Můj Vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi

No ako čakal som brutal pecku vtipnú paródiu na tochto človeka, ale videl som len úbohý pokus a zosmiešnenie Adolfa Hitlera, ktorý vôbec nebol vtipný, je pravda že pár krát som sa zasmial, niektoré scény fakt vyšli, ale skoro celý film som len netrpezlivo čakal kedy sa konečne toto utrpenie skončí:((( (26.05.2008)

Předem chci říci, že JSEM ČECH a NEMÁM v žádném ohledu nic společného s jakoukoli formou nacismu. Říkám to, protože jsem si vědom, že mě možná za tohle hodnocení spousta lidí odsoudí. Vezmeme-li to popořadě: Komedie - ještě před filmem jsem byl přesvědčen, že půjde o něco strašného, bez kouska vtipu, maximálně tak na úrovni HOLKY TO CHTĚJ TAKY. To se (v mém případě) změnilo hned po několika minutách filmu, kdy došlo na první scény s neustálým heilováním a na neschopnost vojáků vůbec vyslovit jména a hodnosti oficírů. Dále to pokračuje ve stejném duchu, respektive žádné dech beroucí hlody, ale neškodné a vkusné vtípky. Drama - v celém snímku je tohoto žánru možná tak 20 minut, přesto to stačí na dotvoření atmosféry. Válečný - Snad jen kvůli těm uniformám a jedné scéně s letouny. A obsahově.....no, někomu se to zdá jako nepochopitelné, někdo to bere jako výsměch autorů své rase a podobně, já to vnímám částečně jako pokus o omluvu, vyjádření skutečnosti, že co bylo není (viz závěrečné titulky), pokus udělat si srandu ze sebe sama, ponížit se a zlehčit tím alespoň nepatrně pohled na hrůzy jež Hitler napáchal (ne však z důvodu klamání veřejnosti a zastírání skutečností). Jen si na chvíli představte, že by to takhle opravdu bylo, jak by to všechno dopadlo, cy by se změnilo. Hitler, vnímaný masou lidí jako nebojácný, tvrdý vůdce a na druhé straně v soukromí ubohý a rozklepaný chudák, kterému se ani nepostaví, jehož nejlepším přítelem je žid, kterému veří víc než vlastním lidem a nevědomky si tak podkopává své ideály. Když se nad tím člověk zamyslí, tak je tenhle film více než zajímavý a právě proto dávám 4 hvězdičky. (26.04.2008)

Ponechám stranou etickou stránku věci a budu to hodnotit jako komedii. Autoři sice vymysleli dostatečně absurdní zápletku, ale zapomněli, že komedii dělá komedií vtip. Takže tu máme neskutečně mnoho postav, které říkají skutečně často i za neskutečných okolností „Hail Hitler!“. Jak dlouho vám to bude připadat zábavné? A ostatní humorné situace? Asi tři. To máme průměrně jednu na půl hodiny. Je divné, když mi to přijde málo? (05.11.2007)

Ačkoliv jsem si nemyslel, že to někdy udělám, tenhle film jen okomentuji a hodnotit nebudu. Zatím. Rozporuplnější snímek jsem ještě nikdy neviděl. Soudě podle traileru by člověk očekával praštěnou komedii, které jde především o to, ukázat führera v co nejsměšnějších polohách: V teplákovce při rozcvičce, ve vaně s modelem válečné lodě, při sexu, s nešikovně oholenou polovinou knírku. Jenže chyba lávky. Můj vůdce (bla, bla, bla) totiž hraje především na jakousi satirickou strunu, kterou lze těžko jakkoliv popsat. Z Hitlera se přičiněním scénáristů stal vcelku přátelský chlapík, takřka politováníhodný, který má jen drobné duševní problémy vycházející z bloku z dětství, kdy byl nespravedlivě ponižován otcem, a který by se rád dostal do psychické pohody, aby mohl na Nový rok vystoupit na veřejnosti. Co si o tom myslet? Z mé strany by to byl jasný odpad za neskutečně překroucenou historii, za nebetyčnou drzost a za polidštění jedné z největších zrůd světových dějin, tedy skutek velmi těsně hraničící s tou nejsprostší propagací nacismu. Jenže... Přišlo by mi to nefér vůči filmu, který mě vlastně ani na minutu nenudil, občas pěkně cynicky pobavil dialogy (Himmler ke Goebbelsovi: "My potřebujeme Žida? Myslím, že byste si to se mnou měl vyměnit.") i různými střípky, jako oficíry neschopnými vyslovit správně hodnosti ostatních, a na trochu melancholickém konci mě vlastně i donutil k zamyšlení. Těžko přetěžko tohle dílo hodnotit. Nejlepší bude, když si na ně každý udělá obrázek sám. (15.08.2011)

Námět super, ale nevyužit. Herci super, ale nevyužiti. Pěkná myšlenka, že Hitler potřebuje pomoc od žida, ale je to jeden z mnoha filmů, kde se režisér snaží jít zároveň dvěma směry, komedií a dramatem. Nejde to. Měl se rozhodnout pro jedno nebo pro druhé, mě by se líbil i takový film natočen jeden jako drama a druhý jako komedie se stejnými herci. Takto to bohužel ztrácí na účinku, protože režisér to neudržel. Některé scény mě utkvěly v paměti, ale právě ty komediální, ty dramatické film posouvaly tam, kde asi být neměl. Konec filmu zklamání. Němci i po tak dlouhé době nejsou ve svém filmu schopni ani alespoň hypoteticky zabít Hitlera. :-) (09.05.2014)