Plamen a Citron

Vyprávění o odboji zase trochu jinak než byla před pár lety Černá kniha od Verhoevena. Tentokrát vážně, bez nadsázky, drama. A dobré. Dva kamarádi-odbojáři typu Butch Cassidy a Sundance Kid bojují proti fašismu, zamotávají se ale do politiky před koncem války, ta už hledí kupředu zpátky ni krok, na pěšáky v odboji nekouká, nepohodlné likviduje. A na konci války už je jedno jestli padouch nebo hrdina, hlavně že jsme živí a můžeme vesele kšeftovat dál. A tak gestapo ruku v ruce s budoucí restaurovanou vládou v klidu připravuje nové přerozdělení moci, nemá zájem na komplikacích způsobených neuváženými odbojovými akcemi. Velmi povedený film dokonale ilustrující atmosféru konce války, něco podobného probíhalo ve všech zemích, zajímavý výlet do Dánska. 75% (27.10.2011)

Kronika dánských odbojářů natočená v ČR. Mikkelsen je naprosto nekompromisní a film je prostě jeho. Příběh je zajímavý, zábavný a spletitý, výprava poctivá a kamera dynamická. Akční scény jsou přehledné a mají koule. Ole s producenty jakoby se báli střihat a tak tato přehlídka jednotlivých akcí moc lineárně nesedí, gradace je vždy v rámci epizody, nikoliv celku a ač je občas používána skvěle postmodrní zkratka, často se buď zbytečně popisně vysvětluje, nebo jsou tu vysloveně zbytečné scény. Mít to 100 minut a silnější linearitu a gradaci děje, máme evropský velkofilm se vším všudy:-( Plamen a Citron zabíjejí nácky v Kodani a okolí tak dlouho, až zjistí, že se nejen ucho utrhává, ale že si ani nemůžou být jisti, že vždy byli na té správné straně... 70% (30.10.2011)

Při sledování tohoto filmu jsem si vzpomněla na vynikající český film Smrt si říká Engelchen. Také ukazuje temnou stránku odboje. Plamen a Citron je hlavně o zneužívání odhodlaných odbojářů politiky a vysokými šaržemi. K vyřizování vlastních účtů a vlastního špatného svědomí. Plamen a Citron je velmi dobrý film, divák je často na vážkách, co je ještě dobro a co už zlo. Nejvíce mě zaujal můj oblíbený herec Christian Berkel, alias velitel Gestapa. Měl opravdu velké charisma a jeho proslovy by zlomily i ostřílenějšího bojovníka, než byl 23letý kluk (Plamen). Navíc byla jeho role sympatičtější, než velitelé dánského, anglického a kdo ví jakého odboje. Všem, kdo mají rádi válečné filmy, nad kterými je třeba trochu přemýšlet, doporučuji. (06.06.2017)

Oproti nedávno viděnému norskému filmu Max Manus přistupuje Plamen a Citron k tématice odboje dost odlišně. Cílem odboje tu totiž nejsou v první řadě okupanti, ale vlastní lidé, skuteční či údajní kolaboranti. Film je spíše psychodrama než klasický odbojářský film, řeší se tu svědomí, oprávněnost akcí, odpovědnost za protiopatření nepřítele a tak dále. Záměr potud výborný. Bohužel se film nevyhnul určité zmatečnosti, kdy jsem měl občas trochu problém se v těch plánech a protiplánech orientovat, stejně tak jako v cílech některých operací. Opět tu navíc práce Němců a Gestapa vyznívá trochu naivně, když např. hrdinové z léček a pastí unikají podezřele snadno (nezapomeňme ostatně, že je to jen "na motivy" skutečných událostí, ne rekonstrukce). Navíc je film i trochu zdlouhavý. Ve výsledku mírný nadprůměr. (06.11.2011)

Druhá světová válka, odboj, otázky viny a neviny, kolaborace a hrdinství a především tenká hranice, která je odděluje... Tentokrát v dánském vydání, které nabízí zajímavé herce, dobové reálie, ale bohužel také nezáživné a zdlouhavé podání samotného příběhu...Nabízí se srovnání zejména s Verhoevenem a jeho Černou knihou, která však byla mnohem vydařenější a podmanivější... (21.07.2009)