Naši furianti

Filipovi bych s velkou chutí ublížila za režii televizního přenosu této excelentní divadelní inscenace. Pokud ho zajímali diváci, mohl se na ně dvě a půl hodiny koukat, mě zajímalo spíše to, co se děje na jevišti. To ovšem chybu nemělo. Macháček zrežíroval tak současnou a živou inscenaci, až se zdá, že musí být z jiného světa. (25.12.2012)

Na inscenaci jsem se podíval díky komentářům tady na csfd a hra je provedená opravdu pěkně. Zajímalo by mě, jestli publikum o sto let dříve, když byli Furianti sepsáni, bylo srdečnější, ne tak chladné a upjaté. Zdálo se mi, že hra je původně psána tak, že počítala se živějšími reakcemi diváků, které by celkový zážitek ještě pozvedly. Časté záběry do publika jsou zábavně svérázné - díky jim mi z této inscenace asi nejvíc v paměti utkví pohled na pána uprostřed, který měl v divadle brýle se zatmavenými skly. (25.03.2018)

"To je holka…jak mandle…" Uctít herecké umění Jany Hlaváčová odvysíláním skvěle jiskrné inscenace Našich furiantů Ladislava Stroupežnického, v níž se dotyčná krásné zhostila role Markytky, se dnes České televizi povedlo na výbornou. Excelentních hereckých výkonů je v této inscenaci celá řada (třeba Luděk Munzar v roli Valentina Bláhy nebo Blažena Holišová jako Dubská), ale výkon Hlaváčové zde patří mezi ty vskutku nezapomenutelné. Z čeho jsem byl jinak hodně nadšený, byla skvělá scénická hudba (se zpěvy) z pera Pavla Vondrušky, který si v této inscenaci i střihl přiléhavou roli kapelníka. (14.01.2024)

Výkvět českého divadelnictví (bez jakékoli ironie) a malá česká hra na malé české téma. Hluché místo tam sice není, ale není to ani bůhvíjak vtipné, hluboké, odvážné, dosaďte si jakoukoli jinou kvalitu. Snad ještě trefné, to ano, ale stojí to, do čeho se trefuje, vůbec za takovéto bezzubé trefování? Největší nářez z celého DVD je vzpomínající živel Taťjana Medvecká v bonusech. (21.03.2012)

,,Učený člověk to má všecko z knih, ale my jsme tam všude BYLI a všechno jsme to VIDĚLI. TO JE TO!"                         . . .   Naši furianti v režii Miroslava Macháčka patří k nejzdařilejším ukázkám komediálního herectví v českých, resp. československých končinách. Nádherná hra, vynikající režie a především famózní obsazení. Luděk Munzar jako Valentýn Bláha, Jiří Vala jako starosta Dubský, Somr jako pan radní Bušek, Kemr jako Habršperk, Postránecký jako krejčí Fiala,... co herec a postava, to nezapomenutelný výkon, nesmím opomenout ani ženské obsazenství (Hlaváčová, Holišová, Jerneková,...) a takhle bych mohl prakticky pokračovat až do vyčerpání seznamu všech účinkujících. Takže osobitně zmíním snad ještě Pavla Vondrušku, celá léta působícího v Národním divadlu i dalších scénách jako hudebního dirigenta, který ve Furiantech nejen stvárnil roli kapelníka, ale především k nim skomponoval celý soubor lidově znějících písní, které atmosféru celé inscenace pozvedly ještě o něco víc. Furianti jsou obrovská sranda, která má navíc v sobě hluboký smysl, opodstatnění jednotlivých charakterů i replik, jež jsou mnohokrát samotným odrazem lidí a situací kolem nás. Přesně tak, jak je zapsal pan Stroupežnický před 130 lety. Víc než dvouhodinová podívaná, která je vhodná i na silvestrovský večer... pět hvězdiček jako vyšitých a jdu si opět pustit :-). 100%                                                                                                                              // Doporučuju i TV-film Spor dramaturga Stroupežnického (1982), který vypráví o zajímavé a těžké historii této hry L.Stroupežnického z konce 19.století. (03.12.2016)