Mlčení

Těžko jsem si mohl nechat ujít nejnavštěvovanější film v Saudské Arábii. První část filmu je záměrně nudná nebo spíš děsivě vlekoucí se, aby v kině oddělila zrno od plev a nevěřící psi, ztratící víru v dobrý film vyštvala ze sálu. Samozřejmě při jejich odchodu si člověk užije dostatečné oživení v podobě bouchání sedečak, vrzání dveří, světla v sále, ale k projekci v kině Lucerna hluk patří, protože spolu se sledováním filmu, můžeš zároveň poslouchat metalový koncert s dolejšího hudebního klubu, prskání potrubí nebo kapající vodu. Prostě ideální kino pro předpremiéry, festivaly, atd. Takže nějakou tu hoďku víry v boha na plátně hravě přežiješ.Zejména pokud je obrazová složka filmu vysloveně profesionální mazlík, ať už díky celkovému výběru exteriérů, záběrům kamery, kostýmům nebo dokonale zvolenými kulisy. Dobře se poslouchali dialogy hlavních postav (Rodrigues versus inkvizitor a Rodrigues versus Ferreira), věčná škoda, že příběh zejména v první polovině nenabízí nic co by dokázalo připoutat divákovu pozornost a zajímat se. Nicméně filmový fajnšmekři si i v této části můžou vychutnávat Martyho filmařský a vypravěčský styl. (03.02.2017)

Ono je už z režiséra tohoto filmu patrné, že tento film nebude žádný nazdárek. Martin Scorsese má dar točit revoluční filmy dané doby a tento nebude výjimkou. Jen je problém, že nenabízí jednoduchý, smysluplný a logický příběh. Japonci jsou totiž všechno možné, jen pro nás ne úplně pochopitelní a je třeba je dlouze studovat. A možná právě proto je tento film tak zajímavý a možná právě proto je to důvod, že se rozhodl Martin Scorsese natočit takový kousek. Přitom naprosto chápu tu tichou kameru, za kterou mluví obraz toho, co se na dané scéně děje. Tenhle film je tím totiž natolik zajímavý, že je vlastně hrozně nepřístupný. Však posuďte sami. Délka filmu je 161 minut. Většinou času ve filmu zažijete ticho, zmar a dva kněze, kteří jsou evidentně někde, kde by být vůbec neměli. Divák se vlastně ani nemůže divit tomu, co vidí. Čemu jsem se ale divit dokázal, tak výkonu Andrew Garfielda, který už dávno není tím nedomrlým Spidermanem, za což jsem ho dřív měl. Konečně se také mohl projevit. A spolu s naprosto úžasnou kamerou jsou to dva důvody, proč stojí za to tenhle film vidět. Já byl nadšen. Sice Mlčení není jednoduchý film, ale má plno úžasných momentů. A ty stojí za to zažít! (27.02.2017)

„PRO JAPONSKÉ KŘESŤANY A JEJICH PASTORY. PRO VĚTŠÍ SLÁVU BOŽÍ…“ /// Hele Scorsese, nezdá se ti to bejt trochu nuda? A BŮH TAM VŽDYCKY BUDE! bude nebude… šíření křesťanský víry a slova prej bylo v Japonsku nebezpečný. No jo, ale proč se na mě místo příběhu valej tuny modliteb? Co jsem Ti kurva udělal? DĚKOVAL JSEM BOHU, ŽE MĚ SEM ZAVEDL. No fajn, ale já teda rozhodně nemíním děkovat, páč jsem spíš dost votrávenej a hlad po duchovnu nepociťuju! Jsem držák, a proto hodinu držím. Pak vítězí rychloposuv (modlím se za vodpuštění!). Po půl hoďce přestujupu do normálního módu, páč KREV MUČEDNÍKŮ JE ZÁRODKEM CÍRKVE, takže ty polemiky vo křesťanství a buddhismu snad začnou mít nějakej příběhovej smysl. DRAHÝ BOŽE, PROČ JSI MĚ OPUSTIL? (já bych ti to vole řekl…) Křesťanská pornografie, u který má pro bezvěrce smysl ten cca hodinovej zbytek, kterej by si snad 4* zasloužil. Ale jako komplet… (2* + 4* = 6* ÷ 2 = 3*) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1966 napsal Šúsaku Endó, neznám. 2.) Zjistím, že Míra Kalousek má předky až v Japonsku. 3.) Thx za titule „cybero75“ a „zizen“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.04.2017)

Historické drama Martina Scorseseho sice není tak silné jako třeba Poslední pokušení Krista, ale rozhodně udržuje vysoce nastavenou laťku svého tvůrce. Adaptace románu je tentokrát podepřena jen zřídka utichajícími voiceovery, u kterých se vystřídá několik vypravěčů. Jakkoli více vypravěčů má své opodstatnění v předloze, tady mi přišlo, že zejména v závěru změna hlediska na pro diváka prakticky neznámého vypravěče výsledný divácký dopad oslabila. Nezpochybnitelná je špičková práce kameramana i (pro mne nečekaně) soustředěný herecký výkon Andrewa Garfielda. (21.04.2017)

Silence trpí na to, že postrádá výraznější soundtrack, stejně jako křesťanství trpí na to, že nedává smysl. A tak film jako komplexní artový medium brutálně nudí díky absenci jedný z nejdůležitějších uměleckých složek a pomateným křesťanům přejete smrt už v úvodních minutách. Sice jsem v průběhu "neodpadnul", zato jsem řádně trpěl (aniž by názor na náboženství měl přímej dopad na konečnej dojem z filmu). Kamera skvělá, herci bezchybní, režie jakbysmet, ale tam to končí! (14.03.2017)