Bouřlivá léta
The Roaring Twenties
Režie:
Raoul WalshKamera:
Ernest HallerHrají:
James Cagney, Priscilla Lane, Humphrey Bogart, Gladys George, Jeffrey Lynn, Frank McHugh, Paul Kelly, Elisabeth Risdon, Edward Keane, Joe Sawyer (více)Obsahy(1)
Éra prohibice nebyla nikdy bouřlivější než v této kronice podsvětí, která ožívá v dynamické režii Raoula Walshe. Na pozadí téměř zpravodajských záběrů a vyprávění sleduje život nezaměstnaného válečného veterána Eddieho Bartletta (James Cagney), který se stává pašerákem alkoholu a namísto bitev se zabývá lahvemi. Jenomže bitvám se Eddie stejně nevyhne – čekají na něj uvnitř i za hranicemi jeho rostoucího impéria. Na jedné straně musí čelit teritoriálním sporům a krvavému vyřizování účtů, na straně druhé zradě svého společníka (Humphrey Bogart). Dalšího gangstera měl Cagney hrát až o deset let později (Bílý žár), v době, kdy už se gangsterské filmy stávaly vzácností. "Bejvalo to velký zvíře,” říká ve finále Panama Smith (Gladys George), když komentuje Bartlettův odchod... a signalizuje tak zároveň konec hollywoodského zájmu o gangsterský film. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (54)
[2,5*] "He looks like a kid, about 15 years old." "He won't be 16." Jeden z dlhého radu gangsterských filmov, ktorý z toho radu nijako nevyčnieva. Znovu sa utvrdzujem v tom, že režisér Raoul Walsh je z môjho pohľadu len zručný (a fádny) remeselník a už nič viac. Takmer celý film s tým svojím rozprávačským štýlom mnou prešiel tak akosi nevzrušivo, bez zaiskrenia a nezanechal tak vo mne skoro žiadnu stopu. Jedinou výnimkou je pôsobivý záver, ten sa tvorcom naozaj vydaril. Pripúšťam, že som trochu negatívne ovplyvnený mojim vzťahom k hlavnému predstaviteľovi, Jamesovi Cagneymu (Eddie Bartlett). Tento strnulý panák s komickým výrazom mi totiž v jeho mladšej podobe takmer zaručene kazí zážitok z každého jeho filmu (ja viem, som asi zaujatý). A ešte k tomu tu vystupuje aj ďalší môj "obľúbenec" Humphrey "Vždy hustý a drsný" Bogart (George Hally), ktorý mi tu ale vadil podstatne menej (ten má aspoň toho gaunera vo výraze tváre). Túto dvojicu u mňa čiastočne vyvažuje roztomilá Priscilla Lane (Jean Sherman), ktorá navyše aj pekne spieva (má veľmi príjemný, zamatovo hlboký hlas). Okrem spomínaného záveru sú to práve jej spevácke vystúpenia, ktoré mi robili sledovanie tohto filmu znesiteľnejším. Celkom zaujímavé je i to rámcovanie príbehu rôznymi významnými dejinnými zvratmi. "This is Eddie Bartlett." "How were you hooked up with him?" "I'll never figure it out." "What was his business?" "He used to be a big shot." ()
Tak tohle bylo něco. James Cagney jako veterán z Velké války nemůže sehnat po návratu do USA práci, tak využívá možností doby a postupně se stane jedním z nějvětších bossů ve městě, ke kterému si nikdo nic nedovolí. Film se odehrává zhruba v období 1918 - 193? a zabývá se všemi nejdůležitějšími aspekty doby včetně prohibice a hospodářské krize. Cagney je skutečně brilantní, jeho kolega/protivník Bogart mu zde nesahá ani po kotníky jak herecky, tak charismatem. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu, že nedostal takový prostor, ale skutečně Cagney se na roli mafiána neskutečně hodí a trochu i šlape na paty nejlepším filmovým mafiánům Al Pacinovi a DeNirovi. P.S - Bouřlivá dvacátá léta mi v lecčemž skutečně připomínají Pacinův Scarface. ()
Tyhle filmy já ráda. Gangsterky z období prohibice, to je moje a James Cagney se pro tyto role prostě narodil - perfektně mu sedí. Jen škoda, že tady nebyl ještě víc drsnej a že se gangsterem stal vlastně z nouze o práci, kterou nemohl najít po návratu z války...a že to prostě nebylo dítě ulice, kterýmu by tato dráha byla souzena už od narození. Zato Bogart je pěkná svině, která kvůli prachům vyjebe s každým... A i když se tvůrcům povedlo do hodiny a tři čtvrtě shrnout základní historická fakta o konci války, prohibici, hospodářské krizi, konci prohibice...na mě tam i přesto té omáčky kolem bylo nějak moc. A i když je Priscilla kočka, to její kdákání bych zkrátila a hopsání tanečnic vynechala úplně anebo to radši vyměnila za přestřelky, vydírání, zabíjení a podobný pěkný akce, který do gangsterek patří...ale jinak spokojenost. ()
Žoldák se po válce vrací domů a zjišťuje, že se pro něj na trhu práce nenajde žádné uplatnění. A když už je ve Státech ta prohibice, chytí příležitost za pačesy a od domácí výroby kořalky přechází k organizovanému zločinu a postupně buduje své vlastní impérium. Na dobu roku vzniku sakra svižná gangsterka, ve které sledujeme, více než dekádu, vzestupy a pády jednoho podlého grázlíka. Vůbec bych se nebál tvrdit, že díky tomuto noirovému výletu mezi mafiány tady máme Scorseseho nebo De Palmovy klenoty. Velký podíl na tom má i parádní Cagney, jako zákeřný skřet, který mi v hlavní roli později dost připomněl právě i Pesciho. ■ AnanAss‘s Score: 8/10 ■ ()
Tady někde jsou kořeny moderní gangsterky Scorseseho, Coppoly nebo De Palmy. Výborný Cagney hraje navrátilce z první světové, pro nějž (jako pro mnoho dalších) není práce, pročež se vcelku rychle stává zločincem. Film nabízí ucelený popis souvislostí, které vedly ke zformování gigantických zločineckých organizací. Pro fanouška gangsterek nutnost. ()
Kronika podsvětí dobře obsazená, ale nijak hluboká, rámována střílením. ()
Filmový kúsok režiséra Raoula Walsha z roku 1939 sa príbehovo vracia do búrlivých dvadsiatych rokov 20. storočia, do časov, keď v Spojených štátoch amerických vládla prohibícia a organizovaný zločin. Snímka sa primárne zameriava na navrátilca zo zákopov prvej svetovej vojny Eddieho Bartletta (James Cagney), pre ktorého zrazu nie je vo svete miesto. Zhodou náhod sa tak ocitne vo svete organizovaného zločinu, pričom divák má možnosť sledovať jeho postupný "kariérny" rast na vrchol zločineckého impéria, ako aj jeho neodvrátiteľný pád. V mnohom tradičná "gangsterka" dokáže zaujať vo viacerých smeroch. V prvom rade ponúka dobre napísaný a atraktívny príbeh, ktorý sa síce ponáša na nespočetné množstvo žánrovo podobných filmov, ale zároveň je schopný vytvoriť si vlastnú identitu. Výborné a výborne implementované sú v ňom aj vsuvky rozprávača, pri ktorých je nutné pochváliť aj prácu so strihom. V tvorbe vlastnej identity mu do značnej miery pomáha dobová autentickosť celej snímky spolu s prepojením a dejovým zapojením atraktívnej výpravy, využívajúc interiéry a exteriéry ako štúdiového, tak aj tradičného (autentického) typu. V prípade celkovej atmosféry sa tvorcovia ani príliš nemuseli snažiť, keďže dvadsiate a tridsiate roky sú si podobné, takže v tomto smere sa im darí dosiahnuť skutočne vysokých kvalít. Pozitívne možno zhodnotiť aj typovo zaujímavé herecké obsadenie, vynikajúce vo svojich konkrétnych úlohách. The Roaring Twenties stavia na celkovej príbehovej jednoduchosti. Nie vždy je táto stávka úspešnou voľbou, ale v tomto prípade to Walshovi vychádza, pričom film zo seba dokáže "vydolovať" maximum, s ktorým musí byť divák spokojný. ()
Nádhera. Naivní dobráctví hlavní postavy v kontrastu s bolestně realistickou výpovědí o jedný šílený době. Na jednu stranu milá pohádka, na stranu druhou smutnej pohled na tragický osudy lidí ve dvacátých létech. Vrcholem filmu je krásnej konec s dojemnou hudbou a jemnou symbolikou, kdy Eddiemu chybí jen pár schodů. PS: James Cagney je frajer. Jsou mraky výbornejch herců, ale jen pár jich má navíc takovou tu jiskru, kdy jim divák visí na rtech a nemůže od nich odtrhnout oči. ()
Po Bílém žáru druhý výborný film, který jsem s Cagneyem v krátké době viděl. Skvělá gangsterka s výborným tempem, kamerou, scénářem a dialogy. Prazvláštní: jak moderně může působit film natočený v době, kdy 95 (nebo jen 60 ?) procent uživatelů CSFD ještě nebylo na světě. A poučná je sevřenost filmu. Jde o jakousi fresku zahrnující celé jedno dlouhé období v dějinách Ameriky včetně dobových reálií a vcelku pečlivě prokreslených charakterů. (Někteří) dnešní tvůrci by natočili patnáctidílný seriál plný plků a odboček. Bouřlivá 20. léta byl nejstarší film, který jsem kdy viděl celý. Americké gangsterky 30. let je asi pojem - vzdělaní kolegové tady o tom píší. Člověk se má pořád co učit... ()
Film zachytávajúci v tej dobe nie tak veľmi staré udalosti, ktoré boli na dennom poriadkom a aj v dnešnej dobe je radosť pozerať sa takýto kus dobre odvedeného filmárskeho remesla. ()
Souhlasím s uživatelem Rob Roy. Tento film má Scorseseho tempo a je udělaný v tzv. dokumentárním stylu a což je velmi velmi dobře si myslím. Do 104 min se narvalo vše, co trápilo USA ve 20.letech - krize po 1.světové válce, prohibice, gangsteři,.... Cagneymu snad uvěřím vše, protože jeho Eddie Bartlett je opět na jedničku zahraný. Ale tady oproti Veřejnýmu nepříteli a Hříšným andělům není zas tak zlý a odpudivý. Neměl na vybranou a společnost ho dohnala k tomu, co dělal. Myslím si, že to je dobrá tečka za gangsterskými filmy z 30.let ()
Chtěl jsem dát 4*, ale pak jsem si uvědomil, že je to film skoro 80 let starej - a pořád baví. Způsob a doba natočení tomu navíc dodávají autenticitu, možná větší, než mají novější holywoodské trháky, byť příběh sám už má tu nejlepší dobu za sebou.... A když o tom tak přemýšlím, je snad jediný mafiánský film, který se věnuje i době "poté", tedy po ukončení prohibice. Člověk má v hlavě všechyn ty velký šéfy, který prostě přepluly do jiného byznysu a doteď m vlastně nepřišlo na mysl, že asi spousta menších a středních mafiánů skončili po prohibici jako hlavní hrdina - jako alkoholici bez peněz v těch největších pajzlech... ()
Do hodin dějepisu ideální. ()
Bouřlivá dvacátá léta v USA? To určitě byla, protože spousta vojáků se vracela z Evropy domů a často ani nevěděla, čím se bude po létech strávených v zákopech živit. Ovšem díky úžasnému nápadu jménem prohibice se jim způsob vydělávání hromady peněz přímo nabízel. Tři vojáci se setkávají na konci války v zákopu - jmenují se Eddie Bartlett, George Hally a Lloyd Hart. Chvíli poté válka skončí a každý se vydává svou cestou (zatím) - Eddie se stává taxikářem, Lloyd právníkem a George se věnuje pašování alkoholu. Eddie jednou nevědomky doručuje zásilku chlastu pro ženskou jménem Panama Smith, a je při tom chycen policisty a zatčen. Panama je zproštěna viny a společně s Eddiem se pouštějí naplno do pašování. Vše domlouvají a řeší v jejím klubu. Pro rozvoz likérů používá Eddie svou flotilu taxíků a Lloyda najímá jako svého právníka. Také se setká s mladou a krásnou Jean Shermanovou, se kterou si psal za války. Sežene jí práci zpěvačky v Panamině klubu, ta poté zpívá na pódiu sladké zamilované písničky pro něj. Eddie se chce s Jean vzít a dá jí snubák, který si má nechat, dokud Eddie nenašetří dost peněz. Eddie společně se svými parťáky v noci unese loď naloženou chlastem, který patří konkurentovi Nicku Brownovi. Loď měl na starosti starý známý George. Ti dva se stanou partnery a tak je naše "zákopová trojka" opět pohromadě. Eddie nahlásí na úřady jednu z Brownových zásilek, která je následně zabavena. Eddie a George v noci přepadnou sklad, kde je chlast uložen, a při té příležitosti zastřelí jednoho z hlídačů - seržanta, který ještě za války Eddieho buzeroval. Lloyd s vraždou nesouhlasí a přeruší spolupráci, a George mu vyhrožuje smrtí, pokud Lloyd něco prozradí. Byznysu se daří a tak se Eddie rozhodne poslat přítele Dannyho, aby vyjednal s Brownem příměří. To se však nepovede a Dannyho mrtvola je vyhozena před klubem. Eddie je nasraný a jde po Brownovi, ale George Browna upozorní a ušije na Eddieho past. Setkávají se v Panamině klubu, kde dojde uprostřed vystoupení k obrovské přestřelce, při které se povede Eddiemu zabít Browna. Partnerství mezi Eddiem a Georgem končí. Aby toho nebylo málo, tak Eddie zjistí, že Jean ve skutečnosti miluje pouze Lloyda. Eddie investuje na akciovém trhu, bohužel pro něj však 20. léta pomalu končí, a to krachem na burze v roce 1929. Eddie musí prodat svou taxislužbu Georgovi hluboko pod cenou, a může si nechat aspoň jeden taxík pro sebe. Z Eddieho se tedy opět stává taxikář, ošuntělý, chudý a zpustlý. Jednoho dne si jeho taxík objedná Jean a Eddie se ní, Lloydem a jejich synem sejde u nich doma a podle všeho se jim daří. Eddie je z toho zničený a jeho alkoholismus mu také nepomáhá. Lloyd pracuje na případu proti Georgeovi. Jean zjistí, že George chce nechat Lloyda zabít, a tak žádá Eddieho o pomoc. Eddie v sobě najde kus slitování a za Georgem se skutečně vydává, ten se mu však vysmívá za jeho ošuntělost, chudobu a zpustlost. Pak se rozhodne nechat Eddieho přímo u něj v pracovně zabít, ale Eddiemu se povedlo dovnitř propašovat revolver a zastřelit George a několik jeho mužů. Snaží se utéct, ale je zastřelen a zhroutí se na schodech u kostela. Vydává se za ním Panama a také policajt. Ten se ptá, kdo to byl, a Panama řekne slavnou větu "Kdysi býval někým velkým". Film byl v pohodě, nechybělo v něm jakési dobové zpravodajství z let 1918,1920,1924 a 1929, zahrnující všechny důležité události, které se v Americe tehdy děly. A také je zajímavé sledovat osud člověka, který se dostal na vrchol, po kterém musel následovat pád, alkoholismus a "hrdinská" smrt. () (méně) (více)