Marley a já

Pokud by se hodnotil herecký výkon psa(ů) tak je to rozhodně za *****, ale ani Owen Wilson nezachránil film svojí roztomilostí , Jennifer Aniston jako matka 3 dětí - to je bez komentáře (i když se snaží, ale city vykouzlit neumí) bohužel tu taky chybí jakákoli nosná myšlenka lidského příběhu, což je velká škoda (nebo mi něco podstatného uniklo). (01.04.2009)

„Zlato, ja sa síce smejem, ale myslím to vážne.“ Podobne, ako najlepšie športové filmy, ani najlepšie filmy o zvieratách nie sú o zvieratách: šport/zviera sú len šikovný prostriedok, ktorým tvorcovia hovoria o ľuďoch. Marley a ja nie je o psovi (napriek tomu, že je skoro v každom zábere). Je o nás, o tom. O tom, ako domáce zviera nenápadne (milimeter po milimetri) ovplyvňuje náš každodenný, stereotypný život. Našu súčasnosť. Našu budúcnosť. Bez toho, aby sme si to naplno uvedomovali. A keď umrie, umrie kus z nás. Výborne zrežírované TONY klišé, ktoré sú presne na tých miestach, na ktorých mali byť, aby to zapôsobilo (vrátane povinného, ale fantastického, finále). Rozpočet 60 miliónov, celosvetová tržba 244. (29.12.2010)

Prvý film, kde som nebral J.Aniston ako "tú", čo hrala v Priateľoch". Sedelo jej to a celkovo som mal z filmu príjemný pocit. Nie som na romantické komédie, aj keď toto nie je typická romantika. Prežijete niekoľko rokov dobrého i zlého s jedným manželským párom a hlavne celý život jedného labradora. Vadilo mi trošku, že tvorcovia psa ukázali v prvej polovici alebo takmer v celom filme, ako beštiu, ktorá vám zdemoluje celý dom a v závere, keď má pár rokov navyše, ako poslušného, starého psa, čakajúceho na deti vracajúce sa zo školy. Napriek tomu sa v závere ťažko ubránite slzám a trúfam si povedať, že tí, ktorí psa majú alebo mali, preplačú ešte aj hodinu po filme. 80%. (09.11.2009)

Kedze som sama majitelkou psa a videla som nejaku spojitost s mojou Tavinkou a hlavnym hrdinom tohto nadherneho ludskeho filmu, nemozem dat inak ako styri. Film ma rozosmial, rozplakal, nasla som v nom vela zivotnych pravd, ale co je najpodstatnejsie, zanechal vo mne jeden cisty nadherny pocit, ze vsetko raz bude dobre. Ze si to musime odzit, spadnut, zase vstat, ale ten zivot za to stoji... Blahozelam, ocakavajte neocakavane a tento film vam to vrati aj s urokami. (17.01.2009)

Film horlivě rozutíkaný do všech tématických koutů (vztah, děti, práce, úspěšný kamarád proutník, pejsek), že vlastně nevypráví vůbec o ničem, ale pouze vyplňuje čas situačním humorem a životními pravdami (přičemž občas jsou to "životní pravdy"). Závěrečný vodopád slz jsem si výjimečně neužil - proběhl pouze proto, že mi bylo silně fyzicky nepříjemné se mu bránit (závěrečnou psí scénu jsem asi nejen já prošel na vlastní kůži úplně stejným způsobem se vším všudy) a zadržovat ho. Ne vážně, tak odporný tlak na emoce jsem snad nezažil a troufám si tvrdit, že hraničí se sprostým obtěžováním! :-) (15.03.2009)