Nouzový východ

"Nemůžeme dál předstírat, že tohle je život, který jsme chtěli." Ach ti mladí Wheelerovi. Oni jsou tak krásní, ale pořád na sebe křičí, zahýbají si a jedna nejmenovaná fabrika musí frčet na tři směny, aby ukojila jejich touhu po nikotinu. Asi bych při tomto snímku bez větších obtíží usnul, ale při neustále se opakujících hádkách se hladina zvuku zvedala tak vysoko, že jsem k tomu nedostal příležitost. Vždyť ani já nemám život takový, jaký jsem si vysnil, ale řvu kvůli tomu na někoho? Neřvu, protože to nic nevyřeší, i když by to možná nakonec někdo zfilmoval. (07.01.2016)

Kvalitně natočené, výborně zahrané a na takové téma trochu dlouhé. Nudná práce, prázdná až beznadějná existence, pití, kouření, spousta hádek a ještě plno plků kolem. I takový může být něčí život, potřebujeme to však znovu slyšet nebo o tom dokonce natočit film? Sam Mendes si to rozhodně myslí a nebude sám. Leč nějak mi Wheelerovic rodina nepřirostla k srdci. Proč by taky měla, prachů měli dost, panička dokonce nemusela ani pracovat. Prostě šťastná to rodinka, místo starání se o děti se však jen hádají a vytvářejí neopodstatněné drama. Je mi jasné, že bych neměl soudit obsah, ale spíše formu, prostě mi to nedalo. Pokud budu brát tento snímek jako umění, jistě uspěl, pokud jako film, který mi má něco přinést nebo vyvolat pocity, pak u mě selhal. Zakončení filmu je na takové drama také neuspokojující, chtělo to větší grády a to nejen v samotném závěru, ale v průběhu děje, neboť jsou zde místy i hluchá místa. Newmanův hudební doprovod je slušný, ale výrazněji se mi líbil až při Frankově běhu mezi stromy, snad i proto, že mi tato scéna na krátký moment něčím připomněla atmosféru American Beauty. Pro někoho možná šokující a zajímavá podívaná, ale někdy si jen člověk nevidí za práh vlastních dveří. (7/10) (10.01.2009)

Strhující partnerské drama o tom, zda to zazdít či nezazdít, o dvou lidech a jejich snaze vymanit se ze stereotypu, do kterého ani jeden nechtěl zaplout - ale chtějí z něj oba ve skutečnosti vyplout, jsou ochotni vzdát se toho ’prázdného bezduševna’? Nebylo by hezké zařídit si život dle svých původních snů a představ? Film o dvou lidech a jejich společném (ne)štěstí, který se dotýká i mých velkých obav do budoucna. A ještě jedna věc - ač byl výtečný jak Leo, tak Kate, nejvíc na mě zapůsobil blázen Michael Shannon! Ten charakter, i jak skvěle to zahrál. (17.11.2010)

Nouzový východ pojednává o tomtéž, co prodává v komické poloze Válka Roseových. Je o zkáze jednoho manželství zaviněné především tím, že emancipovaná manželka měla větší ambice než být jen ozdobou domácnosti. Válka Roseových je plná divácky vděčného černého humoru, zatímco Nouzový východ představuje tíživé komorní drama, které si sympatie může získat jen stěží. Příběh je zasazený do zlatého věku amerického mužství, rámovaného koncem 2. světové války a polovinou 60. let, kdy se mužská společenská dominance rozložila pod tlakem ženské emancipace, vyššího vzdělání žen a kulturní proměny charakterizované celkovou liberalizací, nástupem beatniků a hnutím hippies. Poslední ránu jí zasadily změny v ekonomice - ropná krize, zdražování surovin a konkurence zemí 3. světa znemožnily pokračování společnosti složené z rodin, které pohodlně vyjdou s jedním platem. Dnes si manželku v domácnosti může dovolit skutečně jen velmi omezený vzorek společnosti. V tom šťastném dvacetiletí to ale perfektně fungovalo. Ceny v poměru k platům umožňovaly středním vrstvám model rodiny s jedním živitelem, ekonomika rostla a bez obav bylo možné vzít si hypotéku. Na ten idylický (a idealizovaný) obrázek dosud nejeden americký důchodce s dojetím vzpomíná. Nouzový východ ukazuje odvrácenou tvář tohoto typu amerického snu, kdy manžel jde dělat kariéru, zatímco žena odchází ke dřezu mýt nádobí a chystat oběd. Chemie mezi představiteli hlavních rolí funguje na jedničku a příběh se drží hlavní myšlenky bez ozdobných kudrlinek a la Americká krása, což oceňuji. Celkový dojem: 95 %. (11.02.2013)

Nádherný dům venkem je lemován plotem z bílých latí, všechno však marné jest, když uvnitř vězněná, rozum i příčetnost postupně ztratí.. Hrotící se manželskou krizi dvou rozmarných sobců snících noční můru zvanou americký sen, umí zase ne až tak překvapivě nejtrefněji zanalyzovat chorobomyslný člověk. Minimální účinkování dětí Wheelerů beru jako režisérův záměr zdůraznit právě ono sobectví obou jen na povrch perfektních partnerů, kteří neuměli vyplnit tu "beznadějnou prázdnotu", kterou kolem sebe uměle vytvořili. Kameraman Roger Deakins zdařile navázal na práci legendy Conrada L. Halla z Road to Perdition (především ty záběry na postavu přes okenní tabuli s odrazem venkovního světa na skle) a taky Mendes dle očekávání předvádí precizní, dá se říct až strojovou filmařinu, při které však po hříchu zanevřel na opravdovou vášeň, kterou nacházím třeba v Kubrickově Eyes wide shut. Začíná to vypadat, že nejoblíbenějším reprodukčním prostředím Kate Winslet je sedadlo osobního automobilu.. (16.06.2009)