Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tahit
    *****

    Patří k těm filmům, které nepochybně zaujmou. Nevhodný třídní původ a dobové klima plné deformujících tlaků zlomit charakter je perfektně ztvárněné. Rudolf Hrušínský v roli dědy nádherně hloubavý a nepoddajný působí tak autenticky, až mě mrazilo z té doby v zádech. Temný obraz lidského dramatu má i rys tragikomiky a emocionální působnost.(23.1.2010)

  • Anderton
    ****

    Tichá bolesť je príkladom, kam by sa mohla uberať československá kinematografia v otázke vyrovnávania sa so svojou minulosťou v porevuločnej dobe. Lenže nestalo sa tak a my sme si zvykli na pelíškovský štýl, ktorý má síce dosť do seba, ale o nejakom úprimnom náhľade na problém asi nemôže byť reč. Tichú bolesť nikto nepozná, a tak asi ani nemohla žiadnu vlnu naštartovať. Má svoje chyby, počiatkom 90. rokov musel byť každý súdruh nadporučík kolosálny k...t a robiť veci, ktoré by ani podpriemerne inteligentný človek neurobil. Tichá bolesť má prekvapivo zaujímavú naratívnu štruktúru, ktorá nás nevedie za ručičku, treba byť stále v strehu, aby sa divák nestratil. Dôležitým faktorom je herec v hlavnej úlohe, sympatický Ivan Jiřík a ešte dôležitejší jeho sparing partner Rudolf Hrušínský. Vytvorili tak jednu z nezabudnuteľných dvojíc našeho filmu, ak teda ignorujeme fakt, že samotný film je bohužiaľ neprávom zabudnutý. Z polhviezdy sa štvrtá hviezda stala vďaka národnej hrdosti, Martin Hollý si ju za svoj celoživotný prínos zaslúži.(23.8.2014)

  • Frajer42
    ***

    To jsem zase narazil na, alespoň z mého pohledu, totálně neznámý film od ještě více neznámého pana režiséra. Co vám mám povídat. Bavil mě. Je to další film o tom, jací byli komunisti čuráčci. Film na mě dokázal zadýchat dobovou atmosférou, kterou si jinak mohu pouze představovat. Moc se mi líbily všechny scénky z vojenského prostředí, které tvoří ostatně většinu filmu a výborný byl také výkon Rudolfa Hrušínského. To vám ovšem neříkám nic nového. Naopak co mi vadilo hodně, byl jazyk, který pro herce nebyl přirozený a bylo to znát. Dávám takové hodně pěkné 3*. Víc nedávám pouze proto, že jsem skutečně nic nepociťoval. Tak nějak jsem film pouze zhlédl, líbil se mi a ahoj. To je však zapříčiněno dobou, o které vypovídá a o které já mohu pouze spekulovat.(29.5.2012)

  • Šandík
    ****

    Po dnešním shlédnutí musím žel hvězdičku ubrat, protože to není tak skvělý film, jak jsem si jej pamatoval. Rudolf Hrušínský sice skutečně exceluje, ale režie není nijak světoborná, i když hojné použití retrospektiv skutečně funguje. Kamera je ovšem dosti nezajímavá a také s hudbou bych osobně pracoval rozhodně výrazněji. Svatopluk Havelka je přitom skvělý skladatel, takže jde doslova o promarněnou příležitost. Vítězslav Jandák je sice jako lampasák výborný, ale přesto právě "vojenský" rozměr filmu ubližuje nejvíc, neboť (převážně tragikomických) filmů z vojenského prostředí padesátých let je v české kinematografii první poloviny let devadesátých několik a jednotlivé pitoreksní a tragikomické figurky velitelů jsou do značné míry zaměnitelné a díky řadě "variací" v posledu i dosti nudné. Méně humoru by Tiché bolesti rozhodně prospělo, byl by koncentrovanější a méně rozbitý... Zajímavé komentáře: jatamansi, Karlos80, DaViD´82, sportovec,(28.7.2008)

  • Anthony
    ****

    Film který neprávem jen bez povšimnutí proplul kiny i televizí. Film střídá časové roviny - vedle tragikomických příhod z vojny se hlavní hrdina vrací ve vzpomínkách do dětství, kdy je jako dítě "nesprávného" otce terčem mnoha ústrků. Jediným o koho se mohl opřít byl jeho děda ve skvělém podání Rudolfa Hrušínského.(18.7.2003)

  • - Scenárista Jiří Križan napsal scénář podle svého životního příběhu. Otce mu v 50. letech popravili za STB vyprovokovaný přechod státní hranice, při kterém zemřel i jeden pohraničník. (sator)

  • - Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Natáčení probíhalo především v Brankách, Valašském Meziříčí a Brně. Vlakové nádraží bylo natočeno v Jílovém u Prahy. Věznici si zahrál Mírov. (Zdroj: filmovamista.cz) (rakovnik)