Režie:
Sidney J. FurieKamera:
Otto HellerHudba:
John BarryHrají:
Michael Caine, Nigel Green, Guy Doleman, Sue Lloyd, Gordon Jackson, Stanley Meadows, Max Faulkner, Thomas Baptiste, David Glover, Aubrey Richards (více)Obsahy(2)
Špionážní thriller patřil v 60. letech minulého století mezi klíčové žánry, přičemž ty nejpromyšlenější snímky vznikaly ve Velké Británii. Ve dvaašedesátém roce byl natočen první film s Jamesem Bondem a v pětašedesátém právě Agent Palmer: Případ Icpress, který tvoří o něco seriózněji pojatý pohled na příběhy o tajných agentech, než je tomu u bondovek... Když je uneseno několik klíčových vědců, kteří se zpátky vracejí s vymytými mozky, a tudíž neschopni dělat dále svou práci, začne se o případ zajímat britská tajná služba. Do akce je povolán svérázný agent tajné služby Harry Palmer, který se postupně zaplétá do komplikované hry plné nebezpečí a špionážních machinací, ve které mu může jít o život. (Filmhouse)
(více)Videa (1)
Recenze (66)
Ve svém filmovém životě jsem si potřásl pravicí s mnoha agenty a proto mne celkem zaráží, že agenta Palmera, jednoho z největších frajerů filmového plátna, jsem potkal až dnes. Bavil jsem se s ním královsky, napnutý jsem přitom taky celkem byl a kdyby to vymývání mozků bylo provedeno nějakým vtipnějším mýdlem, tak bych s pěti hvězdami neváhal, ()
Agent Palmer je krátkozraký, chodí každé ráno do roboty, vypisuje hlásenia, platí parkovné, nakupuje v supermarkete a varí ženám omeletu. Napriek tomu (alebo práve preto) je rovnako zábavný ako Bond. Hlavne vďaka skvelému Caineovi, celkovej britskej suchosti a hláškam cedeným na pol úst. V niektorých ohľadoch paródia na bondovky (výmena zbrane, antiMoneypenny...), v iných pomerne realistická špionáž. ()
Michael Caine jako tajný agent v reálnějších konturách nežli Bond. Nezachraňuje svět, nemá nadpřirozené schopnosti a stačí mu jedna dívka na celé dobrodružství. Děj příjemně odsípá a britské reálie fungují skvěle, žel Furie není moc nápaditý režisér, takže přestřelky, rvačky atd. jsou spíš špatně okoukané nežli dobře natočené...70% ()
Příjemný dobově stylový filmek na téma kterak zůročit "nekázeň" ve službách armády Jejího Veličenstva... :-) . . . Britsky suché, omočeno v nějakém tom albánskosvětovém spiknutí a šmejdu ve vlastních řadách. Inu zase jednou špijóni kujóni... ;-) . . . Švihák Palmer je blond a není Bond a vůbec to nevadí. Možná ba právě naopak. Do akce jde s lehkým sarkasmem, akurátním nadhledem a příjemnou nadsázkou, bez zbytečně exaltovaných akčních scén a žánrových klišé. Tak jako celý tenhle film. A kupodivu to i po skoro půlstoletí funguje, v rámci žánru je tohle dílko stále příjemně vstřebatelné, navíc pak s kouzlem sledování života a řešení problémů světa dávno minulého... . . . Resumé - tři a půl hvězdičky tedy za film - z nutnosti zaokrouhlit nakonec za onu >letitou svěžest< v dobrém rozmaru nahoru... - - - - - (Poprvé viděno 20.3.2009 na dvd, komentář zde jako pátý - 20.3.2009) ()
Nevím, jak vás, ale mě osobně mrzí a to velmi, že ve výčtu herců, pyšnících se označením 007, se nikdy nedostalo na jméno M. Caine. Budeme dělat, že Agent Palmer: Případ Ipcress je jeden z jeho nepřiznaných dílů. Nebo je to všechno trochu jinak (její veličenstvo anglická královna je pěkný skrblík) a sedmička má zapotřebí i (nepřiznaných) vedlejšáků pod pseudonymem? Tohle spíš vypadá na druhou variantu resp., že mu na to dokonce i přišla, neboť albánská pohostinnost má k odměně za zásluhy asi tak blízko, jako mercedes Švancara do českého nároďáku. Ba ne, tohle není Bond. Bez svých brýlí nerozezná na tři metry ani slona od zebry, rád (si) vaří, má slabost pro Mozarta, před suchým protřepaným nemíchaným Martini dává přednost skotské? whisky a ženy se mu v posteli nestřídají jako (aprílové) počasí za oknem, ale spíše jako roční období. To aby bylo dostatečně jasno, že úplně marné to zase tak není :-) Přesto ho mám o poznání radši, než jeho slavnějšího kolegu. Pravda, určitou, ne nedůležitou roli, v tom nepochybně sehrává i fakt, že před I. Flemingem, já dávám vždy přednost J. Le Carré a jemu podobným. 85% [Už se moc těším, na další naše Berlínské setkání, Harry]. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (9)
- Hlavní melodie filmu se hrála na cimbálu. Ten jí měl poskytnout zoufalou náladu, kterou si skladatel John Barry dychtivě vytvořil. (orkadimenza)
- V knižní předloze nemá hlavní postava jméno. To pro svou postavu vymyslel sám Michael Caine, který si dal za cíl přijít s tím nejvíc nudným. (Grimaldi)
- Během scény s vajíčky u vaření zatupuje ruce Michaela Caina sám autor předlohy Len Deighton, vášnivý to kuchař. (Grimaldi)
Reklama