Režie:
Zdeněk Podskalský st.Scénář:
Vratislav BlažekKamera:
František ValertHrají:
Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jan Libíček, Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Jiřina Šejbalová, Oldřich Nový, Ilja Prachař, Vladimír Menšík (více)Obsahy(1)
Českou filmovou komedii Světáci natočil režisér Zdeněk Podskalský podle původního námětu a scénáře Vratislava Blažka. Je to bujný a současně i trochu nostalgický příběh tří venkovských fasádníků, jejichž snem bylo prožít alespoň jednu noc ve víru velkoměsta. Na splnění tohoto snu věnovali nejen velké finanční prostředky, ale ve snaze, aby na nich nikdo nepoznal jejich zcela nesvětácké povolání a prostý venkovský původ, vyvinuli nesmírné úsilí k získání aspoň povrchního nátěru vybraného chování a vzdělanosti. Tento pygmalionovský motiv autoři filmu rozvedli ve zcela nezvyklé šíři a nechali vyústit v mumraj vtipných nápadů, slovní i situační komiky. Trojice světáků (J. Sovák, V. Brodský, J. Libíček), které společenské výchově vyučuje kustod Dvorský (O. Nový), doplněná trojicí lehkých slečen (J. Jirásková, J. Bohdalová, I. Janžurová), z nichž se stará kuplířka (J. Šejbalová) snaží udělat opravdové dámy, dovolila naplno rozvinout bohatou škálu komediálního umění, které ani po letech neztratilo nic ze své účinnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (632)
Světáci jsou pro mě vyjímeční hlavně tím, že se zde sešly tři nejlepší české herečky druhé poloviny 20. století. Tyto dámy mnohokrát obohatily český film a je skvělé vidět je zde sedět u jednoho stolu. Jinak se jedná o nadprůměrnou komedii, jejíž až komornější až divadelní námět, místy vázne, aby byl korunován skvělým závěrem. ()
Kterak trio zedníků zatoužilo po lepší (hlavně tedy dámské) společnosti a tak se burani začali sebezdokonalovat - drahé obleky, jedno perfektně zvládnuté "lepší" téma k hovoru, vybrané chování k tomu. Protipólem jim jsou obdobně psychicky vybavené dámy, hledající přivýdělek v peněženkách nametených sexuchtivých ženáčů. Skvostné herecké obsazení, dobré hlášky, fungující humor... jen ta složka muzikálová mě docela iritovala. 75% ()
Obdivuji Blažkův talent přihřívat si socialistickou polívčičku a ve stejnou chvíli (ve druhém plánu) na režim cenit zuby. Některé vtipy jsou sice čitelné dlouho dopředu a většinu filmu očekávaná konfrontace celé šestice záhy omrzí, neboť s jedním míčkem se moc žonglovat nedá, ale kde jinde dnes uvidíte takovou konstelaci českých komediálních hvězd! 75% Zajímavé komentáře: Enšpígl, CheGuevara, Eddard, sportovec, Šandík ()
Kdyby někoho zajímalo, jak si představuji poctivou, nefalšovanou a zábavnou komedii, která odráží českou náturu, pak prosím pěkně takhle. Nepotřebuji, aby někdo v jednom kuse šišlal nebo aby každá druhá věta končila volem k tomu, abych se upřímně zasmál. A nepotřebuji za každých okolností plout proti proudu, jen abych si snad něco dokázal. Nedávno jsem Světáky viděl i v neméně povedeném divadelním provedení, což mi podalo ten nejlepší důkaz o tom, kterak chytře a úderně je celý příběh napsán. Noblesní film s noblesními herci. ()
Již úvodní sekvence složená ze záběrů na neonové nápisy s nesvítícími písmeny symbolicky předznamenává vyznění celého snímku: podstatné není pozlátko na povrchu, ale to, jaký je člověk uvnitř. Stačí, aby v neonovém nápisu coby zprofanovaném symbolu "nočního života" vypadlo jedno písmeno, a celý efekt je v tahu - ze symbolu se stává obyčejná nefunkční reklamní trubice. Snímek tak usvědčuje snobskou společnost z její povrchnosti, falše a hraní na dojem, kdy šaty dělaj člověka a podstatné není to, jaký je člověk "uvnitř", ale zda si osvojil nějaká pravidla hry a zda disponuje dostatečným příjmem. U Světáků jsem si musel bezděčně vzpomenout na známý citát J. B. Watsona: "Give me a dozen healthy infants, well-formed, and my own specified world to bring them up in and I'll guarantee to take any one at random and train him to become any type of specialist I might select – doctor, lawyer, artist, merchant-chief and, yes, even beggar-man and thief, regardless of his talents, penchants, tendencies, abilities, vocations, and race of his ancestors." Jakoby se Světáci k tomuto behavioristickému optimismu hlásili, a to v době, kdy komunismus všechny navlékl do montérek a zničil prvorepublikovou tradici intelektuálních kaváren, vysoké gastronomie i pravidel etikety (což je ve filmu relativně otevřeně kritizováno postavou knihovníka). Přes všechny kvality, kterému tomu filmu nejde upřít, musím bohužel napsat, že Světáci jsou komedií, která mě nedokázala rozesmát, která zestárla (obzvláště otravná hudební čísla), a ve které mě nejvíce zaujaly dobové záběry na noční Prahu na konci 60. let, kdy ještě jezdily po Václaváku tramvaje. Obávám se, že Podskalského filmům už asi nikdy na chuť nepřijdu. UPDATE 2.4.2022 - Když jsem viděl Světáky podruhé, trefily se mi do chuti mnohem víc. Přišlo mi to opravdu vtipné a dobře jsem se u toho pobavil. Ta hudební čísla mi sice stále přišla otravná, ale to skvostné obsazení a dialogy prostě přebijí vše. ()
Galerie (16)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Šebík
Zajímavosti (35)
- Legendární slovní výměna "Sedni si." "Já sedím." "Ona sedí." "Ty sedíš?" "Já sedím." "No, my sedíme." ve scénáři nebyla. Vznikla při usazování vysoké Ivy Janžurové na židličku, zatímco Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková zapadly do měkkého sofa. (Willy Kufalt)
- Výrok: „Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátký,“ který je ve filmu přisuzován Salvadoru Dalímu, je ve skutečnosti z Havlovi „Zahradní slavnosti“. Zajímavostí je i fakt, že tuto větu pronese zrovna Jan Libíček, který hrál ve světové premiéře této hry v Divadle Na zábradlí. (BrMikes)
- Pasáž s usazováním se v restauraci byla improvizovaná. (adamc)
Reklama