Medená veža

„Teraz už vieme, čo sme vtedy nevedeli: že človek môže do hôr zutekať pred ľuďmi, ale neutečie pred sebou.“ Fascinujúce, úžasné, strhujúce, veľkolepé, uhrančivé, kruté, smutné, príbeh mužov, ktorých zničila žena, ich priateľstva i smrti, kruté slovenské hory, podmaľované úchvatnou hudbou a skvelými hereckými výkonmi. Podľa mňa nestarnúci film a jeden z najlepších, aké Slováci kedy nakrútili. (21.12.2004)

Jakpak to, že jsem do svých sedmadvaceti let nespatřil tuto Slovenskou Tatranskou nádheru v hlavním vysílacím čase na České televizi..?..ne, nechci znát odpověď, raději znovu strčím do mechaniky DVD...a budu snít o tom, že se nebojím výšek a slezu jakoukoliv skálu. Příběh o kamarádství, ženách a silných charakterech si místo v mém po dálkách volajícím srdci našel okamžitě... (30.06.2008)

Pekny pribeh o tom, ako jedna samica zlikvidovala kamaratstvo troch muzov. A slovenske hory dokazu byt pekne krute niekedy ...... najma Vysoke Tatry. Kazdy ich podcenuje /ked som zvladol Alpy, Tatry mi nemozu robit problem, nie ? ..../. Su to najmensie velhory Europy, ale stale klasicke velhory so vsetkym, co k tomu patri. Za to, ze ich ludia casto podcenuju, sa vedia kruto pomstit. Kruto. A okrem zniceneho kamaratstva je Kobaltova veza aj o tomto. V roku 1970 vdaka Moskovskym protokolom 1968 uz normalizacia bezala naplno, a tak reziser Martin Obleceny a tvorcovia chceli natocit nieco, v com nebude normalizacia a sivost a sedivost kazdodenneho zivota pevne zviazaneho normalizacnym rezimom. Normalizacia totiz zarezavala uz vsade : film, hudba, politika komunalna aj vysoka, rozhlas, televizia, noviny - proste vsade. Chceli ujst daleko /do velhor/ od normalizacneho rezimu a normalizacnych sudruhov. Preto vznikol tento film. Olovnatu Vezu mozno este stale povazovat za mimoriadnu kvalitu konciacich sa 60. rokov. A jednoznacne je to pre mna najlepsi diel trilogie - kvalita oboch dielov nema sancu na najlepsiu jednotku. Rezia Martina Obleceneho taktiez na urovni. Kecom a dristom okolo toho, ze vznikla atmosfera niecoho neuchopitelneho a nenavratneho som nerozumel nikdy - a ani im nechcem rozumiet! Za rok 1970 mam vsak ovela radsej Tapakovu Rysavu Jalovicu a Ctyri Vrazdy Staci, Drahousku. 86 % (04.05.2013)

Konečně důkaz, že na Slovensku se také točily dobré filmy. Psychologický snímek Medená veža mě překvapil svou hloubkou, která není ze začátku vůbec patrná. Po režijní stránce je film atraktivní, plný nádherných horských scenérií a krásné hudby Zdeňka Lišky. Hlavní příběhová linie je silná a nechybí ji potřebná gradace, zcela ve stínu pak stojí vedlejší pašerácká zápletka, která je na film uměle naroubována. 8/10 (30.08.2009)

Příběh tří nejlepších kamarádů, mezi které se vetře ten nejhorší nepřítel. Žena. Společně pak překonávají nástrahy vzájemných vztahů a nepříjemných situací. Komorní drama o tom, že láska a přátelství jsou v životě nejcennější, ale je těžké si mezi nimi vybrat. Sympatičtí herci a nádherná příroda slovenských Tater vytváří dokonalé prostředí pro hořko sladký baladický film. Emílie Vašáryová je zde naprosto okouzlující a mladý Mistrík příjemně dokresluje hudební kulisu příjemným vypravěčským přednesem. Dílo ze staré školy, které by nemělo býti zapomenuto už jen pro tu úžasnou poetickou zápletku a nezapomenutelné výkony zasloužilých umělců. 85% (25.04.2015)