Antikrist
Antichrist
Antichrist
Antichrist
Antichrist
Antychryst
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Kristian Eidnes AndersenObsahy(3)
Muž (Willem Dafoe) a Žena (Charlotte Gainsbourg) se vášnivě milují. Tragédie, která se dala snadno odvrátit, navždy změní jejich životy. Ona zcela zkolabuje, on se snaží zachránit jejich manželství. Navrhuje společnou terapii v odlehlém srubu uprostřed lesů, které jako by vystoupily z té nejhorší noční můry. V tu se mění i pobyt manželů. Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů 62. MFF v Cannes nenechá žádného diváka chladným. První snímek z Trierovy „trilogie deprese“ vynesl Charlotte Gainsbourg v Cannes cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Experimentální psychologický horor inspiroval vlastní boj Larse von Triera s depresí a úzkostí. (Aerofilms)
(více)Recenze (1 240)
Pozoruhodný, bohatě symbolický film který se detailně věnuje lidské mysli, jejího podvědomí a partnerské existenci. Andrej Tarkovskij, kterému byl tento film Lars von Trierem věnován by měl radost. [9/10] ()
Hmmm, koukám, že ČSFD je plná intelektuálních diváků, hltajících nebombastické snímky plné ošklivé reality, drsného dna lidské duše a skrytých metafor. Za mě jako ignoranta asi takhle: Jít na tenhle film do kina je jako koupit si ošklivý obraz od slavného autora. Tenhle film je plný psychologických keců, symbolických obrázků a souloží (místy je to fakt porno, u čtvrtého "aktu" jsem si říkala: proboha, už zase!). Nemám odpor k divným filmům, ale nemám ráda, když tvůrci schválně natočí film tak, aby vám z něj bylo špatně. Na tenhle film bych poslala fanynky Nového měsíce za trest a odpůrce téhož, aby opravdu poznali, když je jim z filmu fyzicky zle. Ještě stačilo, aby se v tom filmu objevila sado-maso liška a zvolala: Chaos vládne! :-) PS: Samozřejme vidím, jak skvěle to Willem Dafoe a Charlotte Gainsbourg zahráli, a chápu ta "vyšší" témata, s kterými se pracuje, ale když vás film prostě nebaví... ()
Antikrist je jeden z tých filmov, ktorý musíte ohodnotiť buď plným hodnotením alebo odpadom, ktorý musíte buď milovať alebo nenávidieť, buď celý vziať alebo celý odmietnuť - naozaj si neviem predstaviť, že by ho niekto mal "celkom rád", "bral ho v pohode" alebo mu dal "2 alebo 3 hviezdičky". Ale takých filmov má pán Trier veľa. Chvíľami som si hovoril, že to tento film je ako dieťa, ktorého rodičmi sú Tarkovskij, Kubrick a Bergman, lenže to vôbec nevystihuje tento film, naopak to zavádza a s týmto prirovnaním by nesúhlasil nikto zo zúčastnených. Je to mystické biblické kontemplovanie na základnú veľkú tému MUŽA a ŽENY, DOBRA a ZLA, BOHA a DIABLA, PRÍRODY a ČLOVEKA a hlboká surpsychologická (môj vlastný vynález, odvodený od vzoru: realizmus - surealizmus) úvaha s nesmierne sugestívnymi náladami a hororovými atmosférami o tom, že koniec je zároveň začiatkom - tak ako začiatok STVORENIA znamenal KONIEC nebytia. Film využíva na jednej strane priamu symboliku a jednoznačné odkazy, ikonografiu a jazyk (nahí Adam a Eva v Edene, traja žobráci) no na druhej strane pracuje s veľmi premyslenou myšlienkovou štruktúrou, takže vo výslednom efekte nie je film určený nielen pre slabé žalúdky, ale ani pre slabé intelekty - skrátka nič mainstreamové, ale hrubozrná lahôdka. ()
Som totálny psychopat a všetci európski intelektuáli mi budú zobať znova z ruky. Lenže ja som možno iba humorista, ktorý si takto zo všetkých robí srandu a skúša, čo všetko si môže ešte dovoliť a budem sa kochať nad nepriaznivými znechutenými kritikami mojich odporcov, ale bude sa o mne hovoriť. Tak a ja som mu to totálne zožral a dlho po filme rozmýšlal nad všetkými metaforami a skrytými významami, ktorých je tu nepreberné množstvo. Príroda je zlo, pretože spôsobuje utrpenie, ľudia sú príroda, čiže tiež zlo, dieťa spôsobuje matke bolesť, takže je antikrist....atď....Ide takto Dafoe po lese, na chrbte má roztrhnutú košelu v tvare kosoštvorca a vnútri krvácajúcu ranu po bodnutím nožom....Von Trier je proste joker... ()
Spoilery! Pokud se rozhodnete souložit, tak se prosím ujistěte, že váš nesleduje váš potomek. Obzvláště v případě, že jste neskutečně ohyzdní lidé, jako dva hlavní hrdinové v tomto filmu. Jinak by si z toho šoku mohl ve svém pokojíčku uspořádat letecký den. Dokonce s sebou dítě stáhlo do pekla svého plyšového medvídka. Bohužel, prolog byl jedním z opravdu mála kvalitních momentů. Kdyby se celý film táhl v rytmu prologu, tak bez váhání tasím všech pět hvězd. Bohužel, po prologu následuje krajně nezajímavý a neskutečně stereotypní výlet do raněných duší dvou hlavních aktérů. Na scéně se objevují lekce dýchání, prezentace všech možných mrtvých lesních zvířátek a další nezajímavé a nesledovatelné věci. Charlotte Gainsbourg určitě nemá v sexu konkurenci. Jinak si opravdu nedovedu vysvětlit, pročpak ji Lars von Trier obsazuje do podobných rolí, kde divák musí vždy skoro dvě hodiny trpět při pohledu na její odporné tělo bez náznaku ženských tvarů. Wiliem Dafoe je druhá zrůda. Obě zrůdy jsou k divákově škodě dost nadržené a divákovi se tak naskýtá dost nepěkný pohled. Tento film zřejmě docení pouze diváci, kteří se rozhodli zajít na houby s někým, kdo houby nikdy nesbíral, a tudíž neví, které se konzumovat dají a které ne, přičemž je hlad donutí zariskovat. Z pocitu totálního znudění mě vytáhl až okamžik, kdy pán, který se celý děj pokoušel dělat paní psychologa a moc mu to nešlo, dostane od paní kládou do klády. V podstatě od okamžiku, kdy pánovi přestane stát žížalka, začne za něco stát pro změnu film. Spolusledovatelce se v tomto okamžiku snímek líbil přestat, a když jsem tak letmo nahlédl do zdejších komentářů, tak nebyla zdaleka sama. Z mého pohledu se v tom momentu začalo něco dít. Celkem mile mě překvapilo několik dosti explicitních scén, i když se mi při jedné z nich udělalo lehce nevolno. Nicméně to svědčí o kvalitě jejich provedení. Na mysli mám samozřejmě pánovu krvavou erupci jeho sopky, která byla z obou momentů ta příjemnější. Při ženské obřízce nůžkami jsem u filmu vůbec poprvé málem odvrátil zrak. Trier si ty záběry skutečně vychutnával. Ačkoli jsem měl bezprostředně po filmu celkem příjemné pocity, tak se v hodnocení uchýlím pouze ke dvěma hvězdičkám. Úvod a závěr byl pětihvězdičkový, ale ten statický střed byla jedna velká natahovaná nuda. Rád v budoucnu risknu další Trierův film. Když už nic, tak je tento pán alespoň nezpochybnitelně originální. ()
Když vás postihne nepříjemný pocit, že autorství ve filmu definitivně zemřelo, nezapomeňte si vzpomenout na Triera a podívejte se na jeho nejnovější dílo... ()
Když jsem to viděl prvně na PC, říkal jsem si What the fuck! Vždyť je to skoro porno. Za to při druhé projekci jsem značně přehodnotil situaci a zjistil, že to je maximální vrchol. Už od úvodu se mi chtělo dát plnej počet. Úžasná kamera, skvělá atmosféra a výborný herecký výkony tvoří depresivní pomalu plynoucí jízdu o lidský zvrácenosti. Ze tří hvězd zvyšuji na plnej počet. Hodně lidí říká, že to není horor. On to horor je, ale trochu jinej, než na jaký jsme v dnešní době zvyklí. ()
Hned prvních pár minut mě dostalo!!! Naprosto skvělé záběry a příběh! Nechtěla bych sexem s manželem zabít vlastní dítě, musí to být hrozné. Ta ženská je dobře vypsychlá a závislá na sexu, oproti jejímu muži, který vše zvládá bez problémů. Nejlepší psychologický film, co jsem kdy viděla!!! Nikdy bych neřekla, že smutek může takhle na někoho působit. Kdyby bylo po mém, tak jí zavřu na psychiatrii ať si tam schýzuje. Nejhorší bylo, jak fyzicky ubližovala svému manželovi, on jí chudák pomáhal. Tady platí: "pro dobrotu, na žebrotu". Celý film je rozdělen do kapitol, což mě zaujalo. Styl natočení je autentický a reálný, tím pádem mě děj vtáhl přímo dovnitř a jenom se mi tajil dech. Má to i celkem výrazné prvky porna. ()
Hodě úchylný film. Lars von Trier se v podivnostech vyžívá. Ale výkon Willema Dafoe je celkem slušný. Manželka mu na chatě v lesích připraví pěkné peklo. Nevím no, já na tyhle filmy prostě nejsem... "Chaos vládne!" :D ()
Úplne súhlasím a stotožňujem sa s komentárom od charlosina. Lepšie by som to nenapísala a momentálne (čerstvo po vzhliadnutí) sa mi aj ťažko píše. Antichrista som sa bála ako...hm čert kríža? Dnes som svoj strach prekonala. Pretože tiež patrím k ľuďom, ktoré Trierove filmy potrebujú. Akurát sa po ich vzhliadnutí necítim citovo vyprázdnená, skôr viac pochopená. Čo ma vlastne aj trochu desí. ()
Brr, Lars von Trier stáhl své postavy z kůže, udělal jim díru do srdce, do duše a nechal je se pomilovat, ošukat.. k zbláznění. A diváka nechal ležet pod nimi a všechen pot, krev, sperma, myšlenky, poševní výtok -- to všechno na něj nechal kapat.. ()
Opravdu netuším, co si o tomto filmu myslet. Zvlášť, když jsem u něj usnul, což se mi tedy často nestává. Nevím, jestli Antichristovi mám dát z mé strany druhou šanci, neboť když nezaujme první polovina, tak člověku už se do něj znovu nechce. Možná škoda. ? % ()
Konečně jsem se odhodlal. Film jsem měl k dispozici asi už dvakrát, ale nikdy jsem se nedokoukal, kdo viděl, asi pochopí. Antikrist je zážitek, který snad ani pořádně nejde popsat a marně vzpomínám, jestli jsem někdy viděl něco podobného, ale asi ne. Možná drama, nebo spíše horor o jedné tragédii a (ne) vyrovnání se s ní, s tímhle si Lars opravdu pohrál a natočil snímek, který určitě není pro každého. Čistě za sebe dám za čtyři také kvůli hercům, kteří jsou jako tradičně skvělí, zajímavé hudbě a atmosféře, která ve mě zanechala dojem, na který asi dlouho nezapomenu. ()
Trier je magor, ale jeho filmy každopádně mají něco do sebe. Antichrist je opravdu psychologický film se vším všudy, nic pro slabší nátury. Působivě natočený a hlavně zahraný. Znovu už ho ale vidět nemusím. ()
„Žaludy nepláčou“ aneb fakt jsem se zasmála. Metafora o boji Dobra a Zla žánrově oscilující mezi psychologickým dramatem, béčkovým hororem, autoterapií, kýčem a spirituálním uměním, která se sama sobě snaží být novou, intelektuálně zvrácenou ideologií? Možná. Výtečně zahraný, vizuálně nádherný film plný symbolů, citací, nabízející několik rovin interpretace a spousty úvah o smyslu umění? Jistě! Ale pro mne jednoduše bezobsažná obrazová onanie, která si nezaslouží přemrštěnou pozornost. Je mi jedno, co tím chtěl autor říci nebo zda se jen potřeboval pobavit reakcemi ostatních. Kašlu na jeho deprese, měl-li vůbec jaké. Mám plné zuby tvůrců, kteří se z nějakého nepochopitelného důvodu domnívají, že svou nudu a prázdnotu mohou arogantně vylévat na diváky. Sice respektuji všechny, kdo si v tom chtějí něco najít (a je tady hodně nad čím přemýšlet, vždyť psychologických a filosofických nebo pohanských a náboženských koncepcí i všemožných symbolů je zde nepřeberně), ale pro mne je Antikrist jen naprosto sterilní vykrádačka klasiky, čítanka režisérových vzorů a jeden velikánský neslušný kalkul. Jsem už dost velká na to, abych podléhala podobně nabubřelým bublinám, nechci za "ničím" hledat "něco" a už si to umím přiznat. Všechno, co namíchal, už tady dávno bylo a v mnohem lepším balení. Nehoráznou manipulaci diváků, kterou jsem dříve chápala jako zábavu, už neberu. Ale dost mne baví sledovat, jak všichni mladí borci ovlivnění názory Kamila Fily (kterého ovšem mám jinak taky ráda) film rozebírají a mají pocit, že Trierovi rozumí, aniž by mu rozumět mohli a mají pocit, že Antikrist je objevný. Jednoduše NENÍ. Od října, kdy jsem film viděla prvně, uteklo dost času...po dvojím zhlédnutí a s dostatečným odstupem a po opravdu dlouhém uvážení (které silně komplikovaly mé sympatie k jeho rané tvorbě a parádnímu seriálu „Království“), jsem postupně snižovala hodnocení, abych dospěla k jedinému závěru: Lars Trier si může nechat říkat „von“ a hrát si na koho chce, ale Luchina Viscontiho di Modrone (nebo doplň kohokoliv z velkých evropských režisérů) to z něj neudělá. Musel by nahradit doslovnost psychologií postav… a hlavně: vykrádání jiných uměním. ()
Zpočátku blouznění pro psychiatry, posléze i pro exorcisty. Je to vlastně poselství desperatio, fastidium a pernicies. Dohromady třikrát podtržný hnus, ovšem formálně rafinovaně podaný. Ta jedna hvězdička je za tu formu. Jinak bych tipoval, že autor takového díla je psychicky nemocný - divím se těm, kdo mu za tohle tleskají... ()
Trír místo návštěvy léčebny grabnul dva herecký magory a natočil s nima artovej film o !spoiler! krvavý ejakulaci a ufinknutejch pipinách. Je to nechutné a děsivé, ale ne tolik, jak bych čekal po přečtení diskuze. Na filmu nejvíce oceňuji jeho interpretační volnost, ovšem záleží jestli se zde vyplácí nějaké smysluplné řešení vůbec hledat a jestli to Larsík nenatočil jen aby pohoršil veřejnost. 80% ()
Hodně depresivní psycho drama, které od prvního okamžiku "říká", že tady pujde o něco hodně divného, jiného, zvláštního nebo odvážného, chcete-li. A taky, že jo. Psychicky sborcená matka se se ztrátou syna vyrovnává neukojitelným chtíčem po sexu. Ale je možné, že jsou zde i jiné důvody... Do 3/4 uloudané tempo, depresivní kamera, ale o to lepší závěr, takové shrnutí... Je jasné, že názory a hodnocení se zde budou výrazně lišit, protože Antichrist né každému sedne. Ale od toho tu jsme, že jo... :-) 40% ()
Po všech těch kontroverzních, pobuřujích reakcích je to konečně tady a co na to říct, než chmm. Tato záležitost je natočena přesně pro praktický život nepoužitelné pseudointelektuály učící na filosofických fakultách a jejich snaživé žáky, kteří se jim snaží co nejvíce přiblížit. Moc se těším až si přečtu ty "odborné" články, opravdu jsem zvědav co všechno v umělcově výpovědi nenašli, jak si režisér geniálně zahrává s diváky (který tvůrce vám řekne něco jiného, každý chce být za umělce) a podobné bláboly. Já nechám všechny tyto věci stranou, budu hodnotit jako každý jiný film. Digitální kameru nesnáším a považuji ji za nesmírné zlo, které bohužel nechce umřít. K tempu bych použil hlášku z Šimona a Matouše jedoucí na Riviéru "Přidej trochu, šlápni na to", neboť i šnek po obrně je rychlejší, pak přijde podivné finále, u kterého se všichni absolventi filmových oborů udělají alespoň desetkrát. Bylo vzrušující pozorovat divácké reakce a jejich komentáře dění na plátně, nejvíce se mi zamlouval kořeň pronášející krásnou brněnštinou "Vona ho chce snad vykopat". ()
Související novinky
Von Trier natočí katastrofický film
Ale znáte ho – stejně jako Antichrist není tuctový horor, ani od projektu Planet Melancholia neočekávejte nic ve stylu Rolanda Emmericha. Ano, zápletka je sci-fi (k Zemi se přiblíží obrovská cizí… (více)
Conan, Kolo času a Antikrist
A máte tady několik zpráviček z hájemství fantasy a hororu. Nejdříve něco o dlouho plánovaném restartu Conana. Zdá se, že barbarský válečník, který na začátku 80. let proslavil Arnieho, se po mnoha… (více)
Von Trier vyvolává Ďábla
Lars von Trier a horor? Kdo viděl jeho seriál Království, ten ví, že na tom vztahu není nic nového ani neobvyklého. Tentokrát do toho ale dánský svéráz praští v celovečerní formě. Už letos v létě se… (více)
Ztráta racionality v zahradě zla ___ Trier už ve svých předešlých filmech porušoval některé ze zavedených pravidel Dogmatu, například snímky Dogville a Manderlay jsou místo reálného prostředí zasazené do strohých divadelních kulis a Tanec v temnotách do jisté míry naplňuje žánrové předpoklady muzikálového žánru, ale až ve formálně vytříbených scénách Antikrista tak činí ve výrazně větším měřítku. Již zmíněná Händelova árie je sice jedinou hudební skladbou, která se ve filmu vyskytuje (hraje napříč celým prologem i epilogem), ve snových pasážích a v některých z vyhrocených scén se ale vyskytuje i ambientní zvuková stopa spadající do tzv. subžánru „ambient noise“, který využívá rozmanitých šumů a hluků různého původu. Vedle užití černobílého formátu v první a poslední části filmu je dále výrazně potlačeno barevné spektrum ve snových sekvencích z lesa, přičemž obrazu dominuje modrá a bílá barva a vedle prologu s epilogem je ve všech scénách nějakým způsobem interpretujících psychický stav postav (tzn. snové sekvence a montáž vyobrazující fyzickou reakci těla na Její psychický stav) výrazně užito uměleckého nasvícení. V kontrastu k tomu scény zprostředkovávající reálné dění jen zřídkakdy opustí rámec Dogmatu 95 – zvukovou stopu vyplňují pouze zvuky pocházející z diegetického světa, vizuální stránka filmu není nijak dodatečně upravována za cílem zvýšení estetické hodnoty, záběry jsou snímány „z ruky“ a celkově jsou v těchto částech Antikrista potlačeny jakékoliv výtvarné ambice ve prospěch bezprostředního záznamu reality dění ve filmu. Ale i v takovýchto částech filmu jsou některá pravidla porušována, nikoliv však z estetických důvodů, ale za účelem znepokojivého útoku na divákovy smysly a přiblížení psychického rozpoložení postav. Snímaný les je tak plošně deformován za účelem simulace Její nevolnosti v nitru přírody a za podobným účelem se zde vyskytují již výše zmíněné těžko identifikovatelné ruchy. Ve scénách pohřbu dítěte a epilogu, což jsou jediné scény, kde se vyskytují i jiné postavy, je užito vizuálního efektu za jiným účelem – vyjma ústřední manželské dvojice mají všechny ostatní postavy rozmazané obličeje, což z nich činí anonymní dav, který do života obou „hrdinů“ zasahuje pouze svou fyzickou přítomností, žádná další pouta s ostatními postavami Trier divákovi neukazuje a jestli dříve nějaká skutečně byla, tragická ztráta dítěte je rázem zpřetrhala a s nimi i vazbu na civilizaci. ___Jestliže civilizace přirozeně vzývá vytvoření funkční rodiny, zplození potomka a jeho postupnou socializaci, ztráta potomka znamená selhání v tomto úkolu a rozpad něčeho, co je základem civilizace – rodiny. Zatímco On si díky slabšímu poutu k dítěti (malý zájem o rodinu mu Ona explicitně vyčítá) dokáže zachovat racionální uvažování, Ona naplno podléhá žalu, bolesti a následnému zoufalství, což jsou Jeho slovy „přirozené reakce“. Člověk se pod vlivem takto tíživých událostí odpoutává od všelijakých sociálních norem a civilizačních předpokladů, aby mohl vyvřít na povrch jeho zvířecí původ, jeho přirozenost. Cesta do Ráje – samotné kolébky lidstva - je tak následně nevyhnutelná, jestliže se Ona má postavit svému největšímu strachu, čímž se nakonec ukáže být strach ze sebe samotné a ze zla pocházející z čisté přirozenosti. V Ráji následně dochází ke konfrontaci muže, který je nositelem racionálního uvažování, vědy a víry (víry v rozum a v Její uzdravení právě skrze vědu), a ženy, která stále více podléhá „volání přírody“ a její mysl zatemňují pudy. Příroda se nakonec ukáže být nepřátelským místem pro muže, jeho racionální smýšlení je oslabováno pod náporem symbolických výjevů, což platí i pro víru v řád, neboť v přírodě není pro řád místo, věci se v ní dějí neuspořádaně a vládne v ní chaos, což muži v jedné scéně přímo řekne zmrzačená liška.___V křesťanství je Ráj popisován jako místo, do kterého se po smrti těla odeberou dobré duše, ale zároveň to je i místo, kde Adam a Eva (pouze jeden muž a jedna žena – stejně jako On a Ona) dopustí hříchu, tzv. prvotního hříchu. Tímto hříchem bylo podlehnutí pokušení a ochutnání Bohem zakázaného plodu ze stromu poznání dobra a zla. Po ochutnání zakázaného jablka se oddali milostnému aktu, aby je nakonec samotný Bůh z Ráje vyhnal. Jelikož to byl Satan v podobě hada, kdo je uvedl v pokušení, Trier ze svého filmového Ráje učinil teritorium Satana (Ona se o něm přímo zmíní), který nemá konkrétní podobu, ale prostupuje celou přírodou a jelikož to byla Eva, která jako první podlehla jeho vábení, tak i Ona zákonitě musí být tím prvním, kdo začne objevovat svou přirozenost a přírodu (tedy zlo) v sobě. Z hlediska gnosticismu (náboženský proud) je na události v Ráji nahlíženo poněkud jinak. Podle gnostiků je Bůh ve své podstatě zlý a prvním lidem zakazuje pozření plodů ze stromu poznání dobra a zla proto, aby je udržel v nevědomosti a zabránil jim v dopátrání jejich pravé podstaty. Trier člověka ve své podstatě vnímá jako zlého, neboť je součástí přírody a pokud racionálně uvažující člověk vnímá přírodu jako krutou (šelma při lovu zvěře neuvažuje nad morální správností svého konání a jedná pudově – přirozeně), musí takový být i člověk. Ona je v Ráji sváděna k takovémuto druhu chování a jelikož On je člověk s vírou hledající ve všem určitý řád, konfrontace mezi nimi je nevyhnutelná. Jejich střet se nejvíce projevuje při pohlavních stycích, kterých se Ona dožaduje stále více pro ukojení svých potřeb, přičemž pohlavní styk už neslouží jako prostředek k vyjádření lásky, projevují se v něm náznaky masochismu a sadismu a je provozován pouze za účelem dosažení vyvrcholení. ____Příběh filmu se také v nemalé míře zabývá tématem gynocidy, čímž je chápáno vyvražďování žen podezřívaných z čarodějnictví (obdoba genocidy spočívající ve vyvražďování určité skupiny lidí na základě jejich původu či rasy). Samotná gynocida je tématem Její studijní práce, na které v minulosti za přítomnosti tehdy ještě živého syna pracovala právě na chatě v Ráji a zjištění, kterého se při svém bádání dobrala, Ji donutilo zanechat práci nedokončenou. Nahlížení na čarodějnictví se v různých koutech světa lišilo, obecně se ale předpokládalo, že potenciální čarodějnice jsou v úzkém spojení s přírodou a dokážou užít její temné síly ve svůj prospěch. Dále se předpokládalo, že čarodějnice dokáží komunikovat se zvířaty a dokonce je i ovládat. Objevovaly se i extrémnější názory, které tvrdily, že čarodějnice čerpají svou sílu přímo z podsvětí a veškeré schopnosti jim propůjčuje samotný Satan. V Antikristovi Trier to celé zkombinoval – příroda v Ráji je tím, co ovlivňuje Její chování (místo propůjčování zvláštních schopností) a Ráj je Satanovou zahradou. ____Z tohoto přístupu k filmu se může zdát, že Trier stvořil misogynní (tzn. chorobná nenávist k ženám) dílo a jedinou ženskou postavu přirovnává k čarodějnici. Osobně si nemyslím, že právě taková byla režisérova vize a rozhodně bych ženskou postavu neoznačil za zápornou. Jde o to, že Trier stvořil komplexní film plný různých náznaků a symbolů, které nevedou k jednoznačné interpretaci a každý divák si může události na plátně vyložit jinak. Z jiného úhlu pohledu se tak může Antikrist jevit nikoliv jako misogynií, nýbrž jako feministický film, v němž žena trestá muže za to, že jí věnuje větší pozornost až tehdy, kdy se z ní stává předmět hodný vědeckého zkoumání a vyjma milostných hrátek se k ní chová chladně a odtažitě. Zatímco On je zaslepený svou vírou, Ona postupně splývá s přírodou při cestě za přirozeností. Z tohoto hlediska už dává smysl i samotný název filmu – Antikrist. Stejně se jmenuje i jedno z předních děl německého filosofa Friedricha Nietzscheho, které je otevřenou kritikou křesťanství a Nietzsche v ní mimo jiné tvrdí, že člověk je přirozeně zlý a v jeho přirozenosti mu brání především strach z trestu. Křesťanství pak člověka svazuje prostřednictvím svých dogmat, káže pravidla a v případě jejich porušení hrozí trestem. V Trierově Antikristovi On představuje svět svázaný pravidly, Ona od těchto pravidel odpoutávajícího se člověka a Ráj je jejich posledním soudem. Sám Trier při jednom rozhovoru na téma svého nejnovějšího filmu Nietzscheho Antikrista přímo zmínil, takže je určitá inspirace tímto literárním dílem velmi pravděpodobná. ______ Antikrist je vpravdě kontroverzním filmem s nezpochybnitelnou výpovědní hodnotou, který ale diváka nijak nešetří, poskytuje mu nejednoznačné indicie pro rozřešení významu některých scén a mnoho věcí zůstává nedořešených, přičemž se divák následně musí spokojit pouze s vlastní interpretací. Někdy Trier promlouvá k publiku prostřednictvím náznaků a symbolů (srnka s mrtvým plodem napůl vylezlým z jejich rodidel, pršící žaludy, atd.), jindy je až nebývale explicitní, což platí zejména pro sexuální scény s detailními záběry na genitálie a záběry brutálních aktů (např. nyní již dobře známý záběr na ustřižený klitoris).100% () (méně) (více)