Antikrist

Při poznávání evropské filmové scény jsem se poprvé střetnul s Lars von Trierem a po zhlédnutí jeho počinu vím, že zdaleka ne naposled, přesto dojmy z Antikrista mám velmi smíšené. Čekal jsem "psychárnu", ale krapet jinšího kalibru, napínavou a s hororovou atmosférou. Efektně udělaný Prolog mě dobře navnadil, ale po něm následovalo pomalé, místy až meditativní vyprávění (tj. nuda)), jehož tempo nemohli zachránit ani hlavní představitelé, protože jednoduše neměli moc co hrát (a to jsem si od Williema Dafoea sliboval). Pak sice dostali prostor, zvláště Charlotte Gainsbourg a k tomu se tu objevilo několik silných momentů, které jsem myslím nikde jinde neviděl a tudíž mi přišly jistým způsobem originální (nejspíš samoúčelné, přesto mě zaujaly), ale pak to vše dospělo do pochybného finále a následné pohledy kamery na jakési výjevy/odkazy už šly úplně mimo mě. Takže příště očekávám od pana režiséra kvalitnější podívanou, teď hodnotím pouze 3*. (10.07.2011)

Freud je mrtev, ať žije depresí stíhaný Trier, aneb vyšlete armádu Střihorukých Edwardů, nechť zbaví hříšné ženy ďáblova tlačítka rozkoše! Antikrist mi vůbec nepřišel jako misogynní film, naopak. Líčí muže jako emočně povrchního tvora, jenž je, pomineme-li sílu fyzickou, mnohem slabší než žena. Prostě tak, jak tomu ve skutečnosti je. Vyvěrá přitom z poutavé formy, zatímco obsahem sám sobě ulehčuje situaci, neboť cokoliv si o něm myslíte, je pravda a vše, co o něm napíšete, je prachsprostá lež.. Co se symboliky týká, stoprocentní jasno jsem měl jen v případě na nohu přimontované brusky, jenž představovala vyjádření nespokojenosti ohledně frekvence "broušení" ze strany manžela. Zbytek v podobě ukecané lišky, imortálního ptactva a ševelícího kapradí tam stejně dal režisér na popud některých místních uživatelů, kteří mu během natáčení seděli na klíně a šeptali do ouška: „Larsi, brácho, ať ten lišák něco plácne. Já to pak na databázi budu interpretovat…“ (27.04.2011)

Chaos vládne... s výjimkou Prologu a závěrečného dějiství (plus Epilog) však výhradně v Larsově hlavě. Sledovat rozklad osobnosti kukátkem ohraných psychologických fint už totiž vychází z módy, což při troše vlastní důmyslnosti snadno způsobí, že prokouknete zásadní zvrat daleko před tím, než se ho Trier rozhodne naservírovat, aby vykročil do nařachlého a (soudě ze znechucených a odcházejících diváků) psychicky drásavého finále, v němž je stříhání ošemetných partií jen slabý čajíček. Poznámka pod čarou: Rád bych viděl Antikrista v režii béčkaře z Platinum Dunes. Takový blábol bychom rozdýchavali asi těžko. (24.11.2009)

|| Scenár: Lars von Trier | Hudba: Kristian Eidnes Andersen | Produkcia: Meta Louise Foldager | Distribúcia: Nordisk Film (Scand), IFC Films (US), Artificial Eye (UK) | Štúdio: Zentropa | Rozpočet: 11 miliónov $ | Tržby: 6,970,000 $ || Tak ťažký, aký len môže byť. Miestami až nepríjemne. A vôbec nie preto, že by to bol horor alebo niečo odporné. A to už je čo povedať... Faktor prázdnoty ten silný akostný pocit rozladil, až do priemernosti. A žial mám pocit, že Antikristovi viac šancí už v tomto živote nedám... Aspoň dúfam :) (30.05.2011)

Extraordinary and unique piece of art. Masterpiece. Zatím ten nejlepší a nejsilnější snímek, co jsem z tvorby Larse Von Triera zhlédla. Toto kontroverzní dílo obsahuje snad všechny prvky, které mou povahu přitahují. Jsou to představy, sny, láska, touha, strach, utrpení a temnota. A také určitá bolestná krása a slast z bolesti a trápení, které zažíváme. Je to jako filmová symfonie o podobách ďábla a zla v lidech i v jejich okolí, kde se může v každém kousku přírody ukrývat jak krása, tak obrovská temná propast. Podle toho, jakým pohledem ji člověk vnímá. Všechno po celou dobu intenzivně pracovalo na tom, aby se mi dostalo pod kůži a zanechalo ve mně jedinečný a nezapomenutelný zážitek. Ze snímku mám pocity jako z děl Ingmara Bergmana. Tajemné, ponuré a depresivní, stejně jako nesmírně působivé. Antikrist není film pro každého a ne každý by ho také zřejmě dokázal snést a porozumět mu. Dokáže do Vás proniknout a vtáhnout do svého snového světa plného nejrůznějších bizarních výjevů. Vtáhne se do Vás a vy zase do něj. Je to jako spojení, jako akt. Zlo je nekonečné, stejně jako hloubka propastí naší duše a mysli. Vizuálně dokonalé a ohromující zpracování vyzvedává Antikrista za hranice dokonalosti. (11.04.2011)

No, naposledy som mal podobné rozporuplné pocity z tohto štýlu filmu pri Bergmanovom Vargtimmen. Ono neviem prečo musia artoví režiséri pchať nos do tých oblastí filmu, v ktorých nenájdu u divákov pochopenie. Ak má ísť o nejakú vlastnú očistnú spoveď, prosím. Ale nech si to natočí doma na svoju digitálnu kameru a netrýzni ma s takýmito hovadinami. Manželská dvojica, ktorá prechádza krízovým obdobím spôsobeným stratou dieťaťa. Keď už, tak v tom prípade odporúčam film Lad de små børn, ktorý je takisto psychologicky na veľmi hlbokej úrovni, dokonca rovnako od dánskych tvorcov. Jediné, za čo musím sňať klobúk sú neskutočné herecké výkony, psychologické rozpoloženie postáv zvládla táto dvojica hercov ukážkovo. A ešte snáď záverečných dvadsať minút, kedy sa k slovu konečne dostalo aj napätie, horrorové explotation scény nemali chybu, možno boli niekedy až trošku prehnané, ale to je vec pohľadu. Mňa po tej neskutočne nudnej, psychicky mučiacej hodine a pol určite potešili. Pýtam sám seba, či tie provokatívne psycho-sexuálne scény boli tak potrebné. Určite na ne nebudem spomínať v zlom, ale obišiel by som sa aj bez nich. Rovnako ako aj bez rozprávajúcej líšky, nesmrteľnej vrany a rodiacej srnky, otravnej hudby a vôbec bez celého tohto filmu. 40%. (24.11.2009)

Ani krvilačné monštrá vo mne nevyvolali taký mrazivý pocit, ako jedna rozpadávajúca sa chatrč v zovretí vysokých hôr, dvaja ľudia s ťažobou v duši v nej, pričom režisér detailne rozpitval emocionálne dôsledky pocitu viny, strachu a úzkosti ženskej polovičky. Prvá polovica bola vynikajúca, tá druhá ma priviedla do šialenstva, v ktorom samotná hrdinka už dávno tápala. Silný zážitok so sugestívnou ,,hudbou", úžasnými hercami, no satanská tematika a sebatrýzniace sklony ma maximálne minuli. (26.12.2009)

Příjemné překvapení, jež první polovina filmu mě přišla roztahaná a nepříliš zajímavá, ale to jsem nečekal, že je to jen předehra k psycho závěru. Odvážný a atmosférický film s výborným obsazením, mé hodnocení 4 hvězdičky… (05.10.2009)

Zbytečně dlouhý a tudíž i nudný surrealistický film. Andaluskému psu nesahá ani po kotníky, hlavně proto, že ten má jen pár minut:) a chrlí nápady jeden za druhým. Antikrist oproti tomu začíná jako psychologický horor a trvá to více než hodinu, než odhalí svou pravou tvář. To se pak divák nestačí divit, co všechno na plátně neuvidí. Jenže ve výsledku si z filmu vůbec nic neodnese.... vůbec nic. Lars von Trier je velmi talentovaný režisér, ale jeho psaní by mu měl někdo korigovat. (Já vim, to je blbost. Prostě by se sám měl mírnit a necpat své démony divákům). (05.01.2010)

Antichrist - podívaná s falicky zdviženým prostředníčkem...... Mrtvá liška obživla…“Chaos vládne“, řekla a zase umřela. Vše co je třeba znát o ději je, že Antichrist je minimalistický snímek s dvěma herci, liškou, rodící srnou a vránou odehrávající se v lese nedaleko srubu, ale parafráze na Bambino to není. Had číhá i na těch nejneočekávanějších místech, kam by nás nenapadlo se podívat. Můžou to být kořeny stromů a nebo ženská duše tápající světem, která se nejvíce bojí sama sebe a své vnitřní síly. Kde najít bezpečné útočiště před krutým světem a osudovou předurčeností pohrávající si s lidskou psychikou. Proč si nevybrat rovnou místo s příhodným názvem Eden, jenž rozhodně není rájem na zemi ale spíše pekelnou jámou, která rozevírá svou rosou zbrocenou náruč nabízející útočiště všem ztraceným duším. Ale za jakou cenu. Lišky zde nedávají dobrou noc a snaha splynout s přírodou je prakticky nemožná. Jen zde vyplouvají na povrch niterné pocity a tužby, které by v osidlech civilizace nebyly realizovatelné. Všudypřítomná agonie se táhne příběhem jako hlavní leitmotiv a svá pavučinová vlákna snová skrz na skrz. To co se ze začátku zdálo být poeticky nemravnou zábavou postupně zabředává do rozmáčeného mechového porostu, aby se ve výsledku stalo součástí Edenu. Ráje či Pekla, kde v kořenech číhají ukryté tužby a vrána vás buď zachrání a nebo pošle rovnou do pekla. Asi by byla chyba brát vážně snímek v jehož závěrečných titulkách figuruje jméno Andrei Tarkovsky, ale kdo nemá rád vtipné hříčky, že? Pohrávání si s formou, kdy makro záběry spolu se slow motion pomalu přibližují různé detaily, které působí znepokojujícím dojmem korunované podprahově ukrytými záběry tváře hlavní hrdinky do jinak rozmazané koláže představující ubíhající krajinu viděnou z okna jedoucího vlaku. Snové výjevy jsou rozkročeny přesně mezi poeticky působící kýč a noční můru, kdy zpoza kořenového porostu stromu vystrkují své paže chtíčem posedlé bytosti. Ostatně erotická složka je jednou z nejzákladnějších stavebních kamenů snímku. Sexualita proudící už z úvodního prologu se postupně stupňuje, aby v samotném finále eskalovala v nepříjemně naturalistické mučení, které atmosféricky koketuje s Kubrickovým Osvícením. Nasnímání snímku na Digital se zdá být v případě Antichrista tou nejlepší možnou volbou. Otupují se ostřejší hrany jednotlivých záběrů ale zároveň zůstává nepříjemná pachuť na patře spolu s vědomím lidského utrpení, které je cítit na každém rohu. Strach ze ztráty další blízké osoby vybičující podvědomí k jedinému možnému závěru mající za následek obsesi vrcholící křečí a žlučovitě vypuzeným křikem spolu s tělními tekutinami a jiným organickým materiálem. 9/10 (10.07.2009)

Za takovouhle šíleností může stát jedině pořádnej Magor. Ale kdo jím je? Že by snad Muž? Ne, ten ani náhodou. Chudák se pouze snaží pomoci své manželce, která mu na oplátku rozdrtí genitálie a k noze přišroubuje brusku. Že by to tedy byla Žena? Také ne. Pro ní by byl tento přívlastek pochvalný, neboť ona je maximálně pošahaná kráva, které svou demenci maskuje řečmi o Satanovi a trojici bezdomovců. Tak kdo je teda ten Magor?! No přeci pan režisér! Normální člověk by do jednoho filmu nedal ukecanou lišku, nesmrtelnou straku a dítě se sebevražednými sklony. Žádné intelektuální poselství, ale pouhá vizuální masturbace (někdy i doslovně) na téma "Ženy jsou svině". Lars von Tier oficiálně zešílel. Výlet do "Bububu lesa" si sice nezaslouží, ale svěrací kazajka by mu určitě sedla jako ulitá. Vidět to podruhé nechci. Buď bych usnul nudou nebo se poblil znechucením. (18.01.2010)

Larsův Antikrist není typ snímku, který se dá hodit do škatulek líbilo/nelíbilo. Témata ztráty a posedlosti nejsou ničím neobvyklým, ale jde o přístup k nim. Vše zlé, nízké a pomýlené vytahuje a nastavuje zrcadlo lidem, té troše lásky a dobroty co v nich ještě zbyla. Snaha šokovat malinko kazí vytříbenou psychologickou hru mistrně prováděnou jedinými dvěma herci - Willemem Dafoeem, Charlotte Gainsbourgovou - přesto není úplně samoúčelná a má z letargie probudit znuděné diváctvo. Podle reakcí poměrně úspěšně. Takže ne, neřekl bych, že se mi to líbilo, ale mohu vřele doporučit všem milovníkům lidských příběhů, protože za vidění tohle odvážné drama určitě stojí. (10.11.2014)

Trier sám sebe terapeutom. Nezabudnuteľné. 75% (26.01.2011)

Hrať sa na odborníka nebudem. Priznávam, že film bol pre mňa skor audiovizuálnym zážitkom. Čo sa týka obsahu, tam poväčšinou zostali otázniky. Čo však s istotou povedať možem je, že nech je Antichrist filmom akokoľvek extrémnym, neposobí samoúčelne (čo sa o mnohých extrémnych snímkoch povedať nedá). (8,5/10) (30.03.2010)

Takový malý psychologický film o rozpadu manželství. Víc bych v tom nehledala. Vlastně to jediné skutečně skvělé na celém projektu je árie z Rinalda Georga Friedricha Händela Lascia ch'io pianga. Tu jsem si zamilovala už v podání Farinelliho. (21.04.2014)

No, tak tady si za to můžu trochu sama. Tak nějak jsem měla čekat, co od Antikrista dostanu. Je to film, nad kterým se musí dost přemýšlet, aby člověk pochytil všechny ty metafory a skryté významy a podobný hovadinky. Jelikož tohle právě není moje silná parketa, byl pro mě film více méně směskou různě bizarních nebo zajímavejch scén. A aby toho nebylo málo, tak ke konci se začnou vršit nechuťárny nejvyššího kalibru - a to myslím opravdu vážně. Moje hodnocení je teda hlavně za herce, pak za některý hodně podařený scény (strom s rukama např.), za to, co jsem svým průměrným mozkem pochopila z příběhu a pak za všema zmiňovaný GENIÁLNÍ černobílý intro, na to se podívejte a pak film klidně vypněte. Krásná práce kamery, hudby, detailu... škoda slov. (PS.: Ta skladba je Lascia ch'io pianga od Händela). Kdo film pochopil na všech jeho úrovních a pořád se mu nějakým způsobem líbil, asi by dal hvězd víc... (29.11.2011)

Dej aj význam mám zhrnutý v podstate do jednej vety: Kto sa bojí nech nejde do lesa! (15.01.2012)

Když jsem se kámoše, od kterého tento film mám, zeptal, jaké to je, tak mi řekl (doslovná citace): Hej, to je nehorázná píčovina. (Řekl toho víc, ale to radši ani nebudu publikovat :-)) Nicméně už předtím jsem na Antikrista slyšel mnoho rozporuplných názorů. A dnes jsem se konečně odhodlal a film si pustil. Uplynul prolog a já si říkám, že tohle vypadá zajímavě. Pak se to ale začne vyhrocovat, abych na konci nevěděl, kde mi hlava stojí. Zhnusen jsem byl u jedné scény (nůžky) ale jinak, nerad to říkám, jsem se nudil. V průběhu filmu se mé hodnocení měnilo jako na houpačce, aby se na konci zastavilo na 40 %. A to hlavně kvůli dokonalé Charlotte a skvělému Willemovi. Možná jsem ten film správně nepochopil, ale co. Nikdy (teda alespoň doufám :-)) jsem tu neměl pověst intelektuála, tak s tím nehodlám začínat. Pochybuju, že se na tohle budu chtít někdy znovu podívat. (02.03.2010)

Třeba ty žaludy padající na střechu se mu povedly. Nebo medvídek padající do sněhu ... (08.10.2014)

Tak tenhle film mě při sledování opravdu štval - bylo to utrpení. Dokonce podezírám "mistra režiséra", že má osobní zkušenosti s někým, kdo má taky silně pošramocenou mysl....Ale jakkoli ten film bolel, hrábnul mi až do dřeně kostí....Nejradši bych dala nižší hodnocení, ale níž to nejde ....pouze magické srnky, vrány a lišky mi tam moc neseděly a holý zadek W. Dafoea bych si taky klidně odpustila. (25.04.2010)