Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jozef RevalloHrají:
Radoslav Brzobohatý, Karel Hlušička, Veronika Freimanová, Ondřej Pavelka, Eva Hudečková, Jan Přeučil, Pavel Nový, Jaroslav Tomsa, Svatopluk Skopal, Rostislav Kuba, Jan Pohan, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(1)
Kdysi populární pestrobarevná krychle se do názvu televizní hry nedostala náhodou. V příběhu ji sice zahlédneme jen v roli ozdobného přívěsku ke klíčům, tvůrce však zřejmě zaujala spíš jako symbol hlavolamu, jehož každou jednotlivost je nutno přísně logicky umístit tam, kam patří, stejně jako fakta v detektivce... Začátek příběhu se odehrává na letišti a v mezinárodním rychlíku, kterým cestuje německý občan Otto Lang (J. Tomsa). Průvodčí (O. Pavelka) a jeho přítelkyně (V. Freimanová) řeší problém společného bydlení a zdá se, že průvodčí přišel k velkým penězům. Večer proběhne v blízké hospodě rvačka dvou mladíků. Druhého dne se poblíž trati najde mrtvola jednoho z nich. Vyšetřovatelé (R. Brzobohatý a K. Hlušička) však v lese narazí na další mrtvolu, tentokrát jde o neznámého muže. Snaží se vypátrat jeho totožnost a vztah mezi mrtvými. Začnou vyslýchat lidi, kteří měli tu noc v rychlíku službu. Narazí i na několik hotelových podvodníků. Pak se objeví další stopa – heroin nalezený u jiného německého občana. S každým novým faktem se pátrání zdá obtížnější… (Česká televize)
(více)Recenze (42)
Osmdesátková detektivka s poctivou porcí napětí a synťáckou hudbou Jozefa Revalla, jehož hudbu mám rád u všech filmů režiséra Svobody. Příběh se točí kolem dvou zdánlivě nesouvisejících vražd a vyšetřovatelé v čele se sympatickým a hláškujícím Radkem Brzobohatým narazí na hlavní stopu až díky rubikové kostce, kterou má jedna podezřelá osoba na klíčích od svého auta, ve kterém pachatelé odváželi mrtvolu. Nasvícení jednotlivých záběrů včetně nočních scén má tu pravou krimi atmošku. Takhle to v dnešní době už nikdo nenatočí. ()
Vlastně ani nevím, v co jsem doufal, když jsem si pustil tuhle osmdesátkovou televizní detektivku. Prostě jsem si chtěl připomenout, jak vypadala tehdejší televizní tvorba, a poměřit ji s dnešním stavem. Každopádně jde o nejslabší práci režiséra Svobody, s jakou jsem se dosud setkal. Nuda, šeď, zoufalství. Dnešní televizní břídilové mají na co navazovat. Celkový dojem: 10 % za herce. ()
"Předejte službu, vemte si kartáček na zuby a ..." Tak tady se lhalo a vraždilo a soudruzi vyšetřovatelé museli nejednoho prozápadního živla odhalit. To byla hrůza. Posudte sami závažnost zločinů - vražda, heroin, prostituce a hlavně nepřihlášených deset marek!!! Tak to jsem si oddechl, když to soudruzi rozpletli a má bezpečnost zůstala zachována až do Sametu. Ale až nyní jsem si uvědomil, jak těžká musela být změna režimu pro zodpovědné sousedky udavačky, protože dneska tuto společensky zodpovědnou činnost nikdo řádně neocení. ()
Mně se tahle staromódní kriminálka moc líbila. Slušná zápletka, kvantum známých herců, nestále stejná ale fungující nervní hudba, napětí až do konce. Tohle pátrání po vrahovi Němce vyhozeného z vlaku a také po vrahovi mladíka, který byl na nesprávném místě v nesprávnou dobu, slušně graduje a kromě starých detektivních metod, které mimochodem jsou zde velmi slušně ukázány, nemá čím nudit. Pro mně osobně velmi podařená kriminální televizní inscenace. ()
Tohle je taková klasická osmdesát ková kriminálka typu sešitových Magnetů. Pachatelem je zápaďák, který nám sem navíc vozí heroin. Ten přitom nefiguruje v kriminálce jako žádná zase tak objevná věc, i když je třeba říct, že i samotná přítomnost této drogy je v roce ´84 celkem novota. Další pachatele navíc vytuší i průměrně inteligentní divák, když jsem to zvládl já, protože já většinou vraha neodhalím. Závěrečné drama by snad i mohlo být dramatem, kdyby si to pánové nevyříkali na chodbě v mezipatře a tím neodpověděli divákovi na zbývající otázky. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Reklama