Zvětšenina

Hodně jsem se těšil na tento film, poté co jsem si přecetl mnohé oslavné recenze... ale musím říct, že jsem se opravdu nudil... Antonianiho si vážím, ale na Blow up mě fakt nic obzvlᚍ nezaujalo... 1. 3. 2007 : Je to jako nějaký řečník, který chce rozvézt debatu o zajímavém a hlubokém tématu, ale který si usmyslel, že to vyjádří pantomimou, takže mu nikdo nerozuní, i když by všichni hrozně moc chtěli (a tím vůbec nechci říct, že by filmy měly být postavené na dialozích). A nebo jinak : Jsou vinaři, kteří vám nalejí a nechají vás hádat, co je to za odrůdu, ročník, trať - a strašně je to baví. A pak jsou vinaři, kteří vám nalejí, vysvětlí všechno okolo a poslechnou si, jak vám chutná. Zvyšuju ze dvou na tři, ale ani nevím proč - snad z úcty ke starému klasikovi. (13.04.2005)

Mě uklidňuje, že se to nelíbilo ani doma, a to otec po tom ve své době toužil. Ovšem viděno dnešní očima - neshledal na tom pranic zajímavého. A tou cestou spolu jdeme ruku v ruce. Však je to běžná detektívka, které vévodí feeling roku 66. V hlavní roli blběna a blběna, odlišujeme podle barev silonek na zelenou a červenou. A Vanessa Redgrave mi přijde krásná až s věkem, takže až tak v posledních letech. Upocené trendy holčiny tehdejšího Londýna vám holt neocením. (06.03.2009)

Geniálně budovaný film, který nesedne každému, pravý filmový fanoušek ho ale musí ocenit 2x tolik jako normální divák. Komplexní film, který fakt není pro každého a partu, kteří si spolu film pustí může dohnat k rozporu o tom jestli je film pozérskou pseudo chytrou sračkou nebo velmi složitým filmem, který se toho snaží opravdu hodně říct i když není snadné tyto věci jen tak pochopit a rozluštit. Krom chvilek spojených s trošku topornějším tempem mě vlastně nenapadá na co si jinýho stěžovat...... (03.12.2019)

Fotografování je zálibou pro všechny, kteří nejsou umělci, ale rádi by byli. Neměl jsem během sledování pocit, že sleduji jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie. Spíše jsem měl pocit, že sleduji něco, co už dávno přežvýkal zub času, a co dovedou docenit výhradně starší generace. Na člověka rozhodně dýchne velice příjemná atmosféra doby, kde se všichni měli rádi a pokoušeli se vyrábět děti se všemi, se kterými to bylo jen trošku možné. Film je vhodný spíše k promarněným hodinám jeho hlubokou analýzou, nežli k příjemnému diváckému zážitku, který jsem hledal já. Hlavní hrdina mě bohužel nezaujal natolik, abych měl zájem se hlouběji prohrabovat v útrobách jeho mysli. I když mám existencialismus velmi rád, tak tento snímek nebyl úplně mým šálkem kávy. Budu s dovolením hledat umění někde malinko jinde. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se lehce protáhla. Film mi vybral můj kámoš Milan. (14.05.2018)

Scénář: Michelangelo Antonioni, Tonino Guerra .. Blowup nenudí. Po celých sto jedenáct minut jsem se s potěšením díval .. ale na co? Požitkářský, arogantní život fotografa, pomale vyprávěný, který jednoho dne v parku náhodou vyfotí co nemá. Odhalení tajemství na fotografii je rozhodně nejzajímavější část filmu, z pohledu celku i tak zapadá mezi ostatní epizodky. Víc už jsem z toho nevydoloval, asi na to nemám jako hrdina tu správnou zvětšovací techniku - prozatím. Nebo si prostě před oči nedovedu nasadit ten odosobnělý náhled šedesátých let, kdy se mládež za vlivu omamných látek hromadně bouřila prakticky proti všemu - od rodičů, přes samotný systém až po válku .. třeba se ta nálada někdy vrátí :-) (26.04.2006)