Stalo se

Stalo se to, že mistr usrávacích lekaček a šokujících diskutabilních point nám chřadne. Aby přilákal lidi do kin, musí do trailerů nacpat takřka všechny suicideové scény z filmu, který pak v tomto směru působí velice střídmě. Atmosféru a údernost sebevraždy mají, ale né tak mrazivou a drtivou. Co se však vytratilo téměř úplně, je ono několikavoltové celostopážové napětí, kterým předchozí shyamalanovky disponovaly. Zde zbyly pouhé fragmenty, na druhou stranu ale působí pozoruhodně, co lze vymámit ze záběru na ševelící strom, či šumící trávu v kompozici s vláčně úzkostlivými tóny Jamese Newtona Howarda. Herecky to taky nebyl žádný koncert, přijde pouze jedna osamocená lekačka, pointa tentokráte šokuje maximálně tím, že tu žádná není, a tak jsem se musel spokojit jen s tuctovým koncem. A pan Hrůzunahánějící (bejvávalo) si teď musí vystačit s 50%. 48 miliónů dolarů(rozpočet)/158 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (12.06.2008)

Jediný otazník ve spojení s tímto filmem visí z mé strany nad rozpočtem. Trochu bych i podezříval Shyamalana z toho, že raději něco málo zpronevěřil do vlastní kapsy, jako by tušil, že se jeho nejnovější počin (jak se u něj pomalu začíná stávat zvykem) ani nezaplatí. Ale teď vážně. Žádné zklamání z mé strany se rozhodně nekonalo, protože přesně takovýto komorní, téměř až intimní thriller jsem očekával. Shyamalan vrhá obyčejné hrdiny do mezní situace, kterou si nelze racionálně dost dobře vysvětlit a nechává je tápat nejenom nad otázkou záhadných úmrtí, ale i vlastních vztahů, které dostávají v krajních mezích zabrat vždy, byť některé dialogy trpí syndromem křížence „romantického béčka“. Není to o bubácích, ale o otázkách, které je dobré si začít pokládat. PS: Chvílemi to Shyamalan s kameramanem Fujimotou rozehrál tak famózně, až jsem si říkal, jak by bylo dobré, kdyby Cestu Cormaca McCarthyho zfilmoval on. (21.07.2008)

To bylo tak. Jakési zlé lidstvo se nějak stalo hrozbou pro samotnou flóru země Nezemě, a tak se kytičky naprdly a začaly pouštět větry. Totiž, začaly pouštět do větru (kterému zjevně dovedly poručit) látky, které přimějí člověka k sebevraždě. Jen nevím, co tou hrozbou mělo být, zřejmě spalování biomasy nebo rostlinné přísady do pohonných látek. Ale budiž, zelený obsah by se dal překousnout, pokud by to ostatní fungovalo a nepůsobilo to tak angažovaně. Není to sice takový průšvih, jako remake Dne, kdy se zastavila Země, ale jinak tentokrát už Shyamalana obhajovat nebudu. Napětí a atmosféra nefunguje skoro nikde (no, možná jakž takž na té farmě), herci se moc nesnaží a dialogy rozhodně nepůsobí jako že je pronášejí lidé, kterým jde o život. Mírně lepší 2*. (16.11.2010)

Zdaleka ne tak špatné, jak se tu někteří dušují. Očekávat pointu je v případě tohohle filmu dost naivní - copak je vůbec u filmů „s virem“ potřebná? Aha, on je to Shyamalan, tak tu přece musí být pointa! – to se zas někteří rozčilují jen díky vlastní míře očekávání. Rozhodně je bez diskuze to, že ústřední herecké duo nefunguje a děj je plytký. Atmosféru to nicméně má a některé scény z hlavy jen tak nedostanu. Více zde… (29.06.2008)

„Rostliny reagují na lidské podněty. To je dokázáno ... Mají schopnost reagovat na určitá nebezpečí. Tabák, když ho napadnou housenky černopásky, začne vypouštět chemikálii přitahující vosy, které žerou ty housenky... Rostliny dokážou komunikovat s jinými druhy rostlin. Stromy komunikují s keři, keře s trávou a vším mezi tím.“ Keď sa jedna rastlina ocitne v nebezpečenstve, vylúči určitý hormón. Keď ten prijme druhá rastlina, vie, že sa musí pripraviť, a aj to urobí. Niektoré druhy rastlín dokážu obrannými toxínmi zabiť väčšieho cicavca. Kedy konečne sa rastliny začnú brániť proti ľuďom? Skvelá pointa a téma na zamyslenie, akú som nevidel ešte v žiadnom inom filme. Potešilo. (24.10.2018)