poster

Zelená zóna

  • USA

    Green Zone

  • Španělsko

    Green Zone: Distrito protegido

  • Slovensko

    Pod paľbou

  • Slovensko

    Zelená zóna

  • Austrálie

    Green Zone

Drama / Válečný / Akční / Thriller

USA / Velká Británie / Francie / Španělsko, 2010, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ORIN
    ****

    O Zelené zóně lze hovořit jako o jakési syntéze dvou tvůrčích přístupů, které si Greengrass dokonale osvojil ve svých předchozích počinech; pseudodokumentární rekonstrukce historických událostí (Krvavá neděle, Let číslo 93) a žánrového (akčního) fikčního filmu (Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum). Zelená zóna stojí někde na pomezí důmyslně propojující oba směry. Z první jmenované linie přejímá onu precizní kvazidokumentárnost, jež budí dojem „live“ přenosu z válečné zóny, z té druhé pak pozoruhodnost formáních prostředků, zejména v propojení konceptu roztřesené, rozostřené, neustále švenkující a zoomující kamery a rychlého střihu (průměrná délka záběru nepřesahuje tři sekundy) jakožto způsobu vyjádření neustáleho pohybu. [==] Jako nejschůdnější žánrové zařazení se mi jeví označení filmu jako akční, drama, thriller, válečný. Jednotlivé konvence daných žánrů totiž film propojují ve funkční celek. Žánrové hranice se v průběhu filmu posouvají a vzájemně mezi sebou prostupují, a není proto nutné snímek označit pouze jedním žánrovým typem. Jednotivé žánrové přechody můžeme demonstrovat na konkrétním příkladě. Jedná se o scénu, kdy je při hledání ZHN důstojník Miller upozorněn Iráčanem Freddym, že se v nedaleké residenci odehrává důležitá ilegální schůzka bývalých vysokých armádních a vládních činitelů. Miller se rozhodne jednat, svolává svou jednotku k zásahu a v tu chvíli se začne chovat jako akční žánrový hrdina. Krátká promluva je ukončena slovy k jednomu z vojáků: „Get your fucking game face on.“ Miller tím dává jasně najevo, že je především hrdinou filmovým, jakoby žánrově ožije. Tato žánrová vsuvka předznamenává další akční část filmu a slouží také jako důležitý vývojový model. [==] Děj filmu je vyprávěn striktně chronologicky. V centru vyprávění stojí postava Roye Millera, tato hlavní dějová linie je doplňována mnoha mikroději, které ale mají logické kauzální vyústění. A právě postava Millera syntetizuje tyto mikroděje a slučuje je do jednoho celkového obrazu. Syžet je přitom rámován zřetelně vymezenými daty: první, určené hned v počátku doplňujícím titulkem, 19. březnem 2003 a druhým zobrazeným jako projev prezidenta USA George Bushe uskutečněný 1. května 2003, kdy byly ukončeny hlavní bojové akce Operace Irácká svoboda. Samotná základní myšlenka vyprávění tkví v jakési redundanci, kdy je Millerova skepse po neúspěšných hledáních ZHN více a více podporována. Konstrukce kauzálních vztahů a současně divákova narativní aktivita je syžetem přirozeně posilována. [==] V Zelené zóně se obecně odráží celosvětová nespokojenost s vedením válečných konfliktů, kdy pravé důvody k intervenci jsou skryty a Ius ad bellum není zcela naplněno. Samotný průběh války má mnoho paradoxů a je natolik bizarní, kdy jeden nehledí druhého a bojuje se za něco, co vlastně neexistuje. Všichni včetně vysokých vládních činitelů se ale tváří, že se něco děje neustále, přičemž se zakrývá důležitost jiných, těch opravdových faktorů, které samy o sobě k rozpoutání války nestačí.(17.1.2011)

  • Subjektiv
    ***

    Hodně střihu, kamera těkající všemi směry, blíž a dál, nahoru a dalů, vlevo a vpravo. Obrovské množství vjemů vcházejících a mizejících bez varování evokuje válečnou vřavu, ale i zmatek v informacích, které se k hledačům zbraní hormadného ničení dostávají. Smůla ale je, že Greengrass takto točí skoro všechny scény, jen s minimálním ohledem na situaci (boj či klidný týl) a pokrok v odhalování pravdy. Na druhou stranu není bez zajímavosti, že střetnutí s ozbrojeným nepřítelem, vymlouvajícími se šéfy či dotěrnými novináři obsahují mnoho stylistických podobností. Jinak je však Zelená zóna dosti standardním snímkem s jednoduchým, srozumitelným, pro určitou skupinu lidí příjemným (prostě jim dělá dobře, když nejvyšší americká administrativa vypadá blbě), ale především až příliš dobře známým politickým sdělením. Silné ***.(8.11.2010)

  • FlyBoy
    ****

    "Pozdě, ale přece" sa ozýva dozvuk Palinovho prefackania bieleho domu za čias pochybného G.W.Busha., ktorý si pod zámienkou netransparentného plánu WMD vytrvalo obhajoval nutnú angažovanosť na území Iráku až do takej miery, že mu to s potleskom zožral dostatočný počet populácie. Ďalej je zrejmé že slýchať/vídať takéto protesty na pôdoryse podvratného filmárčenia nešmakuje asi nikomu, koho sa tento nerozvážny krok vzad bezprostredne týka alebo s ním akokoľvek sympatizuje. Hrozba (!), pravili zmanipulované spravodajstvá, zabudli však dopovedať: na predaj (!)_______Remeselne nespochybniteľné, dejstvami mechanické, a ako očakávaný comeback stáje G.D.P. naďalej nad pomery pohyblivé i záživné. Statika/kinetika, v obidvoch pojmoch sa viem nájsť, z každého som si schopný odhryznúť to, čo mi chutí a ak niekto cieľavedome povzdvihuje svoje vlohy na vyšší (nie pre kohokoľvek prijateľný) level, tak ma prevažne ovievajú pozitívne posuny skúmanej teórie a drobné topenie v rutinnej praxi ma až tak nevzrušuje. Napokon vstúpte do "Zelenej zóny" sami, možno pocítite chvíľky nekomfortnosti, možno aj celostný význam záujmu o ňu.(14.10.2010)

  • Tuxedo
    ****

    Greengrass má tradičně vše pevně v rukou, film je pro něj vystřelená nábojnice, která přestane svištět až se skončením závěrečných titulků a jeho neomylný technický um v kombinaci s prvotřídní gradací si maximálně užijete hned několikrát (ne-li celý film). Neztrácejí na něj ani jeho oblíbenci – John Powell opět servíruje hudební energický maraton, Matt Damon nesmírně překvapil a zároveň potvrdil dnes již nezpochybnitelný vliv Greengrassova vedení tím, že jeho postava ani vzdáleně nedá vzpomenout na agenta Jasona Bournea, přestože je při její profilaci použito stejně minimalistických prostředků a pod Greengrassovým kočírováním zvládne Damon i patetičtější projevy se vztyčenou hlavou a nezlomným výrazem ve tváři. Výraznějším záporem je jedině prostší scénář – ať již adventurní výstavbou a naprostou pohotovostí všech postav v zorientování se v jakékoliv nastalé situaci, tak politicky snad až příliš vyhraněným a záměrně zjednodušeným obsahem. Nelze než opět smeknout před Greengrassem, který z materiálu Briana Helgelanda (spolu s remakem Pelhamu jasný důkaz toho, že tento držitel Oscara má svá nejlepší léta za sebou) vykřesal soudržnou a říznou podívanou, v níž (jinde patetické) vlastenecké výlevy a (jinde rozporuplný) Matt Damon (opět!) působí velice věrohodně.(17.6.2010)

  • Flipnic
    ****

    Není to "hrdinský" a tím pádem naivní ... je to politický, špionážní, korupční ... realistický. Ukazuje to válku v Íráku bez nadsázky a s naprostým chladem, kde žádná strana není ta čistá, všichni jsou to jen banda šmejdů jdoucí si za osobním prospěchem (moc, prachy, vliv, atd. ...). "Vojáček" Matt Damon mezi tím musí chudák pobíhat a zjišťovat, že jak už řekl jeden starý čínský filosof: "Všechno je jinak ...". Don´t be naive ... Jak padne věta ve filmu. Navíc to ubíhá rychlým tempem, pořád se něco děje ... Je to zajímavej, hlavně politickej film, spíše drama, ... s akčními snímky to nemá moc společného. Jeden z těch lepších "válečných" ...(14.12.2010)

  • - Režisér Paul Greengrass začínal svou kariéru natáčením dokumentárních filmů ve válečné zóně. (c.tucker)

  • - Místo vrtulníků Sikorsky UH-60 (Black Hawk) byly použity Bell UH-1 (Huey), které byly digitálně zaměněny. Vrtulníky samotné byly digitálně nahrazeny, ale vojáci skákající dovnitř a ven a prach rozvířený od rotorů byl skutečný. (c.tucker)

  • - Miller (Matt Damon) nosí ve filmu taktické balistické brýle Oakley M Frame. (kukin)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace