Nestyda

Na naše poměry to zas až tak špatné nebylo:-) Trochu ze života-určitě všichni znáte, trocha tej srandy (vtipné scénky-hlášky) i špetka erotiky alá france. Macháček překvapil, Liška dojal, Vašáryová výborná ale i ostatní nebyli špatní. Štěky Gota, Pawlovské, Fasterové aj. neberu. Hřebejk šel zas trochu nahoru. Suma-sumárum žádná převratná změna (ale i tak lepší průměr z naší produkce (ten potenciál tam je)..Za 2* o jednu hvězdu jsem snížil, a to jen za ten z mého pohledu odfláknutý a nevypointovaný konec. (19.11.2008)

Nepamatuji si, kdy jsem viděl naposledy něco tak příšerně napsanýho. Přesto jsem ale přesvědčen, že na druhé slédnutí (ke kterému asi teda nikdy nedojde) bych se bavil lépe, protože mi příliš pozdě došlo, že Nestyda je překrásným příkladem mé oblíbené "ožralé narace". To je moje osobní škatulka, do které spadají filmy třeba od bráchů Safdiovic, Harmony Korina či některých východoevropských a ruských režisérů. Zároveň tam patří i filmy, které se v ní ocitly omylem v důsledku šílené kumulace scénáristických, režijních a dramaturgických chyb. Nezáleží ale na tom, kdo je pán a kdo je kmán, miluju je všechny. Ožralá narace má jednu završující myšlenku: aby sledování filmu vybudovalo dojem dlouhé propité noci, během které se toho sice mnoho zažije, ale není možné si zpětně vybavit či racionalizovat, co se vlastně dělo, ani jaký to mělo celkový charakter. Ožralá narace má několik pravidel, které v Nestydovi byly beze zbytku naplněny: 1) Není možné většinou rozeznat náladu scény, například zdali je smutná či komická 2) Není možné často odhalit jakou roli mají různě se objevivší postavy, obvykle nelze poznat které jsou postavy hlavní či vedlejší, jaká je jejich úloha v různých situacích apod. 3) Nedá se určit tempo filmu, ani třeba to zdali film zrovna zpomaluje nebo akceleruje. Pokud se to podaří, tak si lze všimnout toho, že jak se blíží k závěru, vyloženě zatuhává až do téměř úplného zastavení 4) Film se snaží neustále tvářit, že má nosnou myšlenku, ale neustále od ní těká, zakecává se a zjevně získává čas na to si vzpomenout, jaká a jestli vůbec nějaká byla. 5) S problémy, postavami a lokacemi se seznamujeme a loučíme v naprosto neočekávaných momentech. Často se pak ještě objevují, ačkoli máme pocit, že už se za nimi zavřela voda. Často se také postavám mění povaha, což jen utužuje divákovu paranoiu. 6) Povědomá prostředí působí nereálně. Vylidněné ulice velkoměsta, byty, které (doufám proboha) nevypadají jako byty normálních lidí, zvláštní ticho v zalidněných exteriérech. 7) Nikdy není možné získat nad scénou či dějem kontrolu, protože se vymyká dosavadním zkušenostem s viděným i žitým a neodpovídá žádným vzorcům. (14.07.2022)

Šok a příjemné překvapení. Přestože to v podstatě o ničem není, spousta děje tam navíc jako by chybí a z historického hlediska se tomu bude vyčítat i absence pointy (i povídky mají vyvrcholení, ne?), kouká se na Nestydu příjemně (=neměl jsem tendence sledovat časomíru). Přes všechny zveřejněné fotografie s falickými rohlíky, přehrávané excesy z trailerů a růžové plakáty se Macháčkovi s Hřebejkem omlouvám. (09.10.2008)

Tvrdá opisovačka filmu František je děvkař, včetně použití písniček Hany Hegerové :-) Přitom František je o hodně poctivější film než tohle pseudointelektuální cosi, pardon :-) Ale vážně. Nestydovi chybí téma. Přiblblý čtyřicátník, který řeší své vztahy únikem a pak se přisaje k další ženině, no dobře. Ale co jako z toho? Pár připitomělých fórků, nějaká ta retro nostalgická muzika (kdo si dnes vzpomene na Vltavu, a vlastně i AG Flek?). Ve druhé rovině (nestydova manželka s velkým nosem) jde o love story jak z telenovely. Kam zmizela Maďarka? Kam se tak najednou vytratila Nora? Došel ten nestyda nějakého poznání? Z jeho "zpovědi" do rozhlasu to nepoznáte, jde jen o nabubřelé pseduokecy. Pseudo mi tady ostatně přijde celý ten nakašírovaný svět celebrit, nočních flámů... nakašírovaný hezky, v podbízivé kameře, ale pozlátko obsah nedělá. (05.11.2008)

Pamatuju si, že byly doby, kdy byl Hřebejk jednou z mála záruk kvalitní filmové zábavy v Čechách. Bohužel tyto časy skončili už v dobách "Musíme si pomáhat" po kterých se začal čím dál tím častěji vydávat do současnosti a řešit převážně rodinné problémy několika postav. "Nestyda", který se z jeho filmů asi nejvíce podobá "Medvídkovi" řeší opět rodinné záležitosti a Hřebejk má k ruce partu lidí se kterými se setkával ve svých předchozích filmech. Nemohu filmu upřít dobré herecké výkony ale já se i přes krátkou stopáž opravdu nudil z nezáživného příběhu a minima vtipných scén. Možná to je ze života ale pěkně nudnýho. (04.04.2010)