Čekání na zázrak

Z dnešního pohledu hvězdně nabité drama, které mi hodně připomínalo knihu Čáry od Rjú Murakamiho. Jde totiž taky o příběhy lidí na okraji společnosti, jejichž osudy se vzájemně ovlivňují. A nutno říct, že stejně jako v Murakamiho knize, i zde z toho sálá deprese na sto honů hlavně díky výborně budované atmosféře nočního města za pomocí kamery, barevné palety i hudebního doprovodu. Původně jsem film začal sledovat tak trochu namátkově, neb jsem po delší době chtěl vidět něco s nedávno zesnulým Liottou, nicméně ve výsledku na mě film udělal větší dojem, než jsem předpokládal. Jessica Biel je mimochodem excelentní. (28.05.2022)

Několik na sobě nezávislých smutných příběhů. Každý skončí jinak a tak to je i v životě. Něco skončí dobře, něco špatně. Díky příjemným hercům se na všechny příběhy dobře dívá. Jinak ale nic převratného. (15.10.2009)

Úplný nezmysel. 2* za Jessicu Biel. (01.10.2009)

Hodně mi to připomíná Crash.. Tomu fandím.. A dokázal bych si představit oscara pro Jessicu Biel.. (17.01.2010)

Temné, depresivní, beznadějné, frustrující, trpící, smutné, nadějné. Tento snímek dost hrál na city - nalezení dcery, syn v kómatu, mladík bez peněz, muž bez lásky. Všechny postavy se v průběhu děje nějakým způsobem protnou, mají na sebe vliv. Na konci je samozřejmě nějaké znamení vyšší moci a obrat děje. Takže vše se obrátí k lepšímu. Rozhodně to ale není lehký snímek, toho pozitiva moc neobsahuje. Herecké výkony příjemné, hudba výborná, Patrick Swayze skoro nerozpoznání. .."Všechno bude v pořádku.." (16.11.2010)

Multipříběhová pozitivně laděná skládačka, která potěší, když má člověk splín a potřebuje povzbudit. Forest Whitaker podává standardně výborný výkon, procítěný, chvílemi i emocionálně velmi vypjatý. Podobně tak i ostatní herci. Štěkne si tu například i Kris Kristofferson a Patrick Swayze je v roli oplzlého šéfa nočního klubu k nepoznání. Přestože tento snímek nepřináší do filmového umění nic nového a žánrově se drží svého, je se rozhodně na co dívat a s koncem se nám dostane i očekávané katarze. 78% hvězdiček (28.06.2009)

Takové komornější, nízkorozpočtové, s velkými hvězdami. Nakonec přece jen happy ending, přestože nese s sebou velké neštěstí. Mně se to opravdu líbilo. Akorát tempo je trochu pomalé na můj vkus. I když už tady něco podobného bylo, pár originálních věcí se najde. Obdivuju Jessicu za její kreace u tyče. To stálo asi hodně potu a dřiny. Jak jsem už řekl, nezávislost snímku na Vás dýchá z každého záběru, i když tam hrajou takoví herci, jako je Ray nebo Forest. Už nevím, co bych dodal. (01.12.2009)

Dnes už mohu říci, že se jedná o modelový film typu "několik postav setkajících se v určitém bodě". Jedná se o několik outsiderů, lidí, kteří neměli štěstí nebo spíš měli hodně smůly, a jejich (ne)malé životní příběhy. Film je celkem příjemný. Musím ale uznat, že bych na něj nenarazil, nehledal-li bych poslední Patrickovy filmy natočené krátce před smrtí. Myslím si, že to ale ztráta času nebyla. Bylo mi umožněno užít si sympatické herecké výkony, z nichž mě nejvíce zaujala postava R. Liotty. Ostatní herci hráli také velice dobře. E. Redmayne mi není příliš sympatický, nicméně do tohoto filmu se hodil velice dobře. Příběh F. Whitakera byl trochu mimo ostatních postav, takže se domnívám, že tam byl zapasován jako kdyby navíc, aby prostě film nebyl jaksi neúplný. Závěrem tedy: myslím si, že to není špatný film a když si člověk chce vychutnávat herecké výkony, tento film může být pozvánkou. (02.03.2011)

Krásný film se zajímavým příběhem, který mě naprosto dostal. Ze všech těch "mozaikových" dramat z posledních let (a že jich bylo požehnaně) se mi právě Powder Blue líbíl nejvíce. (11.01.2012)

Čtyři osudy čtyř neobyčejných postav se postupně skládaly a nepravidelně (ne nutně) protínaly, společné měly zoufalé hledání lásky, štěstí, naděje, roz(h)řešení, zázraku, shrnuto ve dvou slovech: spřízněné duše. Zahaloval je atmosférický opar autorské vize a dokázaly snadno zaujmout, byť na konci nijak výrazný emocionální otisk nezanechaly. 7/10 (30.01.2018)

Perfektní, hltal jsem každou minutu. Nějak mě poslední dobou tyhle dojáky dostavají. Obzvlášť když všichni herci podávají tak skvělé výkony. Dokonce i u Lisy Kudrow jsem zapomněl na nějakou Phoebe Buffay z Přátel. A to je pro tuhle herečku hodně velkej štempl. Tohle drama si právem zaslouží 80%. (03.11.2009)

Osudy 4 hlavných predstaviteľov sa pomaly, ale celkom sľubne rozvíjajú. Ale ku koncu som nejako vychladol. Čo je dosť škoda, pretože boliscény, ktoré sa mi naozaj páčili. Len Liottov koniec mi fakt nesadol. Jessica bola podmanivá a zahrala to krásne. Eddie dokonale hamblivý. A scéna zoznámenia Quertyho a Rose by si zaslúžila 5*. Celkovo herci nič nepokazili, soundtrack NICE. ...S odstupom času som si uvedomil, že je tam viac scén, ktoré stoja za to. Mením na 4* (28.11.2010)

Nemocnice, bufet, kostel, topless klub, vězení, autobus. Žádná exkluzivní místa, žádné pseudostarosti lidí, žijících v přebytku. Tohle není obyčejné blue, tady jde o powder blue: velké ztráty a zoufalá hledání. Výborní herci, dojímavý soundtrack, plno smutku, trocha naděje, to vše s minimem sentimentu. 85%. (01.05.2011)

V tomhle filmu se strašně tlačí na pilu. Ale strašně... Hysterické prisma se posléze stává nevkusným (nebeské scény). Je to náramná škoda, protože kdyby se Timothy Linh Bui dokázal trochu krotit, vznikl by skutečně dobrý film. Takhle jde o poněkud mělkou religiosní agitku. (2,45*). (02.08.2015)

Víc než Crash nebo Magnolii mi film připomněl Air I breathe (v obou filmech dokonce hraje Whitaker). Nicméně Modrý prach je ještě děravější než Air a některé dějové linky více než slepé. Přesto film neurazí a obnažená Jesica je rozhodně hodna pozornosti. (02.06.2009)

3,5. Zajímavě se rozvíjející drama přeplněné hvězdami se po čase ubere do klasického klišé, kterým dnešní dramata podobného typu přetékají. Vidět Foresta samozřejmě potěší, ale ne pořád v té samé roli ovdovělého nešťastníka, který neví co se svým osudem. Jessica to herectví v sobě přeci jenom má a postupně se expí ke svým výšinám. Bohužel, chybí tomu taková ta jiskra, ten moment, kdy vás má takovýto film zasáhnout... (04.06.2009)

Velmi křehký a atmosférický mozaikový snímek. Kamera je velmi obrazová, hudba lehká jako sněhová vločka a příběhy melancholické jako podzimní ráno. Timothy je hodně všestraný režisér, nemá problém pracovat s herci (Jesica opravdu příjemně překvapila), ztvárňuje emoce tak, že v divákovi rezonují a nemá absolutně problém s řemeslnou, či snad obrazovou stránkou (filtry dle nálady, zpomalovačky, ostření, opravdu šikula). Větší problém je s Timothym jako scénáristou, ač si vymyslel zajímavé postavy s příběhem, dějové linky spolu souvisí hlavně náladou a emocemi, jinak se sebe jen lehce dotýkají a nemají nějakou silnou piontu či sdělení, prostě tak nějak nevíte, proč jsou vám vyprávěny a čím mají být výjimečné oproti jiným podobným. Opravdu si přál vidět od Timothyho něco žánrovějšího a z cizího pera! Čtyři obyčejní lidé s neobyčejnými osudy prožívají tak trochu jiné, osudové vánoce... 70% (14.11.2009)

Neskutečně silný film... Zaryl se mi hluboko do srdce, často si na něj vzpomenu a přemýšlím nad ním.. Nikdy na tenhle film nezapomenu tolik emocí, slz, smutku.... Příběh byl nádherný a nekonečně smutný. (14.10.2016)

Powder Blue předkládá mozaiku několika postav a jejich tíživých osudů. Svým zpracováním i tématem samozřejmě evokuje podobné snímky jako Crash, Magnólie nebo 21 gramů...Nicméně je to skvěle natočeno, ještě lépe zahráno a vše má specifickou atmosféru, která výtečně vykresluje striptízové bary, ulice plné šlapek i všudypřítomnou noc... Některé zvraty i odhalení jsou očekávané, ale přesto podané přesvědčivě, pozvolna a nenásilně...Postavy lze pochopit, lze se do nich vcítit a přát jim konečně už to zkurvené štěstí...A to není málo! (16.06.2009)

04. 04.2014 (107.); vzpomínka na pana Swayzeho (04.04.2014)