Nastala chyba při přehrávání videa.
  • duklak2
    ****

    Tak konečně ČT uvedla tento film, který představuje nejlepší herce a herečky ankety "Hvězda mého srdce". Jen ty „štěky“ Pomejeho by se mohly omezit. A já si mohl vychutnat další velký herecký výkon Rudolfa Hrušínského st., který je jeden z největších herců poválečné éry. Dokázal stejně dobře zahrát role komické i charakterní. Většina filmů, kde hraje Rudolf Hrušínský st. má tady na CSFD vysoké hodnocení. Přestože od jeho smrti uplynulo již 14 let, jeho význam pro český film nelze pominout.(3.8.2008)

  • Radek99
    *****

    Martin Hollý natočil opravdu silný baladický film o jednom z nejsmutnějších období našich moderních dějin - 50. letech minulého století. Volně rozvíjí réma tématicky spřízněných Všech dobrých rodáků Vojtěcha Jasného s východiskem ,,Jak komunismus nakládal s českým venkovem" posunutým k osudům třídních nepřátel, tedy našich západních letců, vojáků, jakož i všech ,,nepřátel socialismu". Největší devizou Tiché bolesti je pozměněné hledisko, které používají scénárista Jiří Křižan a režisér Martin Hollý - do středu příběhu nestaví primární oběť gottwaldovských monstrprocesů (nelegitimně odsouzeného a popraveného), ta je jen jednou z vedlejších figur a ve vlastním filmu ji patří jen jedna scéna, ale oběti sekundární - tedy děti a rodiče justičně zavražděného. Navíc celý snímek není stylizován syrově naturalisticky, jak by se jistě dalo čekat, ale spíše metafyzicky smířlivě (postavou nejstaršího z klanu Kadavých - další ze strhujících hereckých výkonů Rudolfa Hrušínského) a s rozměrem jakési moderní politické balady. Vojenským oddílům PTP (tedy Pomocným technickým praporům) provedl v popularizační historické reflexi medvědí službu Miloslav Švandrlík se svým humoristickým románem Černí baroni, skutečný stav těchto vojenským jednotek, kterým ovšem bylo znemožněno používat zbraně a byla pro ně vyčleněna pouze ta nejhrubší (s malou mírou nadsázky otrocká) práce, byl ale mnohem horší, než jak to popisuje nejen pan Švandrlík, ale i tento film... ,,Píšu, co si myslím, a myslím si, co chcu..." Podobné filmy: Všichni dobří rodáci, Žert, Skřivánci na niti(15.2.2009)

  • villon17
    ****

    Zezačátku sem tápala v prostřihách, ale mně dycky všechno trvá:) Tichá bolest se u mě zapsala jako výbornej počin, kde Hrušínský s čišící nenávistí řeší problémy svýho vnuka, kterej měl tu smůlu, že tatík nebyl dělníkem. Filmů o podobnejch tématech bylo natočeno nespočet, tomuhle dodává na kráse i čistá radost, která se dá najít v tak těžkejch chvílích. O to se postaral i děda, když nemoh najít ňákej ten chlast a nic si z toho nedělal. Šel dál a pořád doufal...(12.8.2008)

  • nascendi
    ***

    "Odejdi, Janku. Není dobré ostávat mezi lidma, kterým připomínáš svinstva, kterých se dopustili." Škoda, že sa film nevenoval tejto dejovej línii, na úkor divácky vďačnejšej, ale zbytočne hypertrofovanej pétépáckej. Napriek tomu, že v nej Jandák hviezdil. Chvíľami vanula z filmu krásne smutná atmosféra beznádeje, inokedy ju však nahradili tézy a moralizmy. Som presvedčený, že z témy bolo možné vyťažiť viac. Ale súčasne som tiež presvedčený, že sa na tento film pozabudlo neprávom.(17.10.2010)

  • Sarkastic
    ****

    Dobrý film. Místy dost smutný, někdy velice poetický. Rudolf Hrušínský znovu podal výtečný herecký výkon (ale když tak o tom přemýšlím, nepamatuju se, že bych byl svědkem opaku :-)). Přesto většina scén (teda až na to potopení tanku v bažině) odehrávajících se na vojně mě nějak moc nebrala a chvílemi jsem se u nich nudil (zajímal mě spíš příběh dědy a Janka před nástupem na vojnu). A kvůli tomu musím hodnotit pouze 4*.(3.8.2008)

  • - Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)

  • - V 80. minutě ve finální scéně s tankem, kdy tank opouští vojáky a kamera ho natáčí zezadu, lze spatřit na poklopu logo DM. V tomto případě jsou tato písmena logem pop-rockové legendy Depeche Mode. (Paserak)