Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Irena PavlováKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrají:
Mário Kubec, Petr Kostka, Hana Maciuchová, Michaela Kuklová, Magdalena Reifová, Lenka Termerová, Petr Štěpánek, Jan Přeučil, Oldřich Vlach, Milan Stehlík, Martin Velda, Zuzana Šavrdová (více)Obsahy(1)
Mladý Mordechaj Mayzl (M. Kubec) už dávno miluje Sáru (M. Kuklová), dceru pražského primase židovské obce (P. Kostka). Jenomže Mordechaj je velice chudý, a tak o svatbě s milovanou dívkou může jenom snít. Anebo spoléhat na zázrak. Naštěstí v době rudolfínské, v níž naši hrdinové žili, se to kouzly a zázraky jenom hemžilo. A tak se stalo, že lakomý primas při jednom z návratů z obchodních cest narazil v lese na vytoužený zlatý poklad. Co všechno primasova chamtivost způsobí a jakými spletitými cestičkami se dostane poklad k tomu pravému, vypráví pohádka, která byla natočena podle předlohy E. Petišky. (Česká televize)
(více)Recenze (28)
Auteticita z této pohádky přímo srší, aby taky ne, když většina herců z obazení je židovského původu. Tedy oni tady vlastně hrají sami sebe a to se rovná skoro realitě. Jedna za židovskou svatbu, druhá za některé židovské písně! Mordechaj, Mordechaj to sem už někde slyšel, nejmenoval se tak původně po svém otci Karl Marx?:-) ()
Židočešství, tak brutálně zlikvidované nacismem, je přirozenou součástí našich dějin i kultury v duchu a pokračování Masarykova a Benešova odkazu. Citlivá evokace této kultury současně zachovává památku jedné z nejvýraznějších a nejnadčasovějších postav našich i evropských dějin. A to by se nemělo omezovat jen na pojmenování ulic. Scénář, režie i herecké obsazení tyto klady dále jen dále umocňují, aniž by se vyhýbaly lidským rozměrům postav a osobností židovské minority. ()
Jistě, že by se tu dalo mnohé kritizovat, ale proč kritizovat něco, co je v zásadě dobré a každý pokus udělat z tupých, nevědomých, sobeckých hajzlíků aspoň trochu přijatelné lidi se počítá, navíc poučit děti (ale i dospělé tupé, nevědomé a sobecké hajzlíky) o legendách je věc víc než záslužná. Kdo nemá rád model "z chudoby ke štěstí přišel" ať nesází sportku a ať radši nepokouší ani štěstíčka na pouti. Mimořádně zdařilá je hudba. Na adresu těch, kdo se nedokáží zdržet antisemitských keců bych měla upřímné: "Dej vám Bůh, co si zasloužíte!" ()
Vlasta Janečková - jako vždy - dovede volně využít etnické a národopisné prvky v pohádkách a nenásilnou formou s nimi seznamovat děti. V tomto případě jde o pohádku z židovského prostředí, konkrétně o chamtivosti, lásce a původu stavby Meislovy synagogy v Praze. ()
Docela mimo mísu zpracovaná židovská pohádka (na námět Eduarda Petišky) údajně se odehrávající v rudolfinské Praze. Vizáž židů (to by odborný poradce zkorigoval z placu) by spíš odpovídala polskému a ruskému prostředí v 19. století než českému 17. století (připusťme, že je to umělecká nadsázka), párové tance by byly špatně v jakémkoliv ohledu. Nejvíc potěšil ve zpěvu kantor Miki Roth ve svatební jidiš písni (i když opět zcela mimo dobu) a angažování skutečného vrchního kantora Staronové synagogy Viktora Feurlichta, který reprezentoval (zemřel v roce 2003) nejautentičtěší prvek celého představení. Člověk by to vše odpustil, kdyby zpracování bylo aspoň trošku tajuplné nebo nějakým způsobem osobité, ale i ti herci byli takoví všední. Poznámka - Mordechaj Mayzl má být asi Mordechai Maisel, jedna z nejvýznamnějších postav židovské Prahy vůbec, nebo se pletu? ()
Téma je sice zajímavé židovskou komunitou, ale zpracované je naprosto nezajímavě, bez napětí, rádoby vtipně, ale třeba hned strašidla na začátku sem spadla spíše z Jůhele neděle a od Tryskomyší. To se pak těžko navozuje autenticita, když hned na začátku na vás vybafne tohle. Téma zlaťáku máme za půl hodiny z krku a vlastně není oč hrát, příběh je strašně prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž. Kuklová s Reifovou poněkud přehrávají - ostatně i další herci, asi to byl režijní příkaz, a zkrátka to nefunguje. Jestli jsem si něco z pohádky odnesl, tak že vlastně jde jen o ty prachy a ty jsou důležité, každý zlaťák se počítá a bohatství není nikdy dost. Vrcholem pohádky jsou 40 - 50. minuta, scény židovské svatby a svatební hostiny, ale spíše z jakéhosi dokumentárního důvodu. ()
"Takový poklad, to je jistota, opora pro těžká léta.." ;) ()
Hezký příběh o Mordechaiovi Maiselovi a o tom, co předcházelo vzniku Maiselovy synagogy, alespoň tedy co se legendy týká. Pravda je samozřejmě trošku jiná. Kostými mi přišly zvláštní. Nezdálo se mi, že by se takové nosily v rudolfínské době v Praze. Ale je to pohádka, takže nebudu hledat další mouchy. Nejvýraznější postavy celého příběhu byli Petr Kostka a Hana Maciuchová. ()
Tato pohádka mě nezaujala a myslím si, že nezaujme ani dětské publikum. Navíc mi ani příliš jako pohádka nepřipadala. Herecké obsazení sice dobré, ale celkový dojem takový nijaký. ()
Velmi zdařilá pohádka na motivy skutečně žijící historické osoby. Navíc vše doplňují perfektní židovské reálie...není divu, poradcem byl Viktor Feuerlicht, který si zde i střihl roličku. Mezi vedlejšími postavami je možno spatřit i Radka Valentu a mladičkou Marthu Issovou. Akorát na wikipedii píšou nesmysl, když uvádí Miroslava Etzlera jako Rudolfa II. Ten se v této postavě objevuje v jiné židovské pohádce (Rabín a jeho golem). ()
Jeden z nejzářivějších pohádkových televizních titulů devadesátých let. Málokterá pohádka se z této doby povedla tak, jako tahle ze židovského prostředí. Kromě duchů, které jsou ztvárněny hrozným způsobem, dokáže film zaujmout ve všem. Ve vyprávění příběhu, postavách, gradaci i hudbě. Kubec i Kostka si své postavy užívají, hlavně Kostkovi se však podařilo sebestředného a vychytralého žida obdařit aspoň špetkou soudnosti a lidskosti. Tato pohádka se nemá za co stydět a i při své délce ani chvíli nenudí. Bravo. ()
Ach ty penize! ()
Proc to nemelo 30 minut? ()
"Člověk může změnit názor Sára, časem." Pohádka, nebo snad legenda, která mohla vzhledem ke svému námětu, vzniknout až po změně režimu a je zajímavé, že byla natočena až o necelých pět let poté. Její příběh vypráví o docela vyčůraném způsobu, jak pomocí slibu zbohatnutí, udělat z jednoho chamtivého misantropa, docela sympatického filantropa a o tom, jaké bylo a je, postavení mladých dívek či žen v židovské společnosti, ale především o tom, že největší bohatství, se skrývá v pomoci druhým. ()
Snad bych ocenila přiblížení židovské kultury a spirituallity, ale i jako dospělá jsem to drobátko přeskákala a silně pochybuju, že by to dnešní běžné dítě absolvovalo beze ztráty pozornosti. A ty duchové, to teda bylo jako z jiný pohádky... hnus fialovej. ()
Mario Kubec jako Mordechaj v pohádce z prostředí Židů Rudolfovské Prahy, škoda že jen jako studiovka, nicméně i tak mi tady byl sympatičtější, než když chtěl vzít roha s klašnikovem do Rakouska jako voják základní vojenské služby. ()
Pozitivně hodnotím nevšednost pohádky a její zasazení do židovského prostředí, také to, že se na rozdíl od toho, co je pro pohádky typické, děj odehrává velmi nepředvídatelně, nevíte, co bude následovat a vyvíjí se to dobře s vcelku silným a příjemným rozuzlením. Proto zavírám oko nad scénáristickými nedotaženostmi (počítá poctivě každý krejcar a v klíčový moment rozdělí jmění halabala atd.) a chyby a nad jednou z postav, která vykazuje nepochopitelnou bipolaritu, prostě musela jednat, tak jak se to pro vývoj příběhu hodilo a nikoli s ohledem na svou osobní charakteristiku, to ani dobrá herečka H. Maciuchová nespraví, byť v podstatě jen ona a P. Kostka příběhu vévodí. ()
Zazní nádherné ukázky klezmeru. ()
Výborná pohádka, jenom ta strašidla byla opravdu "strašná" a trošku pokazila celkový dojem. ()
Dívka z bohaté rodiny chce chudého chlapce. Z chuďase se se stane zbohatlík, protože byl poctivý a rozdavačný. Hamižný otec si uvědomí svou vlastnost a začne se kát. Druhá ctižádostivá dcera zůstane na ocet a její vysoké nároky se jí zúročí v nule. No... Typický obraz každodenního světa :D Ale ty písničky byly krásné, kostýmy malebné a to onikání... Mělo by se oníkat ve všech filmech :D To má budoucnost! ()