Marley a já

Protentokrát si sundávám masku bručouna a cynika a zcela upřímně se přiznávám, že se mi tento film zatraceně líbil. Průšvih slibující námět o roztomilém psisku trápícím své majitele, laciný plakát jak z dívčího časopisu...čuchal jsem rozjuchanou zábavu na způsob Beethovena, která bude orientovaná spíše na dětské publikum. Mé temné vize se ale nenaplnily a tvůrci místo toho nachystali příjemně civilní a upřímnou "dramedii" o jednom manželském páru, kde je pes spíše katalizátorem mnoha situací, a ve které je poměr humor/drama dobře vyvážený. Příběh pozvolna plyne a jak se rozvíjí vztah ústřední dvojice, tak se rozvíjejí i samotná témata filmu - manželství, rodičovství, rodina, práce, nezastavitelné plynutí času a nenaplněné životní cíle. Těch témat je trochu více a dvouhodinová stopáž brání v jejich hlubším pitvání, žádný velký problém v tom ale nevidím, hlavně že je všechno dobře zkombinované. Film získává plusové body i za herecké obsazení, Owen Wilson se projevil jako vyzrálý herec, Jennifer Aniston za ním vůbec nezaostává a vypjaté situace zvládá s přehledem, největším esem v rukávu se ale ukázal být fantastický Alan Arkin v roli šéfredaktora, který si každou scénu, kde účinkuje, krade pro sebe. Marley a já je velmi příjemným překvapením, je to vyzrálý a chytrý film, který po celou stopáž baví a občas "utrousí" i nějaké to životní moudro. Další přitroublý Beethoven se tedy nekoná. 80% (31.03.2009)

"A dog has no use for fancy cars, or big homes, or designer clothes. A waterlogged stick will do just fine. A dog doesn’t care if you’re rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart, and he’ll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare, and pure, and special? How many people can make you feel...extraordinary?"... Nečekaně upřímný a chytrý film o tom, že život není vždycky peříčko. Tvůrci postupují od kytky přes psa k dětem a během toho reflektují všechny maléry a radosti, které s tím souvisí. Žádný zbytečný patos, žádné laciné vztahové hrátky, čistá pravda, která vás pohltí a na konci nechá v slzách. I přes laciné plakáty nejde o snímek typu "pes se chová jako člověk na čtyřech nohách a je vtipné třeba to, že umí nastartovat auto". Marley a já není ničím víc, než věrným otiskem každodenních problémů, se vším "dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí". Zcela bez debat nejlepší vztahový mainstreamový americký film posledních let. P.S. Herci jsou fantastičtí. Owen Wilson nikdy nepůsobil tak „herecky vyspěle“, Jennifer Aniston je k pomilování i v okamžiku absolutního vyčerpání, charismatický Eric Dane potvrzuje komiksový potenciál a Alan Arkin je v roli šéfa, který „se nikdy nesměje“, jednoduše okouzlující. A Marley… pohled do těch očí jen tak nezapomenu (ano, byl to podraz, ale k životu to patří). (25.03.2009)

Jak už to tak bývá, život nabídne leccos. Sympatická tragikomedie vypráví o jednom vykutáleném „nejlepším příteli člověka“, který prochází všemi zásadními změnami ve vztahu mladého páru novinářů. Původně bylo tohle štěně labradora oddálením potomka, záhy se stalo miláčkem všech, i když to dalo pořádně zabrat, protože „likvidátor všeho“ Marley (od Boba) se milému a poslušnému pejsku rozhodně nepodobá. Očekávaně se ale stane plnohodnotným členem téhle typicky americké famílie. Ač je newyorčan David Frankel seriálovým matadorem, filmovou jistotu prozatím postrádá (z průměru ho měla předloni vytáhnout sadistická Meryl Streep a Ďábel nosí Pradu – ale nevytáhla). Tvůrci některé linie trochu odbývají, působí rozutíkaně, jiné jsou psány tak, aby byly až moc dobře srozumitelné. Což je škoda, stejně jako fakt, že tu chybí průkazně hlubší emocionální napojení mezi Marleym a jeho páníčky!! Civilní herecká poloha svědčí jak Jennifer Aniston, tak Owenu Wilsonovi. Tihle dva s přibývajícími roky i dětmi proplouvají mezi jakž takž příjemnými dialogy, novinovým psaním dle měnících se priorit a životními pravdami, občas pobaví, občas citově vydírají. Knižní bestseller (na základě novinových sloupků) se asi musí dobře číst, film mi ale přišel spíše povrchní a uhlazený pro zámořské diváctvo!! Pod kůži se mi dostal tucet jiných, podobně laděných snímků!! Slzy jsem neronil, nebyl důvod.. (29.05.2009)

Čistokrvný Hollywoood. Tak, ako ho milujeme, a zároveň nenávidíme. Uvedomujeme si, že to na nás používa staré otrepané triky... a aj tak nakoniec bezmocne podľahneme. Záver je brutálna žmýkačka na slzy, bránil som sa zo všetkých síl, ale nakoniec sa hrádza pretrhla a hečal som v kuse asi 20 minút. A to ani nie som veľmi "psí typ". No a Owen a Jennifer by mali niekomu bozkávať ruky aj nohy za tieto postavy. Nemá to ani zďaleka oscarové parametre, pretože oni nie sú a nikdy nebudú oscaroví herci, ale tento film maximálne vyťažil všetko, čo v nich je. (06.04.2009)

Velké překvapení. Film, který se na plakátech tváří jako obyčejná rodinná či romantická komedie, nakonec řeší reálné problémy manželského páru, otázky dětí, kariéry, stereotypu, priorit atd. a dělá to moc dobře. Splašený labrador, co žere všechno od podlahy až po telefonní záznamník, neustále utíká a občas čůrá na koberec, je jen skvělou součástí toho všeho. (19.03.2009)