Co uděláte, aby se Vaše 25 let stará platonická láska stala skutečnou?... Možná všechno a možná nic, možná zjistíte, že to, co se za 25 let nestihlo, se už nezvládne…
Sněženky a machři jdou ve stopách životů hlavních hrdinů v době, která všechno změnila. Jak prošli jejími nástrahami a jaké šrámy to na nich zanechalo? Kam chtěli jít, kam došli a kam ještě dojdou? Jsme opět na horské chatě, kde se všichni po letech scházejí a opět zažijí mnoho nezapomenutelných chvil. Na horách se setkávají někdejší spolužáci, aby se viděli, aby si zavzpomínali a aby sami sebe ujistili v tom, že to s nimi ještě není tak hrozné, protože ty někdejší holky a kluky si stále nesou v sobě. Co na tom, že už uběhlo mnoho let, co na tom, že se změnil svět i všichni účastníci někdejšího lyžařského kurzu, z něhož se časem stala legenda.
Film navazuje na kultovní „jedničku“. Herci a jejich postavy jsou o 25 let starší, v jejich postavách se odráží to, co za ta léta zažily a prožily, a to se samozřejmě odrazí i ve filmu samotném. Sněženky a Machři po 25 letech jsou komedií, jsou vyzrálé, mají svoji nostalgii a styl humoru. Osloví širokou veřejnost, a to nejen diváky původní jedničky, ale i jejich děti – prostě celou rodinu. Režisér a kameraman díky praxi z natáčení reklam a v případě kameramana M. Chadimy i ze zahraničních filmových zakázek, vytvořili velmi zajímavou obrazovou linii plnou akčních záběrů a obrazových změn.(oficiální text distributora)
V kinech
od:
Deimos
TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +jsem rád, že to vzniklo, sešlo se tu několik původních herců, příjemně potěší Veronika Freimanová, Jakub Prachař a Juliana Johanidesová, pár dobrejch fórků se tu najde a některé scény byly zajímavé -melancholie jako kráva, film zapříčiní zvýšený počet sebevražd, protože si každý druhý uvědomí, že je na tom podobně bídně, film má bavit a ne deptat/// Jednoduše řečeno, není to taková hrůza jak se všude povídá. Tedy když to vezmeme z hlediska filmu jako takového, který je docela dobrý, dobře natočen a něco se tam děje. Po první asi půlhodině jsem si říkal, ano občas vtipné a hodně melancholické. Postupně jsem však dostával další a další dávky úzkosti, zmaru a faktu, že možná až za 25 let budeme mít se spolužáky slučák, budeme na tom stejně. Nebýt tohoto byl by film asi vnímán jinak, mnohem pozitivněji, ale není tomu tak. Přesto děkuji filmařům za zajímavou zkušenost./// Celkem 58%///(26.11.2009)
Fr
..a z Růžou je taky něco novýho?…. Každý (asi) byl někdy na srazu. Nostalgicky zavzpomínat, podívat se pravdě do očí, jak ostatní zestárli :-)). I tady se vše točí kolem rozvedeného nevojáka Vikyho Cabadaje, kterého nápady jsou však poněkud vyčpělé. ,,Dřepkins“ už dneska nikoho nedostane. Díky M.Suchánkovi se dá říct, že je to i trochu komedie. Jinak se za přispění kýčovité kamery probírají všechny problémy světa. Ale asi to tak má být. Takže je to spíš o lidech, jenž nevesele rozjímají a o kterých nám chtěl režisér mnoho říct. Jen nenašel způsob. Jestli je toto okamžik, na který jste čekali 25 let, budiž. Já se raději vrátím ke kořenům. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne(30.5.2009)
Nathalie
Recyklace BEZ legrace. Lítostivý a sebelítostivý vejškrabek, který scenáristé násilím vycpali toporně pronášenými hláškami z prvního dílu, otravně zbytečnými postavami, z nichž Slověna je po Droběně z Popelky jednou z nejděsivějších figur českého filmu a čerstvým horským vzduchem se vznáší jakási všudypřítomná upocená a zatuchlá trapnost, v níž se divák nutně cítí trapně za zestárlé hrdiny a pokus o sebereflexi v rámci hospodského alkotlachání bolí jak čert. Klasické achillovky českého filmu zůstávají namožené. Trapné repliky, product placement použit jako pěst na oko, herci jsou až na neochvějného barda Brzobohatého a zajímavou divadelní patetičnost J.A. Duchoslava, který jako jediný "nedospěl" a nezpamprdovatěl unylí, lyžovací scény nenápadité-srovnání s juvenilním lyžákem navzdory technice nedopadá dobře. Několik wth scén jako intimní chvilka pod kopou dřeva, výchova dívek v Čechách a bulvární hyenismus v praxi dílo zkázy dodělá. Zapracování reálií do scénáře je asi nejsmutnější pokus- zejména v případě Suchánka, který z otloukánka vyrostl v prime-time komika a Jeníčkové, jejíž monolog vysloužilé herečky vyznívá až parodicky. Sněženky jsou cítit jako sraz pánů herců, kteří otrocky odříkávají své staré dialogy. Sraz filmových postav s oním nostalgickým feelingem "takoví jsme byli, čas už nevrátíme" se nekoná. Těch pár výborných songů od Waltera Krafta jakous-takous vzpomínkovou atmosféru nahazuje, ale hned po závěrečných titulcích jsem si uvědomila, že sequel se měl zaseknout ve fázi traileru. Na rozdíl od téhle prkenné srandy-kopec ve stylu kopírovat-vložit-zavlažit slzami a zamlžit nostalgií funguje. P.S. Konečně jsem docenila Snowboarďáky. P.P.S. Původní film vnímám jako hořkosladkou výpoveď, nikoli čistě jako humornou kultovku, jen tak pro pořádek.(15.12.2008)
imf
Před pětadvaceti lety kultovní komedie, po pětadvaceti letech smutná zimní deprese, ve které se zoufale motá několik stářím zkroucených duší. Bylo by to odvážné ohlédnutí, kdyby Radek John nesklouzával k bezkrevnému deklamování původních hlášek (tvoří minimálně půlku dialogů!) a posunul hrdiny trochu dál. Bohužel dochází jen k tomu, že všichni zjišťují, že jim dávno není dvacet let a vlastně už ani dvacet pět. Pokud se v tom mají duševní důchodci v publiku poznat, je to příliš chabá náhražka, kterou nezamaskují ani jako vždy kvalitní Brzobohatý a Freimanová (ostatní zjišťují, že odválet teenagersky rozjíveným stylem pár hlášek už prostě v padesáti nejde) nebo sentimentem nadopovaný soundtrack. Jediné co zmatenému divákovi zbude jsou ozvěny originálu, dostávající v opuštěné chatě, po které bloumají zapomenutí hrdinové a ztracené iluze, nečekaně hořkou příchuť. Osobně jsem docela zvědavý, jestli tahle filmová variace na třídní srazy po pětadvaceti letech někoho osloví. A věru to není o zavírání očí před realitou nebo požadavkem na příjemný český film, který pohladí. Je to o přístupu. Vážně by nás mělo bavit sledovat, jak milovaní hrdinové pláčou nad životními strastmi, aby si je pak odjeli dál pěstovat na konci filmu? Zestárli jsme. Všichni. S tím rozdílem, že autoři se toho, čeho se na nich dopustil zub času, na stříbrném plátně vyrovnat nedokázali.(13.12.2008)
Boss321
Jednoznačné zklamání! Mé očekávání nebyly bůh ví jak velké, ale výsledek mě zklamal ještě více! Pokud očekáváte humor, tak se vám téměř žádný nedostane. Většinu vtípků jsme slyšeli v původním díle a zde na ně aktéři jen nostalgicky vzpomínají, což mi nepřijde příliš vydařené. Z herců se mi nikdo do paměti nevryl, snad trochu Michal Suchánek. Dvě hvězdičky a ani o kousek víc!! Jedno vím jistě, že podruhé bych to vidět opravdu nemusel.......(21.2.2009)