Bratři

Dlouho jsem otálel, než jsem si to pustil a přtiom je to perfektní film. Herci jsou přirození a mě to hrozně emocionálně dostalo právě díky nim. Síla toho filmu nespočívá v nečekaných zvratech. Tak nějak tušíte, jak se bude děj vyvíjet, ale když na to přijde stejně budete napjatě hltat. Rovněž byly skvělé obě dvě malé holčičky. Vůbec nebyly otravné. (10.09.2010)

Cekal jsem uz nekolikrat videnej pribeh, kdy se bracha zamiluje do brachovo manzelky, nasledne se bracha znova objevi a zacne velky dramo, kteryho brachu si ma zenska vybrat. Coz se nastesti nestalo. Na druhou stranu, stejne se nekona buhvijak slozitej pribeh, kdy odhaleni, ze je bracha nazivu pride zbytecne brzo, stejnetak jeho navrat, na druhou stranu, uz od zacatku je cloveku vyvoj deje jasnej a to jsem ani nevidel original. Nicmene Sheridan je zkusenej reziser, takze i z tyhle jednoduchy a predviatelny latky vyrobil docela silny drama, ktery ale stoji hlavne na trech hlavnich predstavitelich. Vykriky typu oskarovej Maguire jsou sice znacne mimo, ale v momente, kdy se pohublej, zjizvenej, bledej a vysilujici vrati z valky domu, zacne predvadet, ze je to slusnej herec a ne pouze ten trouba s ospalym vyrazem. Ale nemuzu si pomoct, vypada tady tak na dvacet let, ze by dvoum malejm holkam moh spis delat brachu. Co se tyce Gyllenhaala, ten si sice strihnul fajn roli flakace propustenyho z vezeni, ale za chvilku se to bohuzel smrskne na sympatickyho hodnyho strejdu a nema tak uz moc co hrat. No a Natalie odvadi svuj obvyklej nadstandart a navic ji to moc slusi. Takze celkove sice ne buhvijakej pribeh, ale solidne natoceny a skvele zahrany, takze tech 100 minut sem se fakt nenudil. (01.01.2010)

Tím největším nedostatkem tohoto filmu pro mě bylo, že z něj doslova ukapávalo to americké filmové "sladidlo." Předkládaný portrét americké rodinky mi přišel hodně konzervativní a strojený. Spousta morálně ukázněných scén s nevyrovnanými rodinnými vztahy, především otce se synem (na parkovišti, vzájemné pohledy na sebe při pronesení nevhodných či neočekávaných slov druhého při společném jídle) či výchovných scén typu "Promiň, nezachoval jsem se správně", "holky běžte nahoru, maminka si teď promluví se strejdou Tommym," "Isabelle, přestaň, proč tohle říkáš?" Kromě ústřední "švédské trojky" Tobeyho, Jakea a Natálky na mě velmi zapůsobila přirozenost a jistá vyspělost v hereckých projevech dvou malých sestřiček. Z nichž mě okouzlila hlavně Bailee Madison. Ta její tvář, pohled a opravdické slzy se z nich kutálející mi přišly zcela upřímné a skutečné. V jedné scéně jsem měla dojem, že kdyby byla její slzavá tvář v záběru ještě o něco déle, spustila bych asi taky:) Sice jsem myslela, že vztah mezi Natálií a Jakem bude více prohlouben, aby tak následující události byly ještě dramatičtější, ale po návratu Tobeyho jsem byla ráda, že tomu tak nebylo. Pohled na jeho zničenou tvář a ztrhaný charakter byl dostatečně autentický, abych usoudila, stejně jako kdysi on, jakožto Peter Parker, pronesl: "Hey Spiderman, no more..." Pro mě je to jeho, pravděpodobně asi nejvážnější a nejvyspělejší role a zvládl ji výborně. Jeho výbuchy u stolu či v kuchyni, jsou silně znepokojivé a podmanivé. Kdyby se upustilo od toho lepivého amerikanismu, zapůsobili by na mě Bratři více upřímněji a uvolněněji. (14.08.2011)

Nebudu hned psát jak si hned musim sehnat original abych porovnal. Ne, nemam to zapotrebi. Tohle bylo ok a tak mi to vyhovuje. Ze zacatku jsem si teda rikal, ze Tobey Maguire muze mit vyholenou palici, nejaky ty svaly a vousy, ale porad bude vypadat jako zaostalej osmnactiletej dement. Nakonec se teda ukazalo, ze za tou slupkou se skryva pistici psychopat, kteryho postihla valka. Jake Gyllenhal jako vzdy perfektni a ta bublina kolem Portman me porad nechyta. Tri, tri a pul. (08.01.2010)

Trochu jsem vystřízlivěl. Po včerejším shlédnutí jsem byl tak silně dojat (slzičky tekly hned několikrát, poprvé už ve čtvrté minutě!) a zadostiučiněný, že jsem byl rozhodnutý jít s hodnocením co nejvýše. Jenže zjišťuji, že mi tam chybělo více silných scén - drama jako tohle by mohlo diváka vcucnout do světa utrpení ze syndromu z války více... Ke konci jsem to prostě necítil tak intenzivně, i když je Tobey na Oscara a to, co v režii Sheridana předvádí, je úžasné. Originál jsem neviděl tak trochu schválně, protože na remaky - pokud jsem viděl originál - se v krátkém časovém intervalu odmítám dívat. A na Maguirea a Gyllenhaala ve společném filmu jsem se hrozně těšil a nechtěl jej srovnávat s jiným. (Je to podobné jako v případě [REC]: nikdy nechci vidět jeho americký remake s Carpenterovou, proto jsem paradoxně Brødre neviděl) Bratři rozhodně nejsou špatným filmem, jen to není film maximální. Je tu solidní příběh, perfektně zvládnuté herecké výkony, krásná hudba i dokonalá režie. Ale za hodně dlouhou dobu to je snímek, jemuž by velice pomohla delší stopáž, a to si většinou myslím opak. Prodloužit po "finále" děj o další vyhrocenou situaci by dle mého názoru rozhodně nebylo ke škodě. 85%. (07.01.2010)