Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (413)
Film je rozprostřen do několika časových rovin, které se bez nějakého pravidelného pořadí vynuřují a zase klesají, což dává snímku na české poměry poměrně originální nádech, zároveň zřejmě značně přispělo k tomu, že se i přes nesporné kvality jedná o zcela zapomenuté dílo, neb český dav vyžaduje srozumitelnější a přímočařejší vyprávění. Je to škoda, skvěle zahrané postavy v hořkém příběhu té opravdu podivně zkurvené doby bych rád vídal v televizi častěji. ()
Nostalgické, baladické, žalující a přitom postrádající násilnou trapnost antikomunistických agitek. Hollého vyprávění je zajímavé právě proto, že si hraje s fragmenty času i prostoru, a tak se z filmu nestává ani vojenský kabaret, ani sladkobolné drama. Je to cosi mezi tím a právě proto je to uvěřitelné. ()
Dobrý film. Místy dost smutný, někdy velice poetický. Rudolf Hrušínský znovu podal výtečný herecký výkon (ale když tak o tom přemýšlím, nepamatuju se, že bych byl svědkem opaku :-)). Přesto většina scén (teda až na to potopení tanku v bažině) odehrávajících se na vojně mě nějak moc nebrala a chvílemi jsem se u nich nudil (zajímal mě spíš příběh dědy a Janka před nástupem na vojnu). A kvůli tomu musím hodnotit pouze 4*. ()
Ono anti mi bylo prakticky jedno, kudla se v mé kapse proti svinstvu permanentně nezavírá. Tichá bolest je sice výpovědí o bolševických sviních a nesmyslnosti jejich pokřiveného systému, já si z ní však odnášel vlastně něco úplně jiného. Moudrost. A ta je nejen ve filmu velkou vzácností. Klid v duši. Alespoň na chvíli. Toho si vážím víc než čehokoliv jiného. A v neposlední řadě i zábavu. Pétépácké historky s nesmrtelnými hláškami mi kouzlily úsměv na tváři a já se nebránil. Díky za taková filmová pohlazení. Filmová Výzva 2015 od kajda.l ()
Skromný, moudrý a hluboce lidský film s famózním výkonem Rudolfa Hrušínského. "Tož tak na světě." Hořká balada o vnukovi a dědovi, jediných pozůstalých po třídním nepříteli. Hollého film připomíná svou atmosférou nejlepší filmy Karla Kachyňi, trochu i známý Tankový prapor a rovněž - stařeckým nadhledem a tématem vzájemné lásky děda a vnuka - film Náš dědek Josef (ten je však z trochu jiného ideologického soudku). "Správnější je v Bohu žiť, než se k Bohu modlit." Ukázka z filmu zde (řízeček pro tátu nadporučíka): http://www.bomba.cz/video/ticha-bolest-rizek/?do=epicentrum-login a zde (tank v bažině): http://www.sms.cz/film/ticha_bolest/ukazka ()
Galerie (5)
Zajímavosti (6)
- Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
- Scéna na hřbitově na začátku filmu byla natáčena na hřbitově v Novém Hrozenkově. Branka umístěná v portálu, kterou si otevřeli, zde byla nainstalována jen pro účely natáčení, poté byla opět demontována. (slawe)
- Postava Vítězslava Jandáka ve filmu říká: „Byl jsem kapitánem tankového praporu.“ Zajímavé je, že o rok později si Jandák velitele tankového praporu s hodností kapitána skutečně zahrál ve filmu Tankový prapor (1991). (Pelidor)
Reklama