Medená veža

Tak tohle se u mě nesetkalo s žádným účinkem. A to je velká škoda, protože snímek je natočen na barevný širokoúhlý filmový formát značky Kodak, na který se v těchto létech moc netočilo. I krásné prostředí hor má svoje kouzlo, ale to je asi tak všechno. Příběh je hrozně naivní a působí jaksi rozpačitě. Vyprávění o třech kamarádech, do jejichž života vejde žena postrádá logiku a emoce nefungují. Film nefunguje ani jako balada, ani jako drama. Dokonce mě i rozčilovala stále do kola se opakující hudební smyčka mistra Lišky (tohle jsem ještě nikdy nenapsal, protože pan Liška je můj kultař největší). Prostě se omlouvám, možná mě snímek úplně nesedl, tak jak by měl, ale i přesto víc než za dva dát nemůžu. (30.05.2017)

5/10 Nebyt velkeho platna, Liskovemu soundu a Mistrikovi tak se dostanu s hodnocenim daleko niz. Ano s ohledem na rok vzniku, hereckou spicku a tatranske scenerie se z toho dalo vytezit dakeko vic - promarnena sance, skoda, utopilo se to v melancholii filosofujicich sracicek - kdyby to bylo vic dokumentarni, udelali by lip. Pripijim na zeny zeny = pricinu a zaroven reseni vsech nasich problemu. (29.01.2011)

Pekny pribeh o tom, ako jedna samica zlikvidovala kamaratstvo troch muzov. A slovenske hory dokazu byt pekne krute niekedy ...... najma Vysoke Tatry. Kazdy ich podcenuje /ked som zvladol Alpy, Tatry mi nemozu robit problem, nie ? ..../. Su to najmensie velhory Europy, ale stale klasicke velhory so vsetkym, co k tomu patri. Za to, ze ich ludia casto podcenuju, sa vedia kruto pomstit. Kruto. A okrem zniceneho kamaratstva je Kobaltova veza aj o tomto. V roku 1970 vdaka Moskovskym protokolom 1968 uz normalizacia bezala naplno, a tak reziser Martin Obleceny a tvorcovia chceli natocit nieco, v com nebude normalizacia a sivost a sedivost kazdodenneho zivota pevne zviazaneho normalizacnym rezimom. Normalizacia totiz zarezavala uz vsade : film, hudba, politika komunalna aj vysoka, rozhlas, televizia, noviny - proste vsade. Chceli ujst daleko /do velhor/ od normalizacneho rezimu a normalizacnych sudruhov. Preto vznikol tento film. Olovnatu Vezu mozno este stale povazovat za mimoriadnu kvalitu konciacich sa 60. rokov. A jednoznacne je to pre mna najlepsi diel trilogie - kvalita oboch dielov nema sancu na najlepsiu jednotku. Rezia Martina Obleceneho taktiez na urovni. Kecom a dristom okolo toho, ze vznikla atmosfera niecoho neuchopitelneho a nenavratneho som nerozumel nikdy - a ani im nechcem rozumiet! Za rok 1970 mam vsak ovela radsej Tapakovu Rysavu Jalovicu a Ctyri Vrazdy Staci, Drahousku. 86 % (04.05.2013)

Výborný film se skvělým obsazením,není ani třeba blíže hodnotit herecké výkony,jsou prostě parádní a krajně přesvědčivé.Děj je navíc zasazený do nádherného prostředí Vysokých Tater,takže si přijdou na své i milovníci lyriky,ve filmu naštěstí chybí patetické okamžiky,kterých je jinak všude až příliš.Krásný snímek,užil jsem si ho,jen je mi líto,že se u nás slovenské filmy prakticky nevysílají,takhle si se Slováky budeme muset zanedlouho povídat anglicky.Hlavně,že je každou chvíli na obrazovce něco od Mistra Trošky... (28.12.2016)

85 procent? To je nějaký spiknutí milovníků tklivé hudby z pera Zdeňka Lišky, ne? Protože tady nic jinýho nebylo..? Jen prázdný plky bez špetky humoru. Ten voice over si vypůjčili od malýho Jirky z Cesty do pravěku a ani neměnili text. Dva bezkrevní slaboši a aspoň jeden normální borec na místě, kde by se mohlo odehrát skutečný přátelství a silný drama, kdyby to nepsal (můj odhad) od stolu nějakej intouš z Bánskej Bystrice, kterej byl na horách akorát kdysi v sedmé třídě se školou. (08.05.2022)