Tichá bolest

Srovnávat tento film s Černými barony je trochu podpásovka, protože ti jsou především komedií - sice místy hořkou a hodnou zamyšlení, ale přesto především komedií. V Tiché bolesti můžeme rozeznat spoustu motivů, které se vyskytují i ve známějším a divácky atraktivnějším snímku, zde se jde více do hloubky (a občas i na tu komedii dojde, protože něco je tak absurdní, že se tomu skutečně nedá nesmát). (12.11.2010)

Film který neprávem jen bez povšimnutí proplul kiny i televizí. Film střídá časové roviny - vedle tragikomických příhod z vojny se hlavní hrdina vrací ve vzpomínkách do dětství, kdy je jako dítě "nesprávného" otce terčem mnoha ústrků. Jediným o koho se mohl opřít byl jeho děda ve skvělém podání Rudolfa Hrušínského. (18.07.2003)

Klenot. Rušivými elementy jsou Jandák a Landa, ale s ohledem na to, že se tehdy ještě nedalo jistě předpokládat, co z těch dvou vyroste, na mé hodnocení to vliv mít nebude. Ale na stranu druhou, vidět Dušana Cinkotu mě vyloženě potěšilo. Dobře, že byl obsazen do tak krásného filmu! Navzdory jeho složitým životním peripetiím doufám, že přijde den, kdy ho uvidíme v nějaké kvalitní výraznější roli. Takové, kterou by si člověk s jeho nadáním zasloužil. Rudolf Hrušínský je zde, jako vždy, excelentní! Jeden z nejlepších československých filmů. (14.04.2019)

Silná dramatická část snímku naštěstí značně převyšuje tu humornou, která mi přišla v některých chvílích až přehnaná. (Zedníčkovo Smrtibrácha) Vedle klasických Černých Baronů či Tankového Praporu, tu máme toto nádherné drámo o nestoudné lidské nespravedlnosti. Nesmí být pionýr, nesmí k maturitě a nesmí na vysokou školu. Nesmí nic. Kadavý to má polepený již od malička, ať chce nebo ne. Smí alespoň žít a on žije. Žije se sklopenou hlavou, protože společnost to po něm vyžaduje. Umí ale také hlavu vzpřímit a podívat se "nepříteli" do očí. Jiří Křižan nám vypráví svůj příběh. Naštěstí v době, kterou zde perfektně popsal sportovec. (01.11.2013)

Na jednu stranu drama, kde je hlavní postava tradičně výbornej Hrušínský (jenom to nářečí mu občas moc nešlo) a potom takový (někdy legrační, někdy smutný) historky z vojny, kde zase perlí Jandák v roli věčně vožralýho nadporučíka. Ať už je Jandák jakejkoliv, tak tyhle role lampasáků mu vždycky šly dobře. Ještě mě pobavil Pavel Zedníček alias instruktor "Smrtibrácha". Celkově se mi film docela líbí a je škoda, že v televizi na něj člověk nenarazí, jak je rok dlouhej... 70% P.S. Ten řízeček od Dejdara bych si fakt nedal :-) (26.09.2010)