Philadelphia

Pomerne dlho mi tento film unikal. Bol som naň zvedavý nielen kvôli režisérovi Mlčania jahniatok, ale aj kvôli dvojici dobrých hercov, z ktorých ma osobitne Tom Hanks ohromil tým, čo je schopný kvôli vierohodnosti stvárňovanej postavy vykonať. Springsteenovu skladbu poznám už dlho a problematika AIDS (homosexuálnej scény) má dnes iných charakter ako pred tridsiatimi rokmi. Na problematiku chorých na AIDS, ebolu alebo napr. na schizofréniu mám jednoznačný názor. Postihnutí aj ohrození majú svoje práva. A z konfliktu týchto práv má prednosť to, ktoré nie je možné zneužiť napr. nedbalosťou alebo z iného dôvodu. Preto boli obavy Andrewových kolegov pre mňa pochopiteľné. Ľudia si počas chrípkovej epidémie nasadzujú rúška, váhajú, či prijať ruku podanú ruku psoriatikom a pod. A AIDS je smrteľnou chorobou. Preto prepustenie Andrewa nepovažujem za zlyhanie vedenia firmy, ale za zlyhanie legislatívy, ktorá nedokáže účinne chrániť ľudí pred touto chorobou. Rovnako, ako považujem za zlyhanie systému, keď z uzatvorenej psychiatrickej liečebne prepustia schizofrenika s balíčkom liekov a nádejou, že ich bude pravidelne užívať. (16.11.2014)

Tom Hanks jako homosexuální právník, nakažený virem HIV bojuje s pomocí Denzela Washingtona coby svého obhájce proti předsudkům nejen svého bývalého zaměstnavatele, ale společnosti jako celku. Jeho výkon je ohromně působivý a je v něm tak trochu vidět snaha naučit diváka chápat, že i homosexuál je člověk, jen trochu jinak orientovaný. K tomu má Hanksovi dopomoci i Antonio Banderas v roli jeho přítele a milence. Na opačné straně bariéry zaujme zejména Jason Robards jako čelný představitel firmy, která právě Hankse propustila ze svých služeb po zjištění, že je nakažený homosexuál. Film je doslova přeplněný humanitou a herecké výkony jsou strhující. Po zásluze vybojoval 2 Oscary (jeden pro Hankse a druhý za titulní píseň od Bruce Springsteena). (15.12.2002)

Už dlouho je snad všem divákům známá věc, že pokud je ve filmu hlavní hrdina retardovaný, postižený nebo homosexuál, v každém případě se Oskaři jen sypou. Narozdíl od "Rain Mana" a především od "Forresta Gumpa", ve kterých jsou opravdové emoce a tvůrci se nesnaží (!) mermomocí tlačit na divákovy city, je "Philadelphia" příliš účelová a jednosměrná moralita se ždímáním emocí. Jinak herecké výkony jsou skvělé (hlavně ten Hanksův), Bruce Springsteen napsal vynikající píseň, ale pokaždé když se řekne hollywoodský prvoplánový doják, pokaždé mě napadne "Philadelphia". 40%. (23.06.2008)

Film se odehrává ve většině času přesně tam, kde to nemám rád: v soudní síni. Ale to by nebylo všecko. Celý mi to ještě k tomu přišlo jako reklama na USA a jejich technologickou vyspělost. V devadesátym třetím už tam píšou, jak profíci, na nejnovější IBMka, telefonujou s telefonem, co má anténu až na strop. Ale to by taky nehrálo zase tak zásadní roli. Mě ten film prostě nebavil. Tom Hanks byl uvěřitelnej hlavně díky makeupu a díky práci jiných a viděl jsem zahrát podobné role daleko líp. Možná už se i přestávám divit, proč Sean Penn za Milk dostal Oskara. Ale tady ho dostali oba. Jak tvrdí Kevin Smith: "Pokud hraješ buznu nebo dementa, Oskara máš prakticky jasnýho." Ono na tom něco bude pravdy. Ale popravdě, na tohle já u filmů vůbec nehledím. Tady mě to prostě od začátku do konce skoro vůbec nebavilo, ale zase jsem Hanksovi moc přál, aby mu to u toho soudu prošlo. Ten příběh je totiž krutá realita a fakt, že pár lidí v naší společnosti to má sakra těžký, i přesto, že za to ani moc nemůžou. (24.01.2010)

A zasa raz jedna z tých veľkých súdnych drám, týkajúcich sa horúcich a nepríjemných tém, ktoré otriasajú spoločnosťou. Tieto filmy tradične stoja na hercoch a silných príbehoch - inak tomu nie je ani vo Philadelphii a Hanks to samozrejme svojím adekvátnym výkonom za podpory Washingtona potvrdzuje. Avšak filmy ako Kedy zabiť alebo Kto seje vietor sa ma oslovili viac - prvý sa týkal rasovej otázky, Ku-klux-klanu a klasického problému zločinu a trestu, podfarbený nepokojmi a útokmi v mestečku, kde sa veľký súd odohrával, druhý zasa búral zastaralé tradície a dogmy v prospech modernej vedy, čomu sa urputne bránila kresťanská obec. Philadelphia je v mojich očiach o stupienok nižšie, už len z toho dôvodu, že toto nie je zasa až tak vynikajúca téma, a Demme rozhodne nie je prvý, kto ju takto spracoval. To však neznamená, že sa nejedná o znamenitý film. (06.11.2013)