Kiraware Macuko no iššó

Jak jsem se tak dívala na místní určení žánru "Drama/Komedie/Muzikál", usoudila jsem, že to bude něco, čemu se snad i trochu zasměju, a protože jsem na takový druh filmu měla chuť, s radostí jsem si to pustila... Ale za celých 130 minut jsem se nezasmála ani jednou. Abych to upřesnila: Ač je film Kiraware Matsuko no isshô jakkoliv plný kytičkové barevnosti a poměrně optimisticky laděných písniček, je to především drama - Sice muzikálové drama, ale stále drama. Jedná se o poměrně nešťasný životní osud jedné Japonky, která i když má vůli, jistou dávku optimismu a zajímavou představivost ve stylu Amélie z Montmartru, její přílišná obětavost a důvěřivost jí život spíše zkomplikuje a nedopadne to s ní dobře. I když jsem čekala něco úplně jiného, musím uznat, že to byl silný film a udělal na mě obrovský dojem. Při sledování, jak osudy Matsuko odkrývá její synovec, se totiž každý musí s hlavní postavou aspoň do jisté míry sžít a možná mu pro ni i ukápne slza. Takže, přestože jsem se vůbec nezasmála, jak jsem čekala (naopak mi v některých scénách ukáplo těch pár slz), a přestože uznávám, že celému filmu by určitě neuškodilo, kdyby byl o takové čtvrt hodiny kratší, hodnotím sice ne zcela úplnými, ale přesto pěti hvězdami. Kiraware Matsuko no isshô je rozhodně zajímavá a výjimečná záležitost. ~(4,9★)~ (12.01.2010)

Vzít tenhle snímek do rukou někdo soudný se střihačskými nůžkami, mohla z toho být pecka. Bohužel, takhle je do filmu nacpáno obrovské množství historek, které mají ukázat pestrost Matsukina života, bohužel ale příběh tříští, jednotlivé segmenty jsou někdy naprosto zbytečné a film natahují do téměř neúnosné stopáže. Vůbec by nevadilo, kdyby se z vyprávění vynechal nějaký ten její šamstr (nejlépe spisovatel - naprosto zbytečná epizoda, navíc velmi podobná té s Ryuem - ta je ale zajímavější a táhne se už od začátku příběhu, což jí dodává na síle). Přehnaně sentimentální finále pak naprosto shazuje celý film, a zbavuje se odlehčeného tónu (V kterém je ale vždy trocha hořkosti), kterým byly podány víceméně tragické střípky ze života obětavé a milující Matsuko. (19.11.2008)

Nechte Japonce filmovou kameru vyrobit, miniaturizovat , ale nenechte je točit filmy podobně jako Dány... Mentalita jejich národa je totiž z jiného vesmíru...Zcela nesourodého... Kýčovitá, nekoukatelná barevnost a home video jsou tu vydávány za umění a svět fantazie za kabaretní hudební výjevy, které jsou zlem již samy sobě...Mluvit tu o odkazu Amélie z Montmartru nebo poetice Moulin Rouge je rouhání...Na místě by bylo snad jen přirovnání k Takešiho hradu, což je trapnost a magořina stejného kalibru :) (11.05.2011)

Od Tecuji Nakašimy jsem zatím viděla dva filmy, tak jsem se s radostí podívala na Kiraware Macuko no Iššó, protože nevšední a poutavý styl režiséra mě hodně zaujal. Tentokrát se však nejednalo o komedii ani o rodinný film, ale především o drama. O drama o nešťastné ženě, která se kvůli jedné události, do níž se dostala jen náhodou, děsí samoty, a tak raději žije s nejrůznějšími muži a bohužel nemá štěstí na nikoho jiného než na egoistické násilníky, až nakonec zůstane sama. Optimistické ztvárnění plné barev a kytiček a veselé písně jsou jakoby v kontrastu s osudy Macuko. Určitě se jedná o zajímavý a i originální film, ale myslím, že by neuškodilo mírné zkrácení stopáže. Nenudila jsem se ani chvíli, ale film může působit poměrně zmateně kvůli množství postav a nechronologickém řazení epizod ze života Macuko a zkrácení o několik minut by to mohlo napravit. V každém případě je to zajímavý film, kterému bych přála více pozornosti. (07.02.2010)

Matsuko, Matsuko...Ne příliš šťastný životní příběh jedné ženy, který je ztvárněn v perfektním kontrastu, ve kterém dominuje vizuální stránka filmu, která tak velmi zjemňuje a vlastně i staví celý příběh do velmi zajímavých rovin. Prostě originalita je v tomhle filmu vidět každým coulem. Ale i tak jsem se nemohl při sledování ubránit dojmu, že jsem se občas nudil, což mě mrzí, protože bych s hodnocením tohoto povedeného snímku tak neváhal. Ale i přes nesporné pozitivní argumenty z filmu, které jsem tu uvedl, nemůžu dát více jak velmi dobrých 65% a plně zasloužené 3 hvězdy. Mně tohle vše ne úplně sedlo, alespoň ne v téhle délce. Každopádně film obsahuje velmi velmi nádherný konec. "Život nemá cenu podle toho, co dostáváme, ale podle toho, co dáváme". (06.08.2010)