Výstřel

Po uspokojivé úvodní třetině se film přehoupl do nesnesitelně užvaněného zbytku. Nancy Allen k nevydržení, což mě po výborném Dressed to Kill nemile překvapilo, De Palma umí thrillery lépe (právě DtK), a to že Travolta hraje obvykle mnohem hůře neznamená, že je zde dobrý, ódy na jeho výkon nechápu. Afektovaný konec pro mě silně neuspokojivý. Brian De Palma je pro mě těžký režisérský oříšek, jeho filmy mě buď nadchnou, nebo úplně minou. Blow Out je druhý případ. (19.05.2014)

Jo, to byly zlatý časy. Travolta, jako mladý herec, bez mnoha plastik, vyretušovaného xichtu a hlavně tehdy dokázal i něco zahrát a ne jen tupě čumět do kamery jak dnes. K tomu solidni příběh, pevná Brianova řežisérská ruka a když k tomu připočtu i konec, je to určitě jeden z nejlepších Travoltových filmů, co jsem kdy viděl. Ne-li vůbec nejlepší. Ale to je věc názoru. Konec hlášení. (26.07.2015)

Tak toto mi vôbec nesadlo, čo mňa samého seba celkom prekvapilo:)...Neprišlo mi to napínavé, zaujímavé, temné..skôr nudné a sterilné . Jediné, čo si zapamätám sú typické DePalmovské fetišistické zábery a strihy (havária, Travoltove hrátky so zvukom). Keby aspoň DePalma viac a lepšie vykrádal Hitchcoka, ako to má/mal vo zvyku:) (28.12.2009)

Občas se tady vyloudil povedený hudební motiv, který měl znázorňovat vizuálně nepřítomné napětí. Občas se mezi tím povedly i některé velmi zajímavé kamerové záběry, které prokládají nepříliš přesvědčivý příběh s variací na x-krát viděné. Výstřel De Palmy na mě zafungoval ještě méně, než předchozí režisérův thriller Oblečen na zabíjení, který byl novodobou variací na Hitchcockovo Psycho. Výstřel mi zas po velkou část děje připadal jako trapná a nepovedená variace na Coppolův Rozhovor (1974), byť De Palma si toho zde evidentně bere ze spousty dalších sedmdesátkových thrillerů a na výsledku je pak nejzábavnější to, že si neustále kladete otázku, kde jste už velmi podobné scény viděli (dále odkazuji na komentář Snorlax a dovolím si k jejímu výčtu filmů přidat ještě Taxikáře a Rubáš nemá žádné kapsy). Nápad kompilátu slavných filmů předchozí dekády žel nedal vzniknout filmu, ze kterého bych nějaký opravdový zážitek měl a který bych vnímal zajímavý i jako celek a nikoliv pouze tímto prvkem. Nehledě na naprosto trapné vyvrcholení děje k závěru a nesmírně otravné herecké výkony snad všech zúčastněných. V akčním „tanečku“ po ulici a schodech na závěr Travolta dokazuje, že přeci jenom měl zůstat u těch muzikálů a neztrapňovat se v žánru, do kterého se vůbec nehodil. 25% (22.02.2021)

Zvětšenina a Rozhovor přežvýkáni pro diváky, kteří sledují filmy s popkornem v ruce. Ach, jsem na tuhle větu tak pyšná, že ji ani nezměním, i když není pravdivá úplně stoprocentně. Nějaké (zejména kameramanské) bonbonky se tam najdou, ale budu si stát za tím, že film je z této tématické trojice nejslabší. Hlavně proto, že narozdíl od ostatních dvou není o ničem jiném než o tom, co ukazuje. Přiblblé rozhovory Travolty s tou holkou jsou prakticky za trest a bohužel tvoří jádro toho, o čem režisér vypráví. Tady scenáristická rozpačitost dosahuje vysokých hodnot. Žádná existenciální postmoderní krize izolovaného člověka se nekoná, člověk se nechce jít po konci střelit do hlavy, protože život nemá smysl. Ale chce jít zastřelit Travoltu za to, co udělal. Prolínání práce na dokonalém výkřiku s hlavní linkou v průběhu působí trochu rozpačitě, ale ten konec zřejmě způsobí, že se nejeden pervert spokojeně usměje a nebude film považovat za ztracený čas. Jsem ráda, že jsem se zděsila i pousmála, moje milé osobnosti se zdají být v rovnováze. (24.07.2015)