Kopačky

„It's like the Sopranos. It's over. Find a new show.“ V řadě ohledů velmi výstižná „post-romantická“ komedie, která se rozchod snaží nahlížet z více stran, než je v americké žánrové tvorbě obvyklé. Je zřejmé, proč Sarah Petera, zabydleného ve své roli věčného loosera a netečného vůči její nespokojenosti, opustila, ale vina je zároveň na její straně, protože ho začala podvádět. Dobře odpozorované detaily jako Peterova schopnost s předstihem odtušit, co mu partnerka hodlá sdělit, občasné záchvaty úzkosti při vzpomínce na příjemné společné chvíle, citová vazba k navenek bezvýznamným předmětům jako je dóza na obilné kroužky, šťastně zamilované páry, které najednou vidíte všude kolem sebe nebo přesvědčení, že nic bolestivějšího vás již nemůže potkat a jste nezranitelní, bohužel sousedí s poněkud jednodušší komikou sexuálně akrobatického charakteru a do prázdna vyznívajícími improvizovanými dialogy. Herci byli nicméně skvěle vybráni a i v případě, že nemluví k tématu, je radost je sledovat. Segelovi, rovněž autorovi scénáře, s jeho posmutnělým výrazem přerostlého dítěte málokterá role takhle sedla. Russel Brand zřejmě ani nemusel moc hrát, ale přestože je to nevyzpytatelný pošuk, dokáže si získat vaše sympatie, a Kristen Bell má daleko k chodícím ženským stereotypu, jaké známe z jiných komedií z Apatowovy produkce. Hraje prostě samostatnou holku, která se rozhodla něco dělat s nefungujícím vztahem. Peter se sice cítí jako oběť, a vedlejší postavy jej v tomto pocitu s nepravděpodobnou samozřejmostí utvrzují tím, jak ochotně mu podávají pomocnou ruku, ale film nakonec až tak bolestínský a chcípácky nevyznívá. Naopak nabízí jeden z osvědčených důvodů, jak se od své/svého ex osvobodit a začít pracovat na sobě, namísto na již neobnovitelném vztahu – být kreativní, něco dělat. Jestliže o některých filmech bezezbytku platí, že jejich pravdivost doceníte až poté, co si projdete něčím podobným jako hlavní hrdina, Kopačky jsou jedním z nich. 75% Zajímavé komentáře: POMO, Gemini, castor, Sobis87, ScarPoul (15.07.2008)

Doposud nejnudnější Apatowština, přesto v mnoha směrech výrazně vybočující (počátek serióznějšího trendu, dovršeného Apatowovými Funny People) a především, povětšinou značně civilní. Nejlepší na Kopačkách totiž je, že jakkoliv se zdají situace a náhody na první pohled nadsazené, jedná se ve skutečnosti o bolestivě reálné momenty. Kdo zažil, ví... Mila Kunis je sladká, Brand je šílenec, trio mých nejoblíbenějších herců u Judda Apatowa se u mě definitivně zformovalo na Jasona Segela, Setha Rogena a Paula Rudda... (22.09.2010)

Už je těch prudce inteligentních a duchaplně uvědomělých komedií v poslední době nějak trochu moc. Možná by neškodilo ubrat trochu té špinavé reality a trošičku pohladit diváka po duši, protože ne každému vyhovují střihy na nahého Jasona Segela, který vypadá jako kdyby jedl posledních pár let svého života tlačenku, zapíjenou mocnými hlty pivního moku. Mila Kunis zachraňuje hodně. Její opravdová holka nemá chybu. Zbytek nestojí za řeč. Trend "reality" bez osobitějších trademarků. Nuda. (08.10.2008)

Kopačky sú filmom, v ktorom prvý bozk nemusí byť podfarbený dlhším a hlučnejším než 2-sekundovým tichým romantickým tónom, aby išlo o najromantickejší okamih filmu. Kopačky majú v sebe toľko úprimnosti a hmateteľnej reality, majú natoľko multirozmerné a uveriteľné postavy a ponúkajú tak všestranné, férové, neklišoídne komické i dramatické pohľady na situačné strety postáv, že sa autorsko-rozprávačskou výpovednou hodnotou vyrovnávajú kdeakej vysoko hodnotenej psychologickej dráme. Film som si dal v plexe hneď po plytkom, povrchnom a v gíčovitej lacnosti otrocky nalinkovanom Sexe v meste - a nie že mi chvíľkovo zlepšil náladu, on mi osvetlil celý víkend. Judd Apatow nie je ani o chlp menej inteligentný člověk než Steven Spielberg a vďaka nemu si po dvadsiatich rokoch pozerania filmov zamilovávam žaner, ktorý som vždy považoval iba za pominuteľné oddychové povyrazenie. A čo tá chýbajúca jedna hviezdička? Do holky sa tiež nezamilujete preto, že by bola dokonalá… (22.06.2008)

Stále zostávam v údive z toho, že Apatowova produkčná spoločnosť točí jednu (romantickú) komédiu za druhou a je v nich dokonca aj celkom slušná nádielka klišé a klasických happy-endov, no všetky v závere vyznejú neskutočne vkusne, pozitívne a originálne. 'Forgetting Sarah Marshall' disponuje týmito faktormi v menšej miere, ide o neskutočne pozitívne ladený filmík, ktorý naozaj dokáže rozosmiať, občas šokovať, miestami začne aj nudiť, ale naozaj len začne a hneď aj skončí. Navyše je v príbehu nespočetne veľa vedľajších bláznivých postáv s tak ohromným potenciálom, že by si zaslúžili osobitný film, a ktoré dokážu odpútať pozornosť od tých ústredných natoľko, že som si uvedomil romantické ladenie filmu až v samom jeho závere. 80%. (01.02.2009)