Konvoj do Murmanska

Tento film je predovšetkým propagandistický (v roku 1943 asi nutnosť), trochu náučný (napr. čo treba spraviť s opilcom keď vyzrádza strategické informácie) a kdesi za polovicou začne byť aj napínavý a vojnový. Vďaka prostrediu lode vojenského konvoja a niektorým dejovým udalostiam, nemusí vojna súperiť s milostným životom Bogartovej postavy o pozíciu hlavnej zápletky, ako v podobných filmoch Casablanca či To Have and Have Not. Táto skutočnosť spolu s vojnovou polovicou filmu u mňa vyrovnáva všetky agitačné monológy a poučné scénky. (25.02.2013)

Bogart v roce 1943 podruhé ve válečném filmu, tentokrát poušť vyměnil za moře. Oproti Sahaře je to subjektivně slabší, možná proto že námořní válečné filmy zas tak nemusím. Požár na začátku, ponorková bitva nebo hra nervu s ponorkou jsou slušně natočené, ale nic z čeho by člověk sedl na zadek. A mezitím jako výplň není bohužel nic - jen parta nezajímavých vojáků, na něž doma čekají věrné ženušky a které nás přesvědčují, proč je nutno bojovat. Nic proti tomu, ale dneska už to moc neobstojí. (22.12.2016)

Vyborny vojnovy film a to dopredu upozornujem na podstatny fuckt, ze nejsem funda Bogarta /Casablanca, Key Largo/. Vojnove sceny su vyborne, kopa vybuchov. Okrem Bogarta som videl tuna aj Raymonda Masseyho /Na Vychod od Raje, Jak byl dobyt Zapad/ a Juliu Bishop /Rapsodie v modrem/ a vybornu Ruth Gordon /Harold a Maude, Rosemary ma detatko/. Minutaz nevadi, lebo 126 minut utecie doslova ako voda : 92 % (03.05.2016)

Produkt válečné propagandy oslavující úsilí a oběti Spojenců při snaze dodat materiál do sovětského Ruska je samozřejmě celý natočen ve studiu, přesto nepostrádá napínavé, dobře natočené scény námořních akcí. H.Bogart v roli důstojníka na nákladní lodi působí možná trochu odtažitě, ale film herecky spolehlivě utáhne díky svému nepopiratelnému charismatu. (06.02.2007)

Další z válečných filmů, natočených ještě za války. Nic to však neubírá na jeho kvalitách. Nechápu, proč je film některými trochu hanlivě hodnocen jako „agitka“. Ona to samozřejmě určitá „agitka“ je, ale nesmíme zapomínat, v jaké době film vznikal. Němci obléhali Leningrad, stáli u Moskvy a tlačili se na Kavkaz, na britské straně vrcholil boj o Atlantik, kdy německé ponorky lámaly rekordy v potápění spojeneckých lodí, a v Tichomoří dobývali Japonci jednu spojeneckou baštu za druhou. Děj filmu souvisí s konkrétním konvojem, který pod označením PQ 17 vyplul v červnu 1942 z amerických přístavů, celkem 36 obchodních lodí v doprovodu válečných lodí spojenců. Poté, co lodi vypluli z Islandu, kde se konvoj zformoval, převzalo jeho ochranu britské válečné loďstvo. Poté, co Britové získali informaci, že proti konvoji vyplula i bitevní loď Tirpitz, sesterská loď Bismarcka, který nadělal Britům tolik starostí a potopil jim jejich chloubu, bitevní křižník Hood, Britové konvoj rozpustili a začali soustřeďovat svoje lodi proti Tirpitzovi. Výsledek pak byl masakr konvoje, na kterém si „smsly“ německé ponorky. Podle dochovaných záznamů z 36 obchodních lodí konvoje, doplulo do Murmanska pouze 12. Tragédie konvoje PQ 17 vyvolala roztržku mezi spojenci, protože USA a Velká Británie pozastavily vysílání konvojů do SSSR, zejména Churchil byl zásadně proti, protože Britové sami potřebovali vojenské dodávky z USA poté, co podstatná část jejich výzbroje zůstala ve Francii. Na druhé straně Stalin (a ne neprávem) obviňoval spojence, že zastavením vojenské pomoci spojenci přenášejí celou váhu konfliktu s Němci na ruská bedra. Snímek je vcelku hodnověrným ztvárněním hrdinství obyčejných námořníků, kteří za nijak zvlášť velkou mzdu opakovaně riskovali svoje životy. (15.02.2012)