynamického střihu a skoro až zběsile rychlého střídání pohledů se dalo očekávat. Bohužel se nedal očekávat počet těchto pohledů na stejnou věc, který ve výsledku tento film dost sráží. Možná vystřihnout jednu dvě postavy a bylo by to mnohem lepší, ale přesto je děj poměrně nečekaný, překvapivý a svižný. Nevím, zda by takto mohl fungovat jako jedna série 24ky, ale moc tomu nevěřím. Jako svižná jednohubka je to opravdu příjemná 90minut se nezastavující jízda, která trochu působí vykonstruovaně, ale to se jí prostě musí odpustit. (17.04.2008)

Velmi svižná variace na televizní Čtyřiadvacítku. Pseudochytré vyprávění z několika úhlů pohledu nenudí a Dennis Quaid si výdrží v ničem nezadá s Jackem Bauerem. Ve finální honičce sice Travis bojuje s omezeným rozpočtem a zběsilou kamerou, ale je to dobré. Velmi dobré (proč takhle nevypadal Sentinel je mi záhadou, ale zaplaťpánbů za tohle :) (70%) (17.03.2008)

Z mého úhlu pohledu se jedná o velmi napínavý film, který ale funguje... eh, čo to tárám, leptá vaše mozkové jarní závitky jen jednou, totiž napoprvé. On si totiž zakládá na různém nahlížení na jeden kritický okamžik a tak z nepříliš zajímavého a náhodami propleteného vyšetřování učiní skutečně napínavou a zajímavou šou. Ale opravdu jen na poprvé. To kouzlo z druhým sledováním filmu rapidně zmizí. Jednak víte, kdo je ten zlý... eh, čo to tárám, kdo jsou ti zlí a jednak i ty různé úhly pohledu... eh, čo to tárám, různé pohledy zúčastněných přestanou být tou hlavní devízou filmu. Na poprvé čtyři na prodruhé tři, nechávám tři, protože ten hrdinný prezident to na konci filmu úplně poslal k šípku. To si pak člověk akorát řekne: "O čem to, doprdele, bylo? O tom, jakej je americkej prezident fuck kůl borec? Nebo šlo jen o akci?" No, můj dojem je, že nejdřív šlo nejspíš o akci, ale pak tvůrci ukázali karty a jasně dali najevo, že chtějí naznačit, že americký prezident je fuck kůl borec. (22.01.2013)

Opět jeden snímek, o němž si myslím, že by si zasloužil nějaké to procento navíc. Mozaiky lidských osudů, proplétající se mezi sebou jsou ve filmovém žánru většinou excelentně vytvořenou lahůdkou, která s každým soustem odkrývá něco nového, překvapivého či šokujícího. Úhel pohledu v tomto funguje stejně a zároveň i odlišně. Osudy jednotlivých osob se opět proplétají, v tomto případě je tak činěno prostřednictvím "Úhlu pohledu" každé z hlavních postav. Každý jednotlivý úhel rozvíjí příběh dále, přičemž tak odkrývá spoustu faktů, utajovaných informací a lží. Prototyp charakteru "Hlavy Spojených států" a jeho ochránce, Thomase Barnese možná působí jako tradiční klišé: Čestný a spravedlivý prezident, který má okolo sebe samé podrazáky, hajzly a zmrdy. Poctivý, tvrdě pracující muž, který kdysi schytal kulku určenou prezidentovi. Kolegové ho nyní pomlouvají a vedou nepěkné řeči o tom, kdy se zase složí a jestli vůbec ví, co dělá. Proto mu ani neumožní, aby prezidenta zase chránil. Myslí si, že ještě není připravený. Závěrečná scéna setkání Dennise Quaida a Williama Hurta možná působí jako další klasické klišé, ale mě zkrátka ten moment přišel z nějakého důvodu romantický:) (22.01.2013)

Můj úhel pohledu č.1 je takový, že Willisovi utekla role šitá na míru. Úhel pohledu č.2 říká, že to celé nějak moc rychle uteklo. Úhel pohledu č.3 si zase chrochtá blahem nad parádní automobilovou naháněčku, kterou jsem podobně vykutálenou dlouho neviděl. Úhel pohledu č.4 by si pro změnu dovolil krapet spekulovat nad tím, jak přiopáleným soudruhům všechno tak hladce prošlo a vyšlo. Úhel pohledu č.5 však spekulace rázně utíná tvrzením, že ať to třeba zpere ďas, protože podstatné je, že film nepostrádal šťávu, napětí, ba ani zábavu. A konečně, můj úhel pohledu č.6 by zajímalo, jestli jsou Forest Whitaker s Denzelem Washingtonem v utajovaném příbuzenském vztahu, a kdy bude Zoe Saldana znovu vysílat? (15.11.2011)